Rozdvojená duše

Je až s podivem...
...jak při listování   hodnoceními a komentáři   druhých uživatelů nám   vytane na mysli filmové   dílo, které jsme viděli a   vzápětí na něj zapomněli.   Tím ale tentokrát nechci   říct, že by to dílko bylo   tak špatné, jen prostě   není tak známé a tak nás   jakoby míjí. Jsem ráda, že   jsem narazila na Rozdvojenou   duši. Tento film běžel snad   v loňském roce v televizi v   dopoledních hodinách.   Neviděla jsem začátek a   navíc jsem se do něj   zaposlouchala jen jako do   zvukové kulisy. Nakonec jsem   se zaujetím vydržela až do   konce. Chci jen zdůraznit,   že jsem neviděla úvodní   titulky, tudíž jsem v tu   danou chvíli vůbec   netušila, že jde o   Hitchcockův film! Poznala   jsem mladou Ingrid Bergman a   byla překvapena   psychologickým vývojem   příběhu, na svoji dobu   více než   "moderním". O to   více mne pak šokovalo, že   jde o dílo tvůrce   pozdějších Ptáků a   Psycha, což jsou filmy,   které mi až tak k srdci   nepřirostly. Psychologično   Rozdvojené duše, ono   napětí vyvěrající z   jednání postav, mi přijde   daleko více sugestivnější   nežli nálety ptactva. O to   víc mne mrzí, že jsem na   film pak pozapomněla a to   dokonce i v anketě o   nejlepší film A. Hitchcocka.   Tak dodatečně uděluji   alespoň čestný hlas a   zasloužených 8 bodů:-)))

Vynikající obsazení a   dobrý příběh. Jen trošku   možná přehnali to - viděli   se a hned se zamilovali a tak   :D ale jinak se na tento   filmek opravdu dá   dívat...už kvůli hlavních   rolí :)

Tu Hitchcock ukázal svoje   kvality. Aj keď nie všetky   elementy sú ok, niektoré   postupy sú na svoju dobu   geniálne.

Tohle Hitchcockovo dílo mne   nijak zvlášť nenadchlo. S   radostí jsem se na něj   podíval, protože obdivuji   staré filmy. Jde však o   psychologicky laděný   příběh s občasnými   napínavými scénami. I   když. Dnes nás už tolik   nenapnou.

Ze začátku je film trochu   utahaný, později se to   přece jen rozjede. Herecké   obsazení je na úrovni. Jen   mi pak začínala vadit ta moc   romantická hudba, která   hrála téměř po celý film.

Trošku zvláštní Hitchcock,   žádní ptáci ani Normani   Batesové. I když - hlavní   postavou je schizofrenní   doktor, který je   přesvědčen o tom, že zabil   svého kolegu lékaře.   Psychoanalytička v podání   I. Bergman se do něj zamiluje   a pokouší se ho vyléčit.   Policie ale také nelení,   takže doktor musí   zmizet..
Hitchcock   nezapře svůj cit pro   dramatickou atmosféru,   přestože film jako celek je   spíše komorní. Trošku mi   vadil přílišný důraz na   popis psychoanalytických   metod, někdy zbytečně   rozmělňující děj. Ale bez   toho by byl film asi   podstatně kratší. Jo, a   kulisy ve snových   představách jsou dílem   samotného   "šílence"   Salvadora Dalího.