Proč tak nízký hodnocení na jiných stránkách? Dyť je to celkem velká kultovní klasika devadesátek...

Spíš nadprůměrnej díl, ale pobavilo duo Ničitel & Vraceč určitě přejmenování Kelso na Blbso to mě rozbilo! Holt párty se sudem piva se nakonec vyvinula drobek jinak.

Díl začne normálně, pak to jede na plný plyn. Poté co Eric Forman získá práci ve Fatso Burger a nemá na nic čas, nestíhá ani párty kterou pořádá Donna atd. Díl plnej hlášek a vtipných scének.

Tohle opravdu není pro diváky, kteří nezvládají drsnější a svéráznější humor, který se ještě navíc opírá o vánoční atmosféru. Období, které většina z nás považuje za posvátné. Nicméně BBT si to ve filmu neskutečně dává a myslím, že díky pestrosti českého jazyka, daleko většímu počtu kvalitních sprostých hlášek, jak v případě angličtiny a jejich dokola používaných tří sprostých slov, to má ještě větší šmrnc. Píchej Santo, píchej Santo :-D Já se fakt královsky bavil 80%

Opravdu hodně povedený a hlavně velmi užitečný dokumentární cyklus o tom, co by měl vědět každý z nás, ale většina z nás to buď neví, nebo na to už zapomněla. Všechno je podáno nenásilně, vtipně a zábavně, bez jakýchkoliv moralizujících prvků. Tleskám a dávám palec nahoru!!!

Bitva pohlaví je podle mně spíš "obyčejněší" díl, ale pár hlášek a scének zabaví. Nejlepší je závěr s telefonováním a se stolem u Formanů:-)

Blíží se příjezd prezidenta a každej se na něj chystá po svém. Někdo ho chce vřele uvítat, někdo kuje klukoviny, Bob Pinciotti s rodinou chystá uvítání v oblecích co dohromady mají udělat vlajku USA. Red Forman mám mít dotaz no a uvidíte jak to dopadne...

Jedná se o strhující filmové dílo, které obstálo ve zkoušce časem a i v dnešní době dokáže přinést mrazivé napětí a strhující příběh. V režii Paula Leniho se v tomto němém hororu, který je adaptací divadelní hry Johna Willarda, stále lze ocitnout na horské dráze plné tajemství a hrůzy. Jedním z výrazných prvků filmu je mistrovské využití expresionistické kamery, stinné chodby a hrozivé úhly umocňující pocit předtuchy. I samotné sídlo se stává postavou, jehož vrzající podlahy a skryté chodby umocňují pocit klaustrofobie a blížící se zkázy. Herecké obsazení podává hvězdné výkony v čele s Laurou La Plante v roli odvážné hrdinky, která musí proplout zrádnými zákrutami osudu. Creighton Hale září v roli okouzlujícího mladíka, zatímco Martha Mattox si pro sebe krade scény ztvárněním strašidelné hospodyně. Přestože se jedná o němý film, mistrně využívá vizuálního vyprávění k vytvoření strašidelného napětí. Od mihotavého světla svíček až po náhlé šoky je každý záběr prodchnut pocitem znepokojení. Ačkoli film přirozeně postrádá speciální efekty současných hororů, s pevným příběhem dokazuje, že skutečná hrůza spočívá v neviděném a neznámém. Jeho trvalý odkaz je důkazem toho, že zůstává nadčasovou klasikou hororového žánru.

Nečekejte žádný filmový skvost, ale když na tenhle titul narazíte, uvidíte docela zajímavý film, natočený podle velmi solidní literární předlohy a s několika nadprůměrnými hereckými výkony v kvalitním obsazení (mně se nejvíc líbila Talia Shire ve vedlejší roli sestry Marthy). Podle mého názoru tenhle film vyčnívá alespoň trochu nad průměrem.

