MÁG.

Tohle životopisné drama je   jestli se nemýlím úplně   poslední film skvělého   režiséra Františka   Vláčila. Obsahově a   technicky je to určitě   dobré ale z mého pohledu má   tenhle film závažnou chybu v   obsazení hlavní role Karla   Hynka Máchy. Autor Máje a   klasik české poezie byl   podle všeho co jsem o něm   kdy četl a slyšel   mimořádná a vyhraněná   osobnost a jeho filmová   podoba si žádala silnou   osobnost hereckou a tou   prostě Jiří Schwarz není a   ani nikdy nebyl (při   veškeré úctě k jeho   zejména dabingovým   kvalitám). Jeho Karel Hynek   je hodně nepřesvědčivý a   evidentně to na něj (jak   říkají herci) byla   příliš velká kláda. Je to   opravdu škoda ale pan   Vláčil si zasloužil   vydařenější derniéru.

Možná že tahle umělecká   výpověď by zaujala víc   dnes než tenkrát. Koncem 80.   let se na takovéhle filmy moc   nechodilo, navíc bylo   problematické obsazení zcela   neznámého a nepříliš   přesvědčivého Jiřího   Schwarze do hlavní role,   kacířsky bych si dovolil   opřít se i do uměleckého   vyprázdnění Františka   Vláčila. Nicméně   atmosféra se tomu nedá   upřít, stejně jako   zajímavá Veronika Žilková.

Páni to snad ani nemělo   konec. Jel jsem to asi na   deset krát, než jsem se ho   dočkal. A pak jsem marně   hledal nějaké plus, které   bych páně Vláčilovu dílu   dal, ale nic jsem nenašel.   Takže těch dvacet, co   dávám, je po troškách za   profesionálně odvedenou   práci, sem tam náznak dobré   hudby a některým hercům.   Tož tak.

MÁG
Popravdě mě MÁG vůbec   nepřišel k chuti. Stylizace   byla opravdu příšerná,   hlavní hrdina mi přišel   nemastný neslaný a ze   začátku jsem měl velkou   touhu vše vypnout (jediná   světlá chvilka, když se   objevil Josef Kajetán Tyl).   Ale vydržel jsem. Karel Hynek   Mácha byl bohém, přesněji   tedy romantik, a jeho život   byl opravdu zajímavý. A to   se i projeví téměř po   hodině sledování, kdy už   se konečně začíná něco   dít. Na svět přichází   nemanželské dítě (nechci   vyzrazovat, ale tyto fakta   zná asi každý ze základní   školy), dočkáme se vydání   Máje a Máchova sklonku   života. Škoda že to   všechno přichází až   úplně na konci. Nebýt toho   upotáceného zdlouhavého a   nic neříkajícího   začátku, mohl by to být   trhák.
Co také   oceňuji je herecké obsazení   (až tedy na Jiřího   Schwarze, ale to už jsem   psal). Vidět Veroniku   Žilkovou jinak než jako   blbku z "Tele Tele"   je zážitek. Mladý Kraus je   také zajímavý a   Hrušínský předčítající   báseň - ten jeho hlas je   pastva pro uši. Budu si muset   schválně pustit Brabcův   "Máj", abych mohl   porovnávat...

Film, který je ve všem   všudy romantický a poetický   - podobně jako byl   romantický a poetický K. H.   Mácha. Jde o zprávu o   životě, která se zcela   správně přizpůsobuje tomu,   o kom vypovídá. Proto si   myslím, že stojí film za to   vidět i dnes, Karel Hynek   Mácha a jeho poezie jsou pro   náš národ stále   významní.
Líbilo se   mi také herecké obsazení,   především mladá Veronika   Žilková :-)

Poněkud nemagický...
...MÁG. Vláčilův   životopisný film o Karlu   Hynkovi Máchovi je zajímavý   hlavně tím, že tohoto   kánonizovaného romantika   české poezie, klasika ze   školních čítanek, jako   člověka nijak neidealizuje.   Film Karla Hynka ukazuje,   jako suverénního,   samolibého egoistu, se   kterým není lehké vyjít.   Jakkoliv jeho Máj, patří do   klenotnice české poezie.   Bohužel jeho filmový   představitel Jiří Schwarz   není příliš   přesvědčivý, to už více   zaujme Veronika Žilková v   roli Lori. A filmové snahy o   nějakou romantickou stylizaci   vyznívají hodně do   ztracena. Kacířsky mě jako   diváka napadlo, že film by   vypadal mnohem lépe   černobíle. Přeci jen je   znát, že ho František   Vláčil natočil na sklonku   své režisérské kariéry. A   asi je zbytečné připomínat   mýtické legendy, o jeho   marném boji s démonem   alkoholu. S jeho opusy, jako   Markéta Lazarová, Údolí   včel, nebo Adelheid, se tento   film rozhodně srovnávat   nedá.