Bláhový sen

Režisérem filmu Bláhový sen (1943) byl Jan Alfréd Holman, jehož díla byla zárukou kvality odlišující se od tehdejší komerční produkce. Nataša Gollová zde opět hrála chudé děvče (kadeřnice Žofka), které touží po filmové slávě. Náhodou se dostane k hlavní roli ve filmu, ale brzy ona i její okolí pozná, že nemá naprosto žádný talent, a vrací se pokorně ke svému snoubenci (Jaromír Spal). Adina Mandlová zde hrála nepříliš velkou roli Dídi Kánské, sousedky operetního pěvce Helbicha (Otto Rubík), díky jehož sebevraždě se Žofka dostala na titulní stránky novin. V dalších rolích se objevili Vítězslav Vejražka, František Vnouček, Jaroslav Marvan, Zdenka Baldová atd. Bláhový sen se natáčel v létě 1943, premiéru měl 3. prosince 1943 a kritika i diváci byli opět spokojeni. Bláhový sen byl na dlouhou dobu posledním vystoupením Nataši Gollové v českém filmu.

POZOR, SPOILER!

Tančí se. Jenže je to jen sen mladé dívky Žofie. Ta má pak klasické obyčejné ráno a vypráví otci o svém snu filmové hvězdy. Téže dívce lichotí čistič bot František Bureš, který ji zve na lodičku. Ona sama pracuje
v kadeřnictví.

K lékaři Machovi přichází zpěvák a tenorista Štěpán Helbich. Lékař mu sděluje, že zpívat nemůže a nebude. Na jeho koncert však přesto Žofku zve mladý muž číšník z baru ABC, Jarda Malina, který si nechal udělat manikýru za 18 korun a pokusí se u pokladny o podvod. Žofka s ním do divadla jde, což mrzí Frantu, který ji hledá u nich doma.

Jarda machruje, jaký není s mistrem Helbichem kamarád a slibuje podpis od něj. Ten nakonec získá, a to i s věnováním. Je to poslední podpis mistrův, a on to ví. Proto dá ještě Jardovi peněženku plnou peněz a pak spáchá sebevraždu. Nu, a Jarda dá peněženku Žofce, která se domnívá, že ji ukradl. Takže se k mistrovi vrací a nalézá již jen jeho mrtvolu. Proto je obviněna z vraždy. Navíc proti ní svědčí Díďa Kánská-Valentová Helbichova slečna. A tak se milá Žofinka ocitá v kriminále.

Věci se ujímá doktor Vavřina. Jenže nemá na čem postavit obhajobu. Probíhá proces a nevypadá to pro Žofku dobře i přes odeslaný dopis Díďou. Nakonec je však děvče osvobozeno. Rázem se jí chytá pýcha, protože se o ni zajímají noviny a dostává lukrativní nabídky. Takže je v novém bytě a je šťastná.

Nakonec natáčí film, ale ukáže se, že nemá talent. Takže přichází studená sprcha v podobě jinak točeného filmu a úbytek nabídek. Začínají se vršit dluhy, například za nájem. Žofka chce zpět do kadeřnictví a šéf ji pozve k sobě. Zde ji míní malovat, ale ona prchá a pak onemocní. Franta zjistí nová fakta o Helbichovi. Nejprve od Díďi a pak od Helbichova šatnáře. Takže se mladík rozběhne za ní…

"Bláhový sen" byl film režiséra J.A. Holmana a měl především pro tehdejší dobu sympatické výchovné zaměření, neboť ukazuje na případu mladého děvčátka, toužícího po divadelní a filmové slávě, jak nebezpečnou se může stát taková touha, nepodepřená skutečným nadáním. Podle námětu Anny Sokolové-Podpěrové napsal režisér J.A. Holmanspolu s Josefem Trojanem příběh takového typického děvčete z dob první republiky - jako vůbec atmosféra celého příběhu zapadá do let před začátkem války a má být jeho kritikou. Kadeřnice Žofka posedlá touhou po slávě, stává se slavnou teprve tehdy, když se dostala před porotu pro podezření z vraždy na slavném tenoru.