70%? To jako vážně? :-D
Po dlouhé době bude mé hodnocení úplně jinde, než u zbytku uživatelů. Cca 70%, tedy nadprůměr, je opravdu velký přestřel. Ruská verze Krásky a zvířete, byla takřka nekoukatelná. Film je neskutečně nudný, plný hloupých a srdceryvných plků, s tak topornými herci, že to snad ani není možný. Hlavní protagonista jistě hodně těžil z toho, že žije s modelkou, společně se oddávají zdravé životosprávě a mohl dát aspoň na obdiv své dmoucí břišáky a Marija? U té jsem měl pochybnosti již u Černobylu a zde můj názor nezměnila. Ta je nejspíš obsazována hlavně díky svému manželovi, který je ve věku jejích rodičů, nejspíš má v tamním filmoprůmyslu slovo a občas jí pomůže k nějaké roli. To je asi tak dobrá herečka, jako moje mamka, když mě přemlouvá, abych jí dojel pro mekáče. Já vlastně ani nevím, za co dávat plusy? Možná tak za krásné exteriéry a zvláštní efekty, ale filmařsky je to na hraně odpadu a cca 70% mi hlava nebere. Za mě 20% s odřenýma ušima.

Já mám tuhle komedii fakt rád. V mém věku už na takové velké lásky moc nevěřím, ale ve filmu mě to baví. Owen Wilson je sympoš a celej film tahá, nicméně jeho parťák taky drží krok. Rachel to tady moc sluší, stejně jako nestárnoucí Jane Seymour. Spousta dobrých hlášek a vtipných scén. A malá role Willa Ferrella v kombinaci s českým dabingem je fakt síla. Hlavně jeho hulákání na mámu se sekanou a hraný brekot na pohřbu, to mě pokaždé rozbije :-D Za mě slušných 80%  

Lehounce přihodím směrem nahoru, ale díl se povedl, skvělej byl Fez ačkoliv toho moc neřekl, ale i Erikova maminka, opět několik silných hlášek a scének:-)

Tak tenhle seriál, jsem zatím sledoval na přeskáčku a občas, ale pojedu od začátku, aspoň abych viděl začátky týhle party. Samozřejmě úvodní díl velmi slušnej, hlavně začátek je nabitej dobrejma frkama:-)

V neposlední řadě geniální hudba mistra Luboše Fišera. Bez ní by si to snad ani nedovedu představit.

Veľmi pekný animák o odvahe a obete polo človeka a polo zvieraťa. Zotročený Mosley je prinútený pracovať pre svojho vlastníka a nebyť jeho syna a záhadných svetlušiek, uveril by svojmu osudu. Jeho pravá podstata je však iná. On je v skutočnosti spriamený a vysoký slobodný tvor. Musí nájsť stratenú záhradu (predobraz raja), kde rastie strom, ktorého ovocie mu prinavráti pravdu o sebe. Prenasledovaný lovcom, ktorý ho chce priviesť naspäť do otroctva a ponechať si jeho roh ako trofej, musí Mosley utekať s pomocou svojich priateľov a svetlušiek, aby prinavrátil všetkým pravý život. Svetlušky sa na konci ukážu ako strážca záhrady (ako anjel z raja) a ochránia Mosleyho od lovca, ktorý nakoniec ostane uväznený v svojej prázdnote. Sila rodiny, priateľstva, odvaha, obeta, viera spraviť krok do neznáma, to všetko vás prenesie do krásneho snímku boja dobra proti zlu.

.
Ano, myslím, že průměr je to správné hodnocení pro takový film. V podstatě už není nutné, abych se na to kdykoli jindy koukal a to ani jako kulisu. Není to vlastně ani moc zábavné, ani moc akční, ani moc nic jiného. Nehledě na to, že jsem očekával spíš nějaký typ lone-wolf revenge filmu.

Cože? Od producentů všech těch nejvíc nezajímavých hororů jako je M3gan, Pět nocí u Freddyho a Černý telefon? Tímhle se vážně někdo chlubí? Tak to bude určitě stát zato, že?

WTF? Co to bylo za ty příšerný efekty?

Viděl jsem jen konec a to mi stačilo, kdyby to byl aspoň nízkorozpočtový horor tak možná... Ale takhle je to šílený. Navíc těch plno špatně vybraných herců, ani jedna postava mě nezaujala, prostě kompletně celý špatně a ještě velká nuda. Nejhorší horor roku 2024 !!!

