Titanic

Osud Titaniku se za druhé   světové války velice hodil   nacistické propagandě, a tak   byl natočen čistě   nacistický propagandistický   film, který měl propagovat   německou nadřazenost a   kritizovat britsko-americký   kapitalismus, který za   katastrofou stál. Podle   pramenů si film objednal   přímo nacistický ministr   propagandy Joseph Goebbels. Za   tímto účelem byl do   příběhu vložen fiktivní   německý důstojník   Petersen, který byl vylíčen   jako největší hrdina, aby   plně kontrastoval s údajně   zbabělými britskými   důstojníky, kteří byli   viníky katastrofy. Film se   promítal po celé okupované   Evropě, tedy včetně   Protektorátu Čechy a Morava,   paradoxně však kromě   samotného Německa. Že prý,   aby nebyla podkopána   válečná morálka. Kvalita   filmu tomu tedy musela   odpovídat. Natáčení bylo   precizní, a tak se film má   čím chlubit po herecké i   technické stránce. V této   oblasti skutečně není co   vytknout. Na některých   místech je však patrná   změna režiséra. Původní   režisér Herbert Selpin byl   během natáčení zatčen za   kritiku německého   válečného úsilí a byl   nahrazen Wernerem Klinglerem,   který na něj sice navázal   vkusně, avšak byť se   určitě snažil sebevíc,   místy to poznat stejně je.   Film je tedy neodmyslitelně   obalený nacistickým   propagandistickým nátěrem a   podle toho se na tento film   také dívá. Tolik let po   skončení druhé světové   války samozřejmě   shlédnutelný je, ale je   třeba se na to právě dívat   ne jako na poměrně kvalitní   dílo, ale především pro   jeho historický kontext v   rámci propagandistických   cílů. Možná si tak lépe   uvědomíme, že se od té   doby v politickém světě   toho moc nezměnilo.

Film se hlavně udržuje v   paměti milovníků filmu z   důvodu tehdy dokonalých   triků Ernesta Kunstmana. Jeho   stejné trikové sekvence byly   později použity v roce 1958   v britském filmu "A   Night to Remember". Jinak   jde opravdu o film v té době   vynikajících kvalit. V   českých kinech byl uveden v   roce 1943.