Odborný dohled nad východem Slunce

POZOR, SPOILER

Muž v letech si koupil budovu ve vesnici, kde je hospodským bývalý STBák. Ten ho vyslýchal společně s dalšími dvěma politickými vězni. A ti tři zde budou spolu. Jeden z nich (cirkusák) prodal byt, aby byly peníze na opravu kamarádem koupeného domku, a druhý za peníze, které si našetřil do domova důchodců, koupil auto. Všichni tři mají důvod k pořádné pomstě.

Takže se jednoho dne všichni sejdou po dvaceti letech v té vesnici a začnou spřádat plány. Mezitím pomalu baráček upravují. Když nějaká parta na jejich pozemku dělá táboráček, jdou mezi ně. Dědkové se víceméně stále kvůli něčemu hádají. A jednou si do baráčku si nastěhují lehkou žínku, se kterou pak nachytají jednoho v posteli. A co pomsta hostinskému? Bude vůbec?

Nepotrestané bezpráví přivádí do města na severu tři bývalé vězně. Kdysi je trápil stejný příslušník státní bezpečnosti. Teď tady má hospodu. Pánové se rozhodnou vzít zákon do vlastních rukou, aby zjistili, že pro pomstu nemají vlohy... Potkávají femme fatale, které dají cit a střechu nad hlavou a ona jim za to ukáže rozdíl mezi pomstou a trestem. Prožívají eastern.

zdroj: Czech Film

Na předměstí severočeského města se přistěhují tři dávní kamarádi, bývalí političtí vězni. Na stará kolena se chtějí pomstít estébákovi, který je kdysi týral a který dnes v poklidu provozuje vlastní hospodu. Trojice spiklenců však vzápětí zjistí, že pro pořádnou pomstu nemá nikdo z nich vlohy. Na rvačku jsou už příliš staří a možná i líní. Nějakých jiných smysluplných nápadů se jim vůbec nedostává. Nakonec se rozhodnou, že se s hospodským skamarádí, aby poznali jeho slabá místa. Estébák je totiž po letech nepoznává. Jenže pak kumpáni s rozpaky pozorují, že svému úhlavnímu nepříteli jen zpříjemňují podzim života. Co tedy s tím…?

Černobílý snímek scenáristy a režiséra Pavla Göbla se natáčel v severočeském Varnsdorfu a na filmové plátno přivedl kromě vynikajícího Jiřího Lábuse v roli osamělého bývalého fízla téměř samé neherce: trojici mstitelů šéfuje nestor první generace mániček a hudební legenda Vratislav Brabenec ze skupiny The Plastic People of the Universe. Zdatně mu pak sekundují divadelní ochotníci: zatímco Jiří Vymětal se našel v roli bývalého cirkusáka, kdysi zavřeného za pašování disidentských knih, Jožo Polievka se zhostil partu bývalého zlodějíčka, který to přes vězeňského donašeče nakonec dotáhl až na nesmiřitelného nepřítele komunistů a bezpráví. Trio kmetů, kteří se ještě naposledy pokoušejí narovnat svůj hřbet i křivdy na něm spáchané, pak doplňuje čerstvá absolventka brněnské JAMU Nikol Fischerová coby prostitutka, která nakonec plány varnsdorfských Zorrů přesměruje zcela netušeným směrem.

Zdroj: Česká televize

I v České republice se občas objeví film, jehož distributoři dobrovolně zvolí způsob distribuce prostřednictvím kin na malých městech. To byl případ Odborného dohledu nad východem Slunce. Jednalo se o skutečnost zarážející především vzhledem k minulosti autora Pavla Göbla, který je znám jako režisér čistě komerčních a nenáročných projektů. Ani jeho nejnovější snímek se nehonosí složitou zápletkou. Příběh trojice vdovců, kteří se na stará kolena nastěhují do společného domu ve vesnici, kde vede hospodu bývalý příslušník státní bezpečnosti, tematickou hloubkou neohromí. Obsazení hlavních rolí lidmi, kteří se i ve skutečnosti celý život pohybují na hranici undergroundu, však černobílému Odbornému dohledu nad východem Slunce dodává příjemný punc civilně pojatého díla. Jeho ústřední myšlence není za takových okolností těžké podlehnout. Možnost uspokojivého vyrovnání se s temnou totalitní minulostí se zde vzdává siláckých gest, aniž by se k ní hlavní hrdinové pateticky otočili zády.

Ivo Michalík, Kino na hranici 2015

Tři stárnoucí kamarádi, kteří za totality společně seděli v kriminále, se rozhodnou pomstít někdejšímu vyšetřovateli Státní bezpečnosti, jenž po revoluci provozuje hospodu. Na černobílý materiál natočený nízkorozpočtový snímek o nepotrestaném bezpráví těží z civilních hereckých výkonů a syrových dialogů.
Černobíle nasnímaným filmem Odborný dohled nad východem Slunce pokračuje režisér Pavel Göbl ve své nízkorozpočtové tvorbě s nekonvenčními náměty a provokativním zpracováním. Snímek je - podobně jako jeho „romantické freak movie" Gorila (2011) - promítán mimo běžnou distribuční síť.
Do polorozpadlé budovy bývalého kina v zaostalém severočeském městě se nastěhuje stárnoucí Muzikant. Do vybydleného útočiště brzy dorazí další dva exoti: Cirkusák a Zloděj. Z trojlístku vagabundů se vyklubou kamarádi, kteří před lety společně seděli v kriminále. Muzikant hrál za totality v undergroundové skupině a byl odsouzen z politických důvodů. V majiteli místní hospody poznají bývalého vyšetřovatele StB, který jim ztrpčoval život, a začnou vůči němu spřádat plány na pomstu.
Do existence trojice, prokládané bizarními vzpomínkami, malichernými sváry i pozorováním zdánlivých banalit, vstoupí sympatická prostitutka. Holka společnost stárnoucích budižkničemů pikantně okoření a stane se jejich příležitostnou „múzou" i rádkyní. Jeden z kumpánů ji vykoupí od jejího pasáka a začne s ní žít. Muzikant mezitím začne vystupovat se spřátelenou kapelou a do veřejného koncertování je vtažen i nic netušící hostinský...
Moralita o účtování s komunistickou minulostí, jež byla realizovaná ve Varnsdorfu, těží z autentického obsazení, syrových dialogů a civilních hereckých projevů. Postavu samorostlého Muzikanta ztvárnil Vratislav Brabenec, saxofonista undergroundové kapely The Plastic People of the Universe, jež byla za totality perzekvována a jejíž kauza přispěla ke zrodu Charty 77. Zajímavé je i obsazení Jiřího Lábuse do role moulovitého samotáře s temnou minulostí, jenž touží po sebeuplatnění.
Příběh o přátelství skrytém za drsnými fasádami protagonistů oživuje okoralou paměť. Straní lidské nezávislosti, jež kontrastuje s konzumní sháňkou, a v duchu názorů osvícených politických vězňů nabízí recept na překonávání starých křivd. Jejich náprava nespočívá v pomstě, ale v pojmenování hříchů a nekompromisním postoji vůči jejich pachatelům.

Jan Foll
LFŠ 2015