Tady jsem si trošku naběhl, protože jsem čekal, ani nevím proč, klasický životopisný film a on to vlastně životopisný film vůbec nebyl. Ale mělo to pěknou výpravu, k vidění byla spousta výborných herců a scénář byl docela dobře promyšlený, což mě od jeho autorky, herečky Emmy Thompson, mile překvapilo. Takže nakonec jsem byl docela spokojený i když jsem dostal něco jiného, než jsem čekal.

Ovečka je vlastně beránek. V jednom z dílů se zamiluje do ovečky a v dalším se objeví v pánských slipech, ale jinak je seriál skvělý a už dlouho jsem se tak nesmála jako při Shaun. Vtipná animace, legrační zvuky i příběhy, pro mne pecka!

Tedy jako komedie nic moc,herci toho moc nepředvedli ani Bateman ani Affleck,pár vtipnějších momentů tam bylo jako např,otravný soused který nedal pokoj ,ale celkově spíše nudnější pasáže.

Do třetice všeho dobrého. Tentokrát film o katastrofě Titaniku natočili britští filmaři, kteří už dokonce použili svého času nový filmový výdobytek - zvuk. Možná i proto byl film natočen rovnou ve třech jazycích, v angličtině, němčině a francouzštině. Bohužel však došlo i k bohapusté lapálii s názvem lodi a tím i filmu. Britská výletní a plavební společnost Oceanic Steam Navigation Company, známější jako White Star Line, odmítla ve filmu použít jméno Titanic z úcty k památce obětí a z rizika, že by to mohlo způsobit citové trauma přeživších a pozůstalým. A tak film převzal název od oceánu. Údajně však ale existovala i loď jménem „Atlantic“, která navíc ztroskotala mnohem dříve než Titanic. Je tedy trochu záhadou, o které lodi tento film vlastně je. Ale kdo o to dneska něco ví, že? Je zvláštní, že předchozí američtí a před nimi němečtí filmaři takový problém neměli. Buď, jak buď. Scénář filmu se plně drží konceptu katastrofy, takže se nijak nezdržuje úvodem, čímž hodně rychle ke katastrofě dojde. Pak už je to jen sled známých událostí. Cestující snažící se dostat do záchranných člunů, stále hrající hudebníci, telegrafista telegrafující nouzový signál „Save our souls“ zkráceně SOS, což v překladu znamená, „Zachraňte naše duše“, do poslední chvíle, a samozřejmě kapitán lodi, který v tomto případě nemá plnovous. Po technické stránce ohledně výpravy není ani dnes filmu co vytknout. V rámci daných možností do toho tvůrci dali všechno. Totéž se však nedá říci o příliš dlouhých dialogových scénách s některými pasažéry z tzv. vyšší třídy. Jejich vypointování sice není v kontextu situace bezdůvodné, zvláště když jeden z nich je upoután na invalidní vozík, ale takto dlouhé dialogové scény téměř o ničem v divákovi spíše probouzejí nudu. Z dnešního pohledu ohledně použitých scén není snímek nijak výjimečný, neboť skutečně obsahují jen to základní. Zub času se už na tom také dostatečně vyřádil, ale z historického hlediska katastrofického filmu, navíc o nejslavnější námořní katastrofě v dějinách, to již má jistý punc historického filmového skvostu, navíc z počátků zvukového filmu.

Za mě jeden z těch lepších dílů. Nebylo tam moc akčních scén, které ve svém věku už nestíhám a nedělají mi dobře:-) Prostě standardně dobrý Harry...