Je osvobozena a teprve teď začíná být slavná. Stává se hrdinkou dne, je oslavovaná, píše vzpomínky,je objevena pro film - prostě tato kadeřnice Žofka je typem všech oněch královen krásy a jiných pochybných veličin, které předválečná doba dovedla nemístně oslavovat a vyzdvihovat. Holman tento příběh promítá na plátno celkem věrohodně, ovšem záměr a didaktický plán je všude patrný, a satira ztrácí na ostrosti. Film má ovšem všechny znaky Holmanovy osvědčené režijní práce, zvláště diváky jistě zaujalo krásné zfilmování snu na počátku filmu i jeho závěr, tempo v poslední třetině přece jen trohu vázne, několik nejasností mělo být v zájmu věci odstraněno.

Nataša Gollová hraje hlavní roli s přesvědčivou naivní rozdychtěností po slávě, velmi pěkně se zase uplatňuje Eduard Kohout v roli kadeřníka Richarda, opět nejcelistvější postava filmu. Otto Rubík jako Helbich zaujal diváky několika tragickými momenty. Adina Mandlová v postavě povahově a kresebně málo motivované, spolehlivě vytváří postavu tenorovy obdivovatelky. František Vnouček, Jaroslav Marvan, Zdeňka Baldová ukázněně dodržují svůj osvědčený herecký profil. Skutečně výtečnou a nezapomenutelnou postavu vytvořil Antonín Šolc v roli Helbichova garderobiéra. Režisér udělal dobře, že do filmu uvedl několik nových tváří, Jaromír Spal v roli partnera Gollové měl tehdy pro začátek dobrý filmový projev.

Dále se ve filmu objevuje Taťána Vavřincová a Antonie Hegerlíková. Hudba Jiřího Srnky, kamera Václava Hanuše a stavby Ferdinanda Fialy přispívají k celkové dobré úrovni filmu.

Kadeřnice Žofka Stárková touží možná víc než ostatní dívky po slávě. Přízemní plány jejího snoubence Františka neuspokojují její bujnou fantazii. Náhlé popularity se Žofce dostane, když při cestě za autogramem objeví mrtvé tělo slavného tenoristy Helbicha a je zatčena pro podezření z vraždy. Helbich ve skutečnosti spáchal sebevraždu, protože ztratil hlas. Po propuštění z vězení dostává Žofka nabídku na hlavní roli v připravovaném filmu. Pochybná sláva jí poplete hlavu. Opustí skromný byt svých rodičů a odejde z kadeřnictví. Bohužel je brzy jasné, že pro herectví nemá nejmenší talent, a zoufalý režisér nechá film sestřihat tak, že z něj Žofka prakticky zmizí. Žofka se ocitne bez prostředků a pokouší se získat zpět své místo v původním zaměstnání. Zhýralý vedoucí kadeřnictví ji vyláká do svého bytu, ale dívka není zkažená a před jeho namlouváním uteče. Zmoudřelá Žofka uvítá příchod věrného Františka.

ZDROJ: NFA Český hraný film

Kadeřnice Žofka se náhodně proslaví na stránkách bulvárního tisku. Na její krátkodobé popularitě se chce přiživit i várobce operetních filmů a obsadí ji do velké role. Nezkušená dívka pozná, že představa snadné cesty k filmové slávě byl jen bláhový sen. Filmy J.A. Holmana se od běžbé produkce přece jen podstatně odlišovaly určitou razantní osobitostí a modernějším stylem vyprávění, který se inspiroval zejména americkými filmya kterému se tehdy říkalo kosmopolitní. Mezi zaměstnankyněmi velkého kadeřnického salónu najdeme debutující Antonii Hegerlíkovou. Píseň "Bláhový sen" zpívá Míla Spaizerová-Hezká.

Autor/Zdroj: /Popis