Dlouhé loučení

Chandlerovek jsem přečetl   celou řadu a se zájmem jsem   se díval na tento snímek.   Filmu bych vytkl dvě věci.   Představitel Elliott Gould mi   v roli Marlowea neseděl a   prostředí bylo poněkud v   novější době, než do   které tyto příběhy   spadají. Na tu bídu, co dnes   v rámci krimi žánru a   detektivek v Americe vzniká,   je tento film ze   sedmdesátých let přímo   skvostem.

Philip Marlowe je literární   fenomén dávných dob   spisovatele Raymonda   Chandlera, na kterého si mimo   jiné v roce 2003 vzpomněli i   čeští tvůrci a natočili   spíše parodii pod názvem   'Mazaný Filip'. Klasické   zpracování Marloweových   dobrodružství z roku 1973 je   krapet neformální ve svém   zpracování. Je v něm   zanechána atmosféra noir,   ale již se zásadním   přesahem do období hippies.   Místy se to docela pere, což   ve výsledku přináší   spíše nudný divácký   pocit. Ale může to být i   zubem času, jak to většinou   bývá. Námětově tu máme   opět peníze, chamtivost,   chtíč, vraždu a dámu. Tedy   všechny zásadní prvky   obklopující příběhy   Philipa Marloweho. Vývoj   děje je zdlouhavý a ne moc   zrovna zásaditý. Režisér   Robert Altman je sice známý   svým vizuálním stylem v   pojetí, který v   sedmdesátých letech diváky   sice mohl oslovit, ale dnes   už asi bohužel. Bez akce,   bez dramatizace, bez napětí,   prostě bez ničeho. A tak   jedinou přitažlivou   zajímavosti je snad jen   postava drobné role Arnolda   Schwarzeneggera a to   bodyguarda v jedné jediné   scéně, kdy je jediná   možnost ho vidět s knírkem.    

Nevím, zda je to tím, že   jsem odkojený nejdříve   knížkou, ale toto dílko má   strašně daleko k románu   R.Chandlera a hlavní postava   Elliott Gould má ještě dál   k P.Marloweovi. Prostě jsem   nevydržel a odešel, a to už   je co říct.

Já Chandlerovky nějak   nebral, a neberu. To Chase už   je jiná třída. Tedy v   některých knihách. Film   nepřekvapil zhola ničím.   Pomalé tempo, v podstatě bez   akce, komíhání děje sem   tam. Zde navíc nesympatický   hlavní hrdina. Prostě mne to   vůbec nebavilo a nezaujalo.   Ale viděl jsem to do konce   bez přeskakování, takže   těch dvacet bych dát měl.   Ale nedám, protože kdybych   mohl, přejížděl bych.   Arnold je zde s knírem, a jen   pár okamžiků, ale neřekne   ani popel.