FDb.cz > A jitra jsou zde tichá (2015) > Tisk

A jitra jsou zde tichá (2015)

POZOR, SPOILER

Je květen 1942. Kdesi v zastrčené vísce je vojenská jednotka. Protože tu občas zakrouží německé letadlo, nechala tu armáda dvě protiletadlová děla. Také jsou zde vojáci, ale jen se opíjejí a morálka je chabá. Proto jsou všichni odveleni na frontu.

Velitel vojáků Fedot Jevgrafič Vaskov schytává nadávky od svého nadřízeného. Jeho vojáci totiž prý nemají disciplínu. Nadřízený vztekle slibuje vojáky abstinenty, kteří se navíc nebudou zajímat o ženy. A odjíždí. Slib splnil, přišel nový protiletadlový pluk. Když Vaskov vidí, kdo to je, málem ho trefí šlak. Jsou to samé ženy. A mladší seržant Kirjanovová, která ihned podává hlášení. Ta také následně, když si staví zařízení ubikace, vysloví přání mít zde záchod, když tu není žádné křoví.

Líza Bričkinová
Pochází z vesnice, kde byla i se svou rodinou označena za nepřítele sovětské moci a všechno jim bylo zabaveno. S ostatními rozkulačenými ji poslali na Sibiř. Zde se po letech chtěla přiblížit jednomu mládenci, ale ten ji nechtěl.

Vaskov načapá dvě vojandy mimo povolený prostor a dá jim trest. To se ovšem zase nelíbí jejich velitelce a dochází ke sporu.

Fedot Vaskov
Má třicet dva let. S nedokončenými čtyřmi třídami vychodil plukovní školu a dotáhl to na staršinu. Oženil se se sanitářkou a má s ní kluka. Tehdy začala finská válka. V prosinci roku 1939 je v Sortavale raněn a končí v lazaretu. Mezitím jeho žena mizí, ale při rozvodu si vymohl chlapce. Ten mu však zemřel.

A již jsou zde první nepřátelská letadla. Holky střílí jak vzteklé a jedno letadlo sundají. Vzápětí vidí výsadkáře, takže začnou střílet i po něm, za což je Volkov patřičně setře.

Rita Osjaninová (desátník)
Porodila dítě muži, který byl pohraničník. 22. června 1941 byl jeho elitní oddíl napaden nacisty a on při obraně zahynul.

Opět přijíždí nadřízený a udělí pochvalu. Také přivezl další tři ženy. Komelkovou, Četvertakovou a Gurvičovou.

Žeňa Komelková
Ta se v Moskvě zahleděla do ženatého plukovníka. Ani on není zcela chladný. Zdá se, že zde bude láska…

Holky dostávají za odměnu koupání, což znamená saunu a děvčata toho ráda využijí.

Žeňa opět vzpomíná na masakr v Tallinnu v srpnu 1941, kdy nacisté z těžkého kulometu postříleli celou její rodinu. Ona se na to dívala z úkrytu u jedné Estonky. Také vzpomíná, jak se pak dostala ke svému plukovníkovi v Krasnem Selu.

V lese pak Osjaninová uvidí dva německé vojáky. Ihned informuje Vaskova a ten ihned pořádá průzkumnou výpravu. Je vybráno pět děvčat, a to Žeňa Komelková, Margarita Osjaninová, Soňa Gurvičová, Lizaveta Bričkinová a Galka Četvrtaková.

Soňa Gurvičovová
V Minsku v říjnu 1940 se loučí s rodinou. Chce studovat. Zde pozná svého partnera, a to zrovna v den, kdy nacisté napadli Rusko. Mládenec rukuje do války a ona zde zůstává. Svého mládence již nikdy nespatří a neví, že zahynul v obklíčení.

Vaskov ještě děvčata poučí a vyrážejí. Po delším pochodu musí projít přes močál. Velitel jim dá tyče, a tak bezpečně projdou až na ostrůvek, kde si odpočinou. Za ztrátu lze považovat pouze jednu holínku. Pak pokračují až na místo, kde budou očekávat nepřítele. Zde se ukáže, že Galja je nemocná. I ztráta holínky v močálu tomu asi přidala. Volkov jí vnutí líh a dá svůj kabát.

Galja Četvertaková
Jako dítěti jí odvezou matku a ona končí v jakémsi útulku. Jako skoro dospělá se dá na vojnu.

