FDb.cz > Řeka (1933) > Tisk

Řeka (1933)

V českých filmech počátku třicátých let se bohužel diváci jen velmi málo mohli setkat s přírodními krásami naši vlasti. Proto jim jistě přišel velmi vhod milý a hezký obrázek z Posázaví, film s nezvyklým, ale divákům jistě blízkým námětem. Opravdu pěkné jsou v něm záběry Stallichovy kamery, která vyvolávala v divácích obdiv. Zcela určitě si každý mohl představit hezký kout Čech a v něm život venkovanů.

Děj není příliš bohatý, přece však poutavý a jímavý: Vyrůstající chlapec a děvče, jejich vztahy navzájem, k přírodě, v níž vyrostli, a k ostatním lidem. Je tu mládí, láska, jež dává štěstí a otevírá se nám dětská duše, která již počíná chápat různé podivnosti v lidském životě. Taková duše, ještě nezkažená, plná ideálů a snů, jimiž dovede být šťastna, která je přístupná veškerým dojmům a dovede plakat s cizím utrpením, potřebuje opravdové pochopení a pak by mohla být námětem k ještě mnoha pěkných filmům. Osmnáctiletý Váša Jalovec a čtrnáctiletá Jarmila Beránková. On v roli Pavla Sychry a ona jako Pepička Matuková podali své úlohy čistě, dobře a přirozeně.

Jaroslav Vojta, jako starostlivý otec a sestra Jaroslava Vojty Hermína Vojtová, jako milující maminka, jsou také dobré postavy. Ale vadí tu jejich přílišné nářky a stesky a pak nešťastná učitelova řeč, jako by ani nebyla pronesena hercem takových kvalit, jakým byl Rudolf Deyl starší. Činí to místy film zdlouhavým a zní to příliš strojeně. Ani se to nehodilo do filmu sice vážného, ale na druhé straně prostoupeného optimismem, písní mládí, nekonečné lásky k bližnímu a k přírodě a radosti ze života. Vše ve filmu je zidealizováno. Ani ten Svitákův pytlák z posázavských lesů není zlý, vždyť ani nemůže být zlý ten, kdo má rád přírodu. Také pěkná Dobešova hudba, činí film líbivý.

I když se našli kritici, kterým se nelíbilo, že byla do filmu jakoby násilně vložena Dobešova píseň "Silnice šedivá" zpívaná tulačkou (Bedřiška Wardasová) a tulákem - harmonikářem (Jan Chaloupka), mně se právě pro její "prvorepublikánskou patinu" líbí. Tento lyrický film velmi dobře reprezentoval naši kinematografii na II. MFF v Benátkách v roce 1934.  Autor: Asmodej

režie:
Josef Rovenský

hraje:

Jarmila Beránková (Pepička Matuková), Jaroslav Vojta (otec Pavla), Hermína Vojtová (matka Pavla), Jan Sviták (pytlák Zimák), Rudolf Deyl (učitel), Jan W. Speerger (četník), Emanuel Hříbal (hostinský), Jaroslav Marvan (vedoucí hotelu), F. X. Mlejnek (jednooký v pohádce), Antonín Jirsa (obr v pohádce), Bohdan Lachman (farář), Václav Menger (vesničan), Saša Razov (dirigent orchestru), Josef Dobeš (houslista), Karel Němec (host v hotelu), František Filipovský (host v hotelu), Luigi Hofman (host v hotelu), Robert Ford (host v hotelu), Josef Rovenský (pytlák), Váša Jalovec (Pavel Sychra), Antonín Marlé (kupec), Beďa Wardasová (tulačka), Jan Chaloupka (tulák), Karel Schleichert (hráč karet), Věkoslav Satoria (vesničan), Antonín Kuneš (otec vesnického chlapce), Václav Piskáček (host v hotelu)

námět:
Jindřich Snížek

scénář:
Josef Rovenský, Jan Reiter

kamera:
Jan Stallich

hudba:
Josef Dobeš

výprava-architekt:
Ferdinand Fiala

střih:
Marie Bourová

zvuk:
Josef Zora

vedoucí produkce:
Jan Sviták

text písně:
Saša Razov (Silnice šedivá)