Fargo

Černá komedie o nezdařeném únosu a vraždách odehrávající se na zasněžených pláních Minnesoty byla šestým filmem bratrů Coenových a prvním snímkem, s nímž zvítězili na všech frontách. Oslavovali ho kritici, chodili na něj diváci, kteří do té doby o Coenových neslyšeli, a dokonce i na Oscarech uspěl - ze sedmi nominací vytěžil dvě sošky za herecký výkon Joelovy manželky Frances McDormandové v roli těhotné še-rifky a za nejlepší původní scénář. Mezi nominovanými byl i kameraman Roger Deakins l - od natáčení Bartona Finka u Coenových nahradil Barryho Sonnenfelda, jenž se rozhodl pokračovat jako režisér. Z Deakinsova komentáře bude nadšen především ten, koho zajímají technické aspekty natáčení, kompozice jednotlivých scén nebo třeba srovnán! s předchozími filmy sourozeneckého tandemu. Deakinsovi a jeho spolupráci s hlavními „pachateli" je navíc věnován i ještě techničtěji orientovaný článek převzatý z časopisu American Cine-matographer. Druhý komentář je textový a mixuje informace všeho druhu od těch přímo spjatých s filmem až k definicím pojmů jako „únos" a „výkupné" citovaným z Wefa-sterava výkladového slovníku. Zajímavým doplňkem je pak interaktivní Strom rodiny Coenových, který systematizuje oblíbené herce této režisérsko--scenáristické dvojice.

Neúspěšný obchodník s auty Jerry si najme dva gangstery na únos vlastní ženy. Hodlá se tak pomocí výkupného dostat k penězům bohatého tchána... Kriminální snímek bratří Coenových patří k nejlepším filmům „noir", jaké byly kdy natočeny. Vyniká sugestivním citem pro atmosféru, jiskrnými černými dialogy a hereckými výkony Steva Buscemiho a Patera Stormara v hlavních úlohách. Výborná je i Frances McDormandová (životní partnerka Joela Coena), která za svou roli těhotné policistky získala Oscara. Originální road movie o jednom zfušovaném únosu a lidské chamtivosti získalo mj. i Oscara za nejlepší původní scénář a Cenu za režii na MFF v Cannes 1996.

Autor/Zdroj: /Kino AERO


Mistrovské dílo bratří Coenu oceněné dvěma Oscary. Ušlápnutý prodavač aut zorganizuje únos vlastní ženy, aby vyřešil své finanční problémy. Z najatých gaunerů se však vyklubou nemohoucí packalové. Krvavého případu se ujme těhotná šerifka.

Autor/Zdroj: /IX. FEBIOFEST

Po černé retrokomedii Záskok ) se bratři Ethan a Joel Coenové
vrátili ke svému osobitému pojetí kriminálního filrnu. Ve snímku Fargo (název města, kde příběh pouze začíná) zpracovali skutečné události, jež se odehrály ve státě Minnesota v roce 1987. - Obchodník s auty Jerry Lundegaard si najme dva gangstery na únos vlastní ženy. Chce se tak pomocí výkupného (dostat k penězům bohatého tchána. Zločinci se však neudrží na uzdě a dů- sledkem zdánlivě jednoduché akce je sedm mrtvých. Případ vyřeší bez velkého úsilí těhotná šerifka z městečka Brainerdu, Marge Gundersonová, která sama zadrží nebezpečného vraha právě v okamžiku, kdy likviduje v drtičce dřeva svého parťáka - Vyprávění se odvíjí ve třech propojených liniích, sledujících počínání hlavních postav (Jerryho, zločinců a Marge). Soustřeďuje se na pečlivé vykreslení jednotlivých charakterů a na zvláštní atmosféru, v níž dominují bílé, zasněžené plochy bez horizontu. Chladná zima s častými fujavicemi vytváří zvláštní a sugestivní rárnec. Příběh se povětšinou odehrává .na cestě a jeho ozvláštněnírn jsou mj. i severská příjmení téméř všech postav. Také tady se dostává ke slovu nezbytný coenovský černý humor. Nespornou inovací žánru je figura těhotné policistky: ve výtečném podání Frances McDormandové (životní partnerky Joela Coena). Za touto herečkou však nezůstávajííí pozadu ani ostatní představitelé. - Originální a mnohovýznamový film upoutal značnou pozornost a po zásluze sklidil řadu cen.