Náš malý kolektiv později zjistí, že Němci nejsou dva, ale je jich šestnáct.
Vaskov posílá Lizavetu zpět přes močál pro posily. S ostatními děvčaty zahraje frickům divadlo, jako že je zde spousta dřevorubců. Tím pádem je Němci musí obejít tak, jak si přeje Vaskov. Jenže plán se hroutí, Němci se chtějí přebrodit. Proto jedna z děvčat udělá striptýz, jako že se chtějí koupat. Teprve to nácky odradí a jdou pryč.

Vaskov zjistí, že nacisté nepokračovali dál, ale utábořili se. Gurvičová se vrací pro váček na tabák a při tom je zabita. Pak dochází k šarvátce, v níž hraje prim nůž, ale také Komylková. Vaskov a ona zlikvidují dva Němce. Na zbytek se rozhodne Vaskov zaútočit. Tak se stane a nacisti se stáhnou. Pak Fedor najde toho, co jej při útoku zranili. Byl střelen do týla vlastními lidmi.

Němců zbývá ještě jedenáct. Ale také skupině Volkovově ubylo další děvče. Totiž Soňa Gurvičová. Začala utíkat a křičet a byla zastřelena. Opět se střílí a Vaskov to schytává nejvíc. Postřelen padá do močálu a už se nevynoří. Němci jsou přesvědčeni, že je po něm. Jenže on se dostal až k ostrůvku, kudy přišli. Zde vidí již jen zabodnutou tyč po svém poslu Bričkinové. Pak se dostává zpět a shledá se se žalostným zbytkem svého týmu. Vyzývá tedy dvě zbylé dívky, aby bojovaly až do poslední kapky krve.

Jako první je granátem raněna Rita. Žeňa láká všechny nepřátele za sebou. Nakonec je jimi zastřelena. Vaskov jde na průzkum a dává Ritě svou zbraň se dvěma náboji. Ona ji použije proti sobě, Vaskov se vydává sám postavit nepříteli. Vrazí mezi Němce jako jestřáb mezi slepice. Má naději proti přesile?  Autor: Pitryx

režie:
Renat Davleťjarov

hraje:

Pjotr Fjodorov (staršina Fedot Jevgrafovič Vaskov), Anastasija Mikulčina (Rita Osjaninová), Jevgenija Malachova (Žeňa Komelkovová), Kristina Asmus (Galja Četvertaková), Agnija Kuzněcova (Soňa Gurvičová), Jekatěrina Vilkova (seržantka Kirjanovová), Anatolij Belyj (major), Sofja Lebeděva (Liza Bričkinová), Darja Moroz (Marija, hostinská), Viktor Proskurin (pošťák Makaryč), Alexej Barabaš (host Bričkinových), Maxim Drozd (Alexej Lužin, muž zamilovaný do Ženi), Olga Lomonosova (Galjina matka), Ilja Alexejev (poručík Osjanin), Valerij Griško (Lizin otec), Jevgenija Uljanova (Lizina matka), Sergej Vidinějev (Ženin otec), Julija Silajeva (Ženina matka), Jelena Medveděva (Vera Iosifovna, Sonina matka), Ilja Jermolov (Sonin přítel), Alesja Guzko (malá Liza Bričkinová), Naděžda Azorkina (Polina Jegorova), Archibald Archilbaldovič (Němec), Julija Kujkka (protiletadlová střelkyně), Bain Bovaldinov (hlídka), Irina Volodina, Julija Prochorova, Jekatěrina Anisimova, Igor Klimov, Pavel Drozdov, Larisa Něgrejeva, Ljudmila Ivanova, Natalja Batrak (Ritina matka), Jevgenij Kostin (protiletadlový střelec), Vasilisa Kučerenko (malá Galja Četvertaková), Jekatěrina Balandina, Naděžda Šilova, Artur Gatin, Stěpan Savin, Maxim Šestipalov, Ivan Trofimov, Rostislav Beršauer, Ariša Loginova, Stefan Woelk

námět:
Boris Vasiljev (A zori zděs tichije... (povídka, 1969))

scénář:
Renat Davleťjarov, Jurij Korotkov, Arťom Vitkin

kamera:
Semjon Jakovlev

hudba:
Roman Dormidošin

kostýmy:
Alexandr Osipov

střih:
Matvej Jepančincev

zvuk:
Anatolij Bělozerov, Kirill Bodrov, Andrej Chuďjakov, Marija Ušenina

mluví:
Sergej Garmaš (čte autorův text)

producent:
Renat Davleťjarov