Poslední mohykán

Trochu ukřičené, vtipné   dialogy, moc se mi líbí   scény v blázinci, které   hlavního hrdinu   "vyškolí". V   druhém plánu smutné, kolik   lidí musí lítat, jak   tatínek píská nebo spíš   řve, přitom by si mohli v   klidu žít.

Viděl jsem to již   několikrát a nikdy   nekomentoval. Nicméně musím   říct, že mě Poslední   mohykán vždycky baví.   Jaroslav Marvan byl opravdu   skvělý herec a zde   exceloval. Jemu ty role   protivných pedantů a   následných proměn v   lepšího člověka prostě   sedí. Film Nebe a dudy nebyl   vyjímkou.

Klasika českého filmu,   srovnávám s „Posledním   mužem“, ten je takový   veselejší. Odpočinkový   filmík, který snad každý   zná.

Starožitník Kohout řídí   domácnost podle svého   včetně manželky a života   svých dětí. Až přítel   jeho dcery inženýr Bečvář   odhalí jeho komplex všechno   řídit a změní svého   budoucího tchána, tak jak   potřebuje. Vynikající   výkon J.Marvana, zvláště   jeho vystoupení ve lví   kleci. Klasická záměna dvou   zcela rozdílných bratrů.

Předělávka celá   ukřičená a rádoby   zmodernizovaná. Ani Marvan ve   své dvojroli, kdy jako jeden   skončí v blázinci a jako   druhý ráčkující mu   nabídne, aby v přestrojení   poznal pravou tvář své   rodiny. Tato zábava je tak   křečovitá,že spíš než o   komedii jde o thriller, kdy   má být potrestán tyran.   Snad jedna ze zajímavostí   pro mě, vidět paní Sonˇu   Červenou.

Videl som aj film Poslední   muž (1934) s Hugo Haasom,   ktoré sú obsahovo   identické, musím však   povedať, že tento film sa mi   páčil oveľa viac. Je to   jeden z najlepších filmov   Jaroslava Marvana a českej   kinematografie vôbec. Hugo   Haas bol tiež výborný   herec, avšak Jaroslav Marvan   má v tomto filme jednoznačne   navrch. Film naozaj, ako keby   ušitý Marvanovi na mieru.   Zvláštny rodinný typ   Napoleona, kde jedine on má   vo všetkom pravdu a všetci   musia na slovo poslúchať.   Raz povedal Ing. Bečvářovi,   že veľmi rád by videl svoju   rodinu z pohľadu, keď nie je   medzi nimi (ako keby nejakou   skrytou kamerou), aby ich   mohol pozorovať, ako všetci   makajú, ako sa snažia, ako   všetko funguje a beží ako   namazaný stroj. Vtedy   netušil, že taká možnosť   sa mu neskôr naskytne. Pravda   však bola krutá. Otvorene sa   dozvedel, čo si o ňom   jednotliví členovia rodiny   myslia. Nakoniec to však   dobre dopadlo. Uvedený film   bol nielen výborná komédia   z množstvom rôznych   zápletiek, komických   situácií, ale zároveň aj   poučný, čo ešte   zvýraznilo jeho hodnotu. O   celkový výborný dojem z   filmu sa okrem Jaroslava   Marvana zaslúžili aj   členovia jeho rodiny   Kohoutových, ktorí ho   výborne dopĺňali.

Ať je výkon Jaroslava   Marvana jakoliv excelentí,   jak se tu rozplývají   všichni kolezi, na   Posledního muže Hugo Haase   nemá. Pro každého herce   není snadné překonat   takového velikána jako byl   Haas a samozřejmě ani   Marvanovi se to ani zdaleka   nepodařilo. Proto jsem rád,   že se remaky v naší   kinematografii narozdíl   třeba od amerecké, dnes už   i francouzské, neuplatnily.   Byla by škoda devalvovat   umění jinak skvělých   herců.

Škoda Bečvářova mladého života...
Nevím už pokolikáté jsem   se opět pobavila u staré   dobré klasiky 40. let -   cholerický despota, žijící   v mylné představě, že   "jeho slovo je zákonem a   jeho přání rozkazem"   jak trefně poznamenal mazaný   nápadník mladší dcery   Zdeňky. V této báječné   komedii velikán českého   filmu Jaroslav Marvan opravdu   zazářil- nejvíc mě   vždycky pobaví scénka v   blázinci, kdy vyděšený   starožitník pomáhá   simulujícímu Viktorovi s   imaginárním šitím a   stejně mu moc nejde,   vrtákovi jednomu... Přesto,   že od uvedení tohoto   oddechového snímku uplynulo   již víc než 60 let, jeho   oblíbenost u diváků ani   léty neztrácí, což se   -bohužel- o mnohých   komediích, natočených   nedávno říct nedá.