Autor/Zdroj: /Filmový přehled


Vánice a mrazivé počasí vytvářejí působivý a nevšední rámec příběhu, který se skutečně stal. Bylo to v roce 1987 ve státu Minnesota na americkém středozápadě. Snímek údajně zachycuje tehdejší události velmi věrně. Jen jména jsou na žádost těch, kteří přežili, změněna. Jak už to u případů z černé kroniky bývá, vše začalo zdánlivě bez problémů a bylo to "dokonale" naplánováno. Obchodník s auty z Minneapolisu, Jerry Lundegaard, se dostal do finančních potíží. Rozhodl se je vyřešit tak, že dá unést vlastní ženu. Jeho bohatý panovačný tchán zaplatí výkupné, jež on sám "předá" únoscům. Vtip spočívá v tom, že skutečně požadovaná suma bude činit milion dolarů, zatímco Jerry namluví najatým únoscům, že je jen osmdesát tisíc, o něž se s ním musejí rozdělit napůl. Shrábne tak bezmála celý obnos; potom splatí dluh a ještě se zbaví závislosti na nenáviděném příbuzném. Zdánlivě chytře vymyšlená lest má jen dvě vady. Jerry Lundegaard je od přírody rozený "pechfógl", který se sice tváří sebejistě, ale zpacká, na co sáhne. Z toho ostatně vyplývá i druhá vada plánu: Jerry si najme ty nepravé lidi. Mechanik z autoobchodu, Indián Shep Hrdá Noha, mu doporučí mlčenlivého zločince Gaeara Grimsruda. Ten však má naopak velmi výřečného komplice Carla Showaltera. Jerry se s potenciálními únosci vlastní manželky sejde ve městě Fargo a předá jim nový vůz, s nímž má být fingovaný zločin proveden. Později se ještě pokusí akci zrušit, když mu svitne naděje, že peníze získá od tchána jinak. Zkušený byznysman však stejně nemíní pustit smolařského zetě k lizu.



Únos se s jistými potížemi nakonec zdaří. Jenže při náhodné silniční kontrole dá Grimsrud suše průchod svému zabijáckému instinktu a z "pohodového džobu" se rázem stane několikanásobná tragédie. S prvními vraždami přichází na scénu klíčová postava: těhotná šerifka z maloměsta Marge Gundersonová. Tato neuvěřitelná bytost v dějinách kinematografie na první pohled odhadne, co se na zasněžené silnici odehrálo, a od toho okamžiku bez nějakého viditelného úsilí sleduje zachycenou stopu. Díky zdravému úsudku se téměř mimochodem ocitá v pravý čas na pravých místech. Jakoby doma luštila křížovku a postupně hledala do políček ta správná slova. Jenže ve skutečnosti se musí trmácet sem a tam mrazivými dny a dívat se na zohavené mrtvoly nebo přinejlepším na pokřivené charaktery.

Značná část bizarního morytátu se odehrává "na cestě", přesněji řečeno na zavátých silnicích mezi městem Fargem (na hranicích Severní Dakoty a Minnesoty) a minnesotským velkoměstem Minneapolisem. Kdesi na této trase leží dřevařské městečko Brainerd, pyšnící se tím, že odtud údajně pochází dřevorubec Paul Bunyan, hrdina řady amerických legend a vyprávěnek. A právě u Brainerdu, kde je šerifkou Marge Gundersonová, se protnou osudy vinných a nevinných. Tady zrudne bílý sníh krví...



