Karel Havlíček Borovský (1931)
Žánr: životopisný
Země: Československo
Premiéra v ČR: 25.9.1931
Délka: 95 min.
Film o Karlu Havlíčkovi Borovském se dá hodnotit z několika stránek. V prvé řadě je to technické provedení: Do té doby se ještě nenatočil ani jeden český film, kde by byla mluva zachycena tak zřetelně a výrazně. Touto technickou předností především působí přelíčení před porotou a řečnicko-právnický souboj Havlíčka se státním zástupcem tak mohutně a přesvědčivě. Druhou stránkou je historické pojetí Havlíčkovy postavy a jeho osudů za posledních pět let.
Zde bylo zdůrazněno Havlíčkovo lidské utrpení, které bylo symbolem perzekuce celého národa: Tvůrci filmu nevymýšleli drama, nýbrž se snažili oživit jen fakta minulosti bez básnického přibarvování čí nadsázky. Počítali ovšem hlavně s citovým účinkem u diváků, v kterém se to jistě v době vzniku filmu neobešlo bez slz. Lidé tehdy nebyli tak citově vyprahlí a otupělí, jako jsou dnešní diváci. Místně se odehrává děj na autentických historických místech, v Kutné Hoře, v tehdy ještě Německém Brodě, v Brixenu. Havlíčka uvedl v život herec vinohradského divadla František Smolík s ukázněnou střídmostí. Havlíčkovy gesta a postoje byly voleny velmi umírněně neboť takový Havlíček skutečně byl.
Ze Smolíkovy hry vyvěrá vnitřní opravdovost. Byl takový, jak si lidé Havlíčka představovali a nebo si jej nadále představovat budou tak, jak jej vytvořil František Smolík. Do rozhovorů jsou vloženy nejznámější Havlíčkovy výroky. Dobrý vkus projevila režie při reprodukci tří nejpopulárnějších Havlíčkových hesel: dala mu je odezpívat uprostřed radostně dojaté společnosti přátel po kutnohorském procesu. Vůbec se tím nerušil dojem pravděpodobnosti: bylo známo, že Havlíček velice rád zpíval a každá jiná forma oddeklamování by vyzněla hluše a dutě. Též Marie Šponarová jako Julie se držela v mezích lidské prostoty a nedala se strhnout k teatrálnosti.
Co se týkalo maskování, kdy přeměna mladých lidí bujejících životem v trosky, zlomené utrpením zesiloval celkový dojem. Celkem: Když historický film, tedy jako tento o Havlíčkovi: uchovávat dějinnou pravdu a pravdivost a vyvolat ji spoluprácí hereckého výkonu a technické svědomitosti.
Autor: Asmodej
| hraje: |
|---|
| František Smolík (Karel Havlíček Borovský), Jan W. Speerger (František Havlíček), Rudolf Kadlec (Jaroš), Karel Třešňák (Josef Kajetán Tyl), Theodor Pištěk (dr. Podlipný), Jaroslav Marvan (komisař), Marie Ptáková (Havlíčkova matka), Viktor Nejedlý (tiskař Procházka), Alexander Třebovský (předseda soudu), Karel Jičínský (státní zástupce), Alfred Baštýř (přísedící u soudu), Čeněk Šlégl (místodržitelský úředník), Vladimír Slavínský (úředník), Ema Švandová-Kadlecová (Jarošová), Jan Marek (sluha Kalenda), Saša Razov (sazeč Kastránek), Luigi Hofman (herec Tylovy družiny), Jan Sviták (rakouský plukovník), Robert Ford (vládní zmocněnec u ministra Bacha), Otto Zahrádka (četník), Vladimír Smíchovský (písař), Ferdinand Jarkovský (soudní doručovatel), Karel Postranecký (vrchní oficiál), Přemysl Pražský (občan), Božena Svobodová (spisovatelka Božena Němcová), Filip Balek-Brodský (hostinský), Alfred Rittig (ministr Bach), Josef Srch (Žák), Marie Šponarová (Julie), Karel Schleichert (porotce), Antonín Frič (porotce), Alfred Schlesinger (porotce Schütz), Václav Pecián (četník), Josef Kytka (četník), Josef Novák (tajný policista), Miloš Hajský (tiskař), František Jerhot (četník v Brixenu), Ferry Seidl (soudní sluha), Jindřich Edl (Žákův otec), Václav Žichovský (sekretář u ministra Bacha), František V. Krejčí (ponocný), Eduard Šlégl (sluha ministra Bacha), Josef Oliak (občan), Elsa Vetešníková (služka u Jarošů), Roza Schlesingerová (divačka v soudní síni) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