Televizní minisérie, natočená podle epického románu Jamese Clavella, je rozsáhlá sága odehrávající se ve feudálním Japonsku popisující cestu anglického námořníka Johna Blackthorna (v podání Richarda Chamberlaina), který se zaplete do politických intrik a kulturních střetů v Japonsku 17. století. Příběh umně zobrazuje střet západních hodnot a japonských tradic Blackthornovýma očima a nabízí bohatou tapiserii kulturního poznávání. Od přísné hierarchie samurajské společnosti až po složitost japonské politiky, čímž po divácké stránce dokáže vtáhnout do pečlivě prozkoumaného historického prostředí. Svěží krajina, složité kostýmy a autentické kulisy přináší dávné časy, zatímco pozornost seriálu věnovaná detailům zajišťuje historickou přesnost a autenticitu. Navíc se nejedná pouze o příběh o politických intrikách, ale také o lásce, zradě a cti. Romantická podzápletka mezi Blackthornem a Mariko dodává příběhu emocionální hloubku a zdůrazňuje složitost vztahů uprostřed kulturních bariér a společenských očekávání. Jako obvykle mohou historici poukázat na určité historické nepřesnosti a zjednodušení kulturních a historických aspektů doby, ale to už tak u filmové tvorby bývá. Celkově i přes všechna přirozená tvůrčí negativa zůstává tento miniseriál přelomovým ve svém podání, který uchvacuje rozsáhlým záběrem, přesvědčivými postavami a poutavým vyprávěním. Tak či onak, jako nadčasový epos zkoumající střet kultur a lidské zkušenosti si stále udržuje své divácké místo mezi významnými seriálovými klasiky.

Nebylo to úplně k zahození  a to díky hereckým výkonům a pár akčním pasážím ale nadruhou stranu tam toho bylo dost fantazy až nesmyslného ,celkově jsem se bavil takže průměr.

Nechápu to hodnocení podle mého se nato nechalo koukat,hlavně proto že se tam od začátku pořád něco děje a není čas se nudit,začalo to znasílněním jedné místní ženy a tím se rozjel ten konflikt mezi Egypťany a Angličany a konečná bitva se myslím povedla,takže za mě dobrý průměr.

Povedené,chytlo mě to hlavně pro herecký výkon K.Beckinsale a samozřejmě jak to bylo natočené nebylo čas se nudit,napětí stoupalo jak to dopadne,soudní přestahovaná s novinářkou která nechce prozradit svůj zdroj a drží se až do konce,trochu mě vadilo že A.Alda toho moc nepředvedl ale tak to bylo napsané ,M.Dillon zahrál protivníka taky dobře.

Režisér Gus Van Sant bezesporu umí, film je plný známých a dobrých herců, ale navzdory těmto skutečnostem mi tenhle biják přišel jako naprostá slátanina, která jako by si chvíli hrála na komedii a chvíli na drama a přitom si přála být romantický western. Z mého pohledu se tohle fakt hodně nepovedlo!!!

S hrůzou jsem zjistil, že jsem tuto čs. filmovou klasiku ještě neviděl a hned to napravil:-) Možná i proto mě to celkem bavilo. Luxusní herecké výkony (zejména Pucholt, naopak Hrzán mi moc neseděl), vtipné, bláznivé.

Jako rodáka z jižní Moravy mě tady pár věcí potěšilo, ale obecně vzato si myslím, že tenhle televizní kousek potěší asi víc milovníky folklóru než příznivce dobré filmařiny a kvalitního herectví. Z tohoto úhlu pohledu mi to připadalo řekněme pouze průměrné.

První filmové převyprávění katastrofální události Titaniku, na kterém se prý začalo pracovat pouhé dva měsíce poté, tedy v době, kdy se případ stále ještě vyšetřoval. A tak se i stalo, že scéna s dalekohledy používající na spatřené ledovce byla později vyvrácena. Dnes to samozřejmě už zní divně, ale ve své době, se se svou neobvyklou délkou jednalo o velkofilm. Byl však považovaný za ztracený, ale když se o Titaniku opět ve velkém začalo mluvit vlivem velkofilmu Jamese Camerona, čirou náhodou byl nalezen. A tak byl remasterován a doplněn novou hudbou. Na scénáři spolupracovala jedna z přeživších, takže lze tímto považovat celé vyobrazení z jejího pohledu. O nějaký smysluplný příběh přirozeně nejde. Na to by daná stopáž ani nevystačila. A tak lze spatřit jen základní událostí, a to spíše dokumentárním dojmem. Na hrdinství a obětavost však samozřejmě důraz vyvinut byl. Trikové scény jsou na svou dobu takové, jaké jsou. Je to viditelné, ale v tomto případě to s pochopitelných důvodů lze prominout. Při dnešní pohledu je možné snímku vyčíst milion věcí, ale v rámci daných technických možností a potřebné rychlosti příprav a zpracování, je prostě úžasný. Měl mít především informativní charakter, co a jak se vlastně stalo a to se podařilo. V rámci klasiky z němé éry si zaslouží zařadit do zlatého fondu světové kinematografie.