Jako milovník starých   českých filmů s panem   Marvanem, Plachtou a Burianem   nemohu jinak, než říci -   nádherný film. Je to   krásná komická parodie na   podivínský názor o tom, jak   má vypadat správná rodina.   Dvojrole pana Marvana je   okouzlující. Až despotický   otec rodiny musí jednou   přijít na to, že není vše   tak, jak si myslí a jak to   vidí. Dostane se mu   příležitosti uvidět své   chyby a to, jak moc trápí   svou ženu i děti. Poučí se   a to je hlavní.
Je to   jeden z opravdu povedených   filmů své doby a na podobné   filmy se podívám raději   než na některé současné.

Báječný film se vším všudy
Ne vždy se povede remake nebo   výraznější předělávka   literárního díla, ale v   tomto případě výjimka   potrvrzuje pravidlo. Je   škoda, že se autor námětu   a divadelní hry Poslední   muž - František Xaver   Svoboda (rodák z Mníšku pod   Brdy) nedožil tohoto   úžasného zpracování   svého díla. Jistě by byl   nadšen z hereckého koncertu   mistrovského projevu   skvělého Jaroslava Marvana a   jemu zdatně sekunudujícího   Františka Hanuse. Další z   filmů, kde stupnice 10ti   bodů je málo, dala bych   daleko víc:-)) Zdalipak   víte, že jádrem a námětem   příběhu byla skutečná   událost? V době svých   studií v 2. polovině 19.   století působil F. X.   Svoboda v jedné významné   pražské rodině, která   velmi respektovala hlavu   rodiny a skutečně došlo k   podobné situaci, kdy se zde   objevil nápadník dcery v   době nepřítomnosti otce.   Místnosti bytu byly však   uspořádány do čtverce a   vzájemně propojené, takže   se podařilo propašovat   "nevhodné" osoby   bez úhony ven. Později   Svoboda tuto historku   rozpracoval do divadelní hry   (dnes neprávem našimi   divadelními scénami   zapomenuté) a nakonec se ve   30. letech (ještě za   autorova života) dočkala   výborného zfilmování s   Hugo Haasem. Byl skvělý, ale   Jaroslav Marvan ho ještě   svým výkonem překonal.   Všimněte si krásné Dagamar   Frýbortové v roli Zdenky,   jejíž herecká kariéra byla   nástupem komunismu   zakázána. Velká škoda -   šlo o krásnou, nadanou   herečku, která bohužel pak   velkou část svého života   strávila jako úřednice ve   Strojexportu. Všechny role   jsou jinak výborné, neméně   Soňa Červená v roli Heleny   nebo Meda Valentová jako   poslušná manželka pana   starožitníka. Z filmu i po   více než 60ti letech dýchá   pohoda, uvolnění, dobrý   humor a vůbec vše, co dělá   dobrou komedii nesmrtelnou!

remake filmu Poslední muž s   Haasem ze 30-tých let.Z   profesora je   starožitník,kromě toho   místo panáka v závěru
nastupuje bratr lesnik   dvojče.Komedie natočená ve   svižném tempu,jeden z   posledních klasických   českých filmů navazující   na filmy první   republiky.Nedá se   jednoznačně říct která z   obou verzí je   lepší,novější má hlavně   rychlejší tempo.

Dvojrole jako ušitá na   hereckého mistra Jaroslava   Marvana. Exceletní výkon   pana Marvana lehce podpořený   herci nové generace   předtavuje jeden z vrcholů   jeho filmové kariery a   vrcholů filmové poválečné   komedie navazující na 30.   léta. Není to jenom komedie   u které se člověk směje,   ale je to i film k   zamyšlení, kam až můžou   vést despotické praktiky,   netolerance, horlivost v   uplatňování svého   přesvědčení,   nepřízpůsobivost novým   trendům apod. Vždycky se na   tento film rád podívám a   snažím si z něj vzít i   nějaké poučení.

Zase jedna ze zdařilých   rolí Jaroslava Marvana,kde si   navíc zahraje i svého   bratra.Komedie jak má   být,zápletka humora vtip na   každém centimetru filmu.