Ponorka na dně

Námětově ponorkový boom byl převážně v   devadesátých letech a na výběr je toho více   než dost, avšak není od věci se podívat i do   doby dřívější. Tento snímek vznikl v   sedmdesátých letech, kdy byl zase boom   nejrůznějších katastrofických snímků, mezi   které se plně řadí. Určité věci si od   jiných příběhů zapůjčuje, jako např.   poslední cestu kapitána, která právě   vyústila v katastrofu. Ano, od čeho jiného   jiného než z Titanicu. Ale pro pozdější   filmové tvůrce se stal i v mnohém inspirací,   což filmoví fanoušci jistojistě poznají. Po   dějové stránce se tu ničím nezdržuje a jde   se ihned k věci. Netrvá tedy dlouho a ponorka   má problém. Srážka s nákladní lodí ji   pošle ke dnu. Hlavní věcí je pro záchranu   použití experimentálního stroje pojmenovaného   jako Snark. A samozřejmě jde o to, jestli   záchranná akce bude úspěšná. Scénář byl   sepsán dle knihy autora Davida Lavalle ´Event   1000´. Dramatizace krapet vázne, ale to na   sedmdesátá léta není nic neobvyklého. Vadou   na kráse je občasné přehrávání, ale to   není vina herců, ale kaskadérů v   katastrofických scénách. Krapet to tomu   dodává nechtěný komický nadhled. Na takovém   filmu jsou důležité vizuální efekty a ty jsou   přijatelné. Vývoj děje objímá realismus a to   i ve vzniku patřičných zvratů, které jsou   však už z dnešního pohledu přeci jen   předvídatelné. V tomto je potřeba na dané   skutečnosti vzhlížet okem shovívavým.   Samotný závěr pro někoho může být napjatý,   ale na celý film je to prostě poněkud málo.   Snímek v lepším průměru, který stále může   oslovit. V řadě námětově ponorkových   snímků se nijak neztrácí.