Tentokrát si hongkongská ikona akčních filmů v podobě Bennyho Chana vzala na paškál americké superhrdiny a superpadouchy s nadpřirozenou schopností, podíval se motivu na zoubek a za použití tradičních hollywoodských šablon a motivů, vše pojal hezky po hongkongsku. A to je vlastně všechno. Příběh tedy začíná retrospektivou do válečného vědeckého budování supervojáka, abychom se dozvěděli příčinu všech následných podivností v současnosti na jednotlivcích. Takže nic zvláštního na superschopnostech. Všichni jsou prostě silnější, všemocnější a odolnější než kdy dřív. Hlavní hrdina má samozřejmě vedle sebe novinářku, v tomto případě televizní, takže promiň Supermane, nechávám pozdravovat želvy ninja. Tradiční je také atmosféra hongkongské filmové akční tvorby. Má to spád, takže žádná plynulost, ale naservírováno je toho dost. Akční scény se střídají s dramatickými, které jsou občas obzvlášť okořeněné nějakým tím humorem pro uvolnění, a našlo se i místo na romantickou linku. Film je v cílové skupině, takže jen pro určitou skupinu filmových fanoušků. V Evropě především hongkongských filmů. Takže se pořád něco děje a délka jednotlivých dějových epizod je překvapivě vyrovnaná. Drama nepřebíjí akci a naopak. Možná to škodí romantickým momentům, které tak působí spíše zbytečně a otravně. Značná jednoduchost příběhu by ani tak nevadila, ale když jsou v akčních scénách značně vyumělkované lety po úderech a výskoků, zůstává z toho taková divná pachuť. Používání lan na takové scény se zkrátka stalo z nouze ctnost a tvůrci se je ještě nenaučili používat tak, aby to nebylo nápadné. Kde jsou ty časy svižného Jackieho Chana? Film se neprezentuje jako nějaký zvláštní velkofilm, ale spíše dává na odiv styl konce 80. a začátku 90. let. A nakonec, proč ne? I to má své kouzlo. Takže tedy nic jiného než obyčejná svižná akční zábava, která nepřemýšlí nad logikou věcí, ale jen si filmově užívá všechny asijské atributy, tolik typické pro hongkongskou kinematografii.

Zajímavý film ala Agáta Christie. James Bond pomalu rozmotává klubíčko vztahů, příležitostí a motivů až se dostane k samotnému vrahovi. Hodně mně to připomíná film Zlo pod sluncem.

Při patnáctiminutové stopáži se určitě nedají čekat velké zázraky a vodopády humoru a tahle televizní mikrokomedie není rozhodně vysloveně špatná. Ale od autorky legendárního Čtyřlístku Ljuby Štíplové a pánů Hlinomaze a Landovského jsem přece jenom čekal o trošku víc, než jsem dostal.

Hnus! Dělá se mi z toho špatně. Leda tak k zeblití. Další snímek, který nám předhazuje něco co vůbec vidět nemusíme.

Citlivě napsaný scénář podle skvělé literární předlohy Williama Faulknera, výborně vybrané exteriéry, precizně vedená kamera a opravdu mimořádně přesvědčivý Robert Duvall jako osamělý farmář (podle mého názoru v jedné ze svých nejlepších rolí) a výsledkem je pro mě osobně výborný film, který ani po půl století neztratil nic ze své kvality a působivosti (můj názor).

Skoukl jsem ze zvědavosti, protože je tento snímek často zmiňován jako legendární počin. No na jednu stranu hrozná ptákovina, na druhou mě to celkem chytlo a bavilo:-)

Koukatelné akční sci-fi. Člověk o tom nesmí moc přemýšlet a pak je to rychle plynoucí sci-fi příběh.

Tak já mám asi zcela jiné představy o humoru všeobecně. A o komediích také. Zde se hodinu a něco koukáme na hádky a řev. To je vše. Ničím jiným to nepřekvapí. Ztratil jsem zájem už hodně před polovinou, takže netuším proč v tom byl tak pitomý konec. Těch dvacet je malé slečně Vondráčkové.

