World Trade Center

Akademií třikrát oceněný režisér Oliver Stone natočil tento film inspirovaný pravdivým příběhem o odvaze, rodině a nepoddajném duchu národa. Držitel Oscara Nicolas Cage a Michael Peña (Crash) jako John McLoughlin a Will Jimeno hrají dva policisty z New York City Port Autority, kteří byli uvězněni v troskách z 11. září 2001. Zatímco McLoughlin a Jimeno bojovali o život, události toho neuvěřitelného dne se vyvíjely dál očima jejich žen (Maria Bello a Maggie Gyllenhaal), přeživších a záchranářů.

Jako první 11. září 2001 zareagovali na volání o pomoc z věží Světového obchodního centra a když se obě zřítily, zůstali uvězněni v jejich troskách. Policisté Will Jimeno (Michael Pena) a John McLoughlin (Nicolas Cage) na rozdíl od svých kolegů jako zázrakem přežili, ovšem zaživa pohřbeni pod šesti metry sutě. Přestože se navzájem nemohli vidět, slyšeli se a vzájemně si dodávali odvahu. To jim zachránilo život. Od svobody je totiž dělilo nekonečných dvanáct hodin, po které se k nim dostávali záchranáři. Skutečný příběh dvou mužů, kteří jako poslední vyvázli živí z inferna Světového obchodního centra, vypráví drama Olivera Stonea World Trade Center.
„Jsme úplně obyčejní lidé, ale spousta úplně obyčejných Američanů ten den dělala to nejlepší, co bylo v jejich silách. Jsem strašně rád, že je můžeme reprezentovat právě my dva,“ říká Will Jimeno, který společně se svým parťákem působil během natáčení jako odborný konzultant.
Režie snímku se ujal držitel tří Oscarů® Oliver Stone. Pro jednoho z nejkontroverznějších tvůrců současnosti ale tentokrát nebyla klíčová „výbušnost“ tématu, ale kvalita scénáře Andrey Berloff. „Je to jeden z nejlepších scénářů, jaký se mi dostal do rukou. Objevil se jako blesk z čistého nebe, podobně jako onen den,“ říká Oliver Stone. „Dostal mě – a spoustu dalších lidí – svou emotivností a jednoduchostí. Popisuje ty děsivé události naprosto originálním způsobem a stal se pro mě srdeční záležitostí,“ dodává režisér.
World Trade Center ale není jen příběhem dvou mužů v nejtěžší životní zkoušce, ale také jejich rodin a lidí, kteří riskovali své životy, aby je zachránili. „To oni jsou pravými hrdiny tohoto filmu. My jsme s Willem sice také čelili smrti, ale neměli jsme na výběr. Oni si vybrat mohli, přesto po nás pátrali bez ohledu na fakt, že je to také mohlo zavalit,“ říká John McLoughlin.
Aby film co nejvěrněji odpovídal skutečnosti, točil se v reálných lokacích (pouze záběry ze zřícených budov pochopitelně vznikly ve studiu) a chronologicky. I proto ho ostřílený veterán Nicolas Cage považuje za jedno z nejnáročnějších ve svém životě. „V každé vteřině, kdy mě kamera snímala, jsem se ze sebe snažil dostat to nejlepší, protože jsem měl pocit, že tentokrát to má opravdu smysl,“ vysvětluje Cage.