Bratři Ethan a Joel Coenové jsou v americké kinematografii podobnou výjimkou jako mnohem starší Woody Allen. Pracují v rámci velkých studií, ale téměř jakoby byli nezávislí; jejich filmy nejsou příliš nákladné a konec konců si na sebe vždy nějak vydělají. Tvůrci mají svůj okruh diváků jak ve Spojených státech, tak především ve světě. A ještě nikdy své příznivce nezklamali. Společně píší scénáře. Joel pak režíruje, zatímco Ethan se stará o produkci. Vypracovali si vlastní nezaměnitelný styl, vycházející ze zažitých filmových tradic, především z žánru "černého filmu", z uměřeného postmodernistického cítění a z ojedinělého instinktu pro tvar. Jsou schopni kombinovat komerční klišé se surrealismem, či mýtus s brutální skutečností. Naštěstí mají výrazný smysl pro humor (pravda - především značně černý) a pro ironii. Dělají filmy, na nichž jsou patrné radost z tvorby a smysl pro rovnováhu mezi (hravou) filmovou fikcí a realitou. S neomylnou přesností a s úspornými prostředky charakterizují své hrdiny i situace, přičemž zároveň ponechávají publiku dostatečný prostor pro vlastní fantazii. Jejich díla jsou mnohovrstevná, záleží na každém divákovi, co z nich přijme a jak si je "přečte". Zdá se, že leitmotivem dosavadní tvorby bratří Coenových je - stručně řečeno - situace, kdy se člověku vymkne jeho jednání zákonitě z rukou a obrátí se proti němu. Ještě se nestalo, aby v jejich filmech scházela nějaká ta vražda. Celkem běžné jsou v nich naopak i únosy, vydírání, nájemní nebo psychopatičtí vrazi, podvodníci všeho druhu, panovační bossové a věční outsideři. Navzdory tomu díla Blood Simple (Pekelně jednoduché, 1983), Zmatky v Arizoně (1987), Millerova křižovatka (1990), Barton Fink (1991), Záskok (1994) a Fargo (1995) přinášejí ve svém závěru kýženou katarzi, i když zdůrazňují, jaké zbytečné zlo se dnes a denně ve světě a v lidech odehrává.



Ve filmu Fargo poprvé použili Coenové autentický příběh a usilovali o jeho realistické ztvárnění. V ději se postupně proplétají tři linie: v první sledujeme jednání Jerryho Lundegaarda, v druhé chování zločinců a ve třetí pátrání šerifky Marge. Jednotlivé charaktery jsou přesně odpozorované a do detailů promyšlené. Totéž platí i o snímání. Dominantní je výtvarně (i psychologicky) působivý nápad natáčet na sněhu tak, aby bílá plocha splývala s horizontem, aby nebylo patrné, kde končí zem a kde začíná nebe. Coenové pocházejí z Minnesoty a důvěrně znají atmosféru zdejšího kraje i povahy tamních obyvatel - již ze jmen filmových postav je patrné, že to jsou potomci emigrantů ze severní Evropy. Výhodou pro ně je, že pracují se stejným štábem (dominuje v něm hlavně kameraman Roger Deakins a skladatel Carter Burwell) a s jistým typem herců, jak jej představují Steve Buscemi nebo Frances McDormandová (životní partnerka Joela Coena). Právě tato herečka tu dostala zřejmě svou nejvýznamnější (kromě jiného i oscarovou) roli. Film sám se stal v očích odborné veřejnosti jedním z nejúspěšnějších titulů loňské sezony. Jestliže však v oceněních prohrál například s Anglickým pacientem, pak z pohledu moderního filmového umění nad ním vysoko zvítězil na body. Je totiž nejen inteligentně udělán, ale navíc nutí diváka k spoluúčasti, k úvaze o formách zla na světě i o tom, jak snadno se člověk dostává do jeho osidel. Zatímco jedni úplně normálně podvádějí a vraždí pro peníze, šerifka Marge Gundersonová, která je chytá, má radost hlavně z jídla a z toho, že její milovaný manžel Norm, malíř přírodních motivů, vyhrál v soutěži na třícentovou známku. Nebude na ní žádný efektní mord ani jiná truchlivá událost, nýbrž obyčejná kachna divoká...

Autor/Zdroj: Bartošek Luboš/Cinema