Hana Pinkavová podle mého názoru patří mezi naše nejlepší dokumentaristy a tenhle cyklus o našich mimořádných talentech z různých oblastí umělecké sféry, to je vynikající práce, které nechybí mnoho k úplné dokonalosti.

Johna Wayne já jaksi nemusím, ale jako Big Jake, zřejmě díky dobrému scénáři, jsem visel očima na obrazovce. Ve filmu hrál i jeho syn Patrick, spolu natočili 11 filmů...

Tenhle film je dokladem toho, že 90.léta byla z hlediska naší kinematografie hodně podivnou dekádou.Kvalitní Hrabalova literární předloha, zkušený režisér, který má na svém kontě řadu dobrých a úspěšných filmů, hodně nadstandardní herecká sestava a.... výsledkem je stejně jenom sotva průměrný biják. Tomu já říkám PROMARNĚNÁ ŠANCE!!!

Potěšení
Herecké výkony a hudební doprovod Orchestr Karla Vlacha vdechují tomuto kousku neopomenutelný život.

Jedna ze série hodně povedených televizních inscenací z naší dávné historie, které vznikly v roce 1974. Tentokrát církevní koncil v Kostnici a neblahý osud Jeronýma Pražského, kterého výborně zahrál Petr Kostka. Celá tahle se série se mi moc líbila a všechny její části, včetně této, jsem si opravdu užil.

O tom, že existují skřítci Elfové pro země, které o vánočních svátcích vyznávají reklamní postavu Santa Clause společnosti Coca-Cola, se ve filmu mluvilo nesčetněkrát. I to, že jsou všichni mírumilovní a velmi přátelští. Ale jak tento film mimořádně ukazuje, pokud to nejsou staříci a nežijí v Norsku. Právě tam se přistěhuje americká rodina z USA a nestačí se divit. Film je sice Norsko-finskou koprodukcí, ale jeho obsah přináší všechna americká klišé. Otec je nadšený, matka o něco méně a vystřízliví z toho velmi brzy, děti jsou ze stěhování od začátku nevrlé. Mladší syn méně, starší dcera více. A místní policistka má na všechno odpověď, jen aby nemusela vyšetřovat každý incident. Takže její osud není nijak překvapivý. Vánoční horor o napadení starými skřítky zkrátka přináší čistou vánoční hororovou zábavu, která využívá tolik známých motivů a postupů, že je vývoj děje předvídatelný až hanba. Ale je to film severský a to se počítá. A co je nejdůležitější, filmovým fanouškům připomíná přesně ten typ vánočních hororů z osmdesátých a počátku devadesátých let, které se nebraly vážně a které už dávno zavál čas..

Docela dobrej říz krimi a thrilleru a ani příběh, není špatnej. Na druhou stranu film nenabízí nic moc kvůli čemu by stálo za to se znovu číhnout a cca 120 min. je trochu moc, ale za čumendu stojí.

Autorské historické inscenace Oldřicha Daňka mám opravdu rád, protože asi nikdo jiný u nás neuměl (a dodnes neumí) citlivě naroubovat fiktivní příběh na pozadí historicky doložených událostí a postav. A v podání naší tehdejší herecké elity to pro mě byl skutečně velmi hodnotný a příjemný televizní zážitek.

Slátanina, která měla podle mě celkem potenciál, který ale bohužel nevyužila. Konec byl asi napsán hodně horkou jehličkou, protože byl dost slabý a k vývoji filmu se moc nehodil. Též mi neseděla hlavní hrdinka...

Hrozná ptákovina, která určitě do zlatého fondu české kinematografie nevejde, ale překvapivě mě to celkem bavilo. Škoda jen, že námět i scénář měly hodně slabá místa. Prachař dobrý, ke Kotkovi mi role moc neseděla, ostatní spíš průměr.

Pro mě zase jeden z povedených životopisných filmů, které patří mezi mé oblíbené žánry. I když tyhle události a osoby prošly už mnohým filmovým nebo televizním zpracováním, koncept tohoto filmu se mi líbil a Harvey Keitel v titulní roli mi přišel opravdu hodně přesvědčivý. Za mne naprostá spokojenost!!