Je ráno 11. září 2001. Policejní seržant John McLoughlin vstane, zajde se podívat na děti, a pak odjíždí do služby. Jako každé ráno rozdělí práci a doufá v klidný průběh služby. Doufá marně. V 8:46 narazí do severní věže Světového obchodního centra unesený Boeing 767. To, co zpočátku vypadalo jako tragická nehoda, se však v 9:02, kdy další unesený Boeing 767 narazí do jižní věže, mění v děsivé poznání, že jde o teroristický útok. Policisté z Port Authority odjíždějí pod vedením Johna McLoughlina a inspektora Fieldse k hořící budově. John hledá dobrovolníky. Po krátkém váhání se jako první přihlásí mladý nováček Will Jimeno a po něm i další. Krátce poté, co proniknou do budovy, se však stavba začne hroutit. Většina policistů zahyne, John, Will a Pezzulo uvíznou pod troskami. John má zraněné nohy a v troskách, které ho zavalily, má volnou jen hlavu. Jim na tom není o moc lépe. Pezzulo se pokouší uvolnit trosky, ale další otřes a padající sutiny ho zabijí. Mezitím už svět s hrůzou sleduje katastrofu na obrazovkách. Jsou mezi nimi i znepokojené manželky policistů. Na místo se sjíždějí týmy záchranářů a dobrovolníků, ochotných pomoci při hledání těch, kteří přežili a uvízli v sutinách. Je mezi nimi i bývalý mariňák Dave Karnes, který přijel z Connecticutu. Zatímco prohledávají trosky, Will a John, kteří na sebe nevidí, v sutinách vzpomínají na své rodiny i na spousty drobností, které chtěli udělat.

Zdroj: Nova

Druhý celovečerní hraný film, jenž vznikl v souvislosti s pětiletým výročím tragických událostí z 11. září 2001 ve Spojených státech, natočil pod jednoduchým názvem World Trade Center režisér Oliver Stone, známý svými vyhraněnými levicovými postoji. Ten si byl vědom tíhy svého úkolu a pojmul jej jako "hluboce osobní záležitost" a jako poctu těm, kteří onoho dne tragicky zahynuli. Debutující scenáristka Andrea Berloffová vyšla ze skutečných osudů Johna a Donny McLoughlinových a Williama a Allison Jimenoových, tedy dvou newyorských policistů a jejich manželek (oba páry se na snímku podílely i jako poradci). Zkušený seržant McLoughlin a nováček Jimeno se jako policisté z okrsku Port Authority (což je významný městský dopravní uzel) dostali jako jedni z prvních zachránců do komplexu Světového obchodního centra (WTC), jehož dva mrakodrapy (nazývané Dvojčata) byly těžce poškozeny, když do nich vletěly dva unesené civilní letouny. Než se však vůbec dostali policisté k akci, budovy se začaly hroutit a pohřbily je zaživa v sutinách. Oba muži přežili se zraněními, avšak byli zasypáni a nemohli se hýbat. - Vyprávění se odvíjí ve třech rovinách. Sleduje dlouhé hodiny čekání bezmocné dvojice na málo pravděpodobnou záchranu, při němž jim pomáhají přežít vzájemné rozhovory a povzbuzování i vzpomínky na rodiny (ve formě flashbacků). Zároveň popisuje, jak situaci tíživé nejistoty prožívali právě jejich nejbližší. Třetí vrstvou je záznam událostí tragického dne, zprostředkovaný autentickými dokumenty především z televizního zpravodajství. Ke konci se navíc přidává i popis záchrany obou policistů. Podobně konstruován je také další film o 11. září, Let číslo 93 (FP 8/2006). Oba tvůrčí týmy usilovaly o maximum autentičnosti. Zatímco Paul Greengrass postupuje ve svém snímku metodou dokumentárního dramatu, a proto volí i neznámé herce, Oliver Stone pracuje v "hollywoodském systému" se známými tvářemi. Navíc se místy neubrání vlasteneckému patosu a zbytečným "ideovým konotacím" (vize Krista, postava bývalého člena námořní pěchoty Karnese, pojímajícího záchrannou misi jako Boží poslání). Jinak střízlivě pojednaný snímek nesporně zaujme silou autentických lidských osudů. Objevuje se v něm (podobně jako u Letu číslo 93) téměř padesát skutečných policistů a hasičů, mezi nimi i Will Jimeno jako jeden z příslušníků domovského okrsku. - Dílo je věnováno "padlým příslušníkům policejního sboru Port Authority a všem, kteří toho dne bojovali, zemřeli nebo byli zraněni".

Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2006/10