Původní název se tedy dá přeložit jako Slečna Kulka nebo Slečna náboj. A vypráví příběh obyčejné maskérky Glorie Fuentesové, která se narodila v USA, nicméně nezapře mexické kořeny. „Tam dolů“ pořád jezdí za kamarádkou Suzu, která má malého bratříčka a chce se přihlásit do zmíněné soutěže krásy. A taky ji chce pokud možno vyhrát. Následně vyrazí společně na párty do klubu Millenium, kde nechybí šéf policie Rafael Saucedo, který ovšem rozhodně není vzorem všech ctností. V momentě, kdy si Glorie odskočí, vpadnou dovnitř právě přes dámské záchodky nemaskovaní (!) místní gangsteři, kteří hodlají zabíjet. Hlavní hrdinku však propustí, a pak se jí pochopitelně podaří utéct. Jenže kamarádka se ztratila. Gloria udělá tu osudovou chybu, že sedne policajtovi do auta. V Mexiku totiž nikdy nevíte, za kterou stranu kope, přestože má na sobě uniformu.

Pro Mexikofily (jako jsem já) je to čirá radost, když se film odehrává v tomhle státě, tentokrát konkrétně v Tijuaně. Nelze přitom nevyzdvihnout fakt, že zatímco scény z počinů, které se odehrávají v Iráku nebo Afghánistánu nebo Sýrii, se obvykle kvůli bezpečnosti natáčejí v Maroku, tvůrci Přes hranici do T.J. skutečně vyrazili a z města jižně od San Diega se po celou dobu nehneme. S výjimkou riskantní cesty do Bakersfieldu za Anthonym Mackiem, avšak i tahle epizodka se natáčela v Mexiku, v jednom z nejnebezpečnějších měst na světě, kde mezi sebou kartely válčí natáčení/nenatáčení.

 










 

V každém případě Gloria se setká s gangsterem, který vyznívá jako téměř hotový gentleman a který vede gang Las Estrellas (Hvězdy). On i jeho lidi jsou evidentně velice cudní a důvěřiví. Od této chvíle víme, že tenhle projekt nechce zůstat věrný realitě. Troufám si tvrdit, že za normálních okolností by ji během prvních osmačtyřiceti hodin minimálně patnáctkrát vosouložili. Ten šéf Lino Esparza slíbí, že pomůže najít její kamarádku, když pro ně nejdříve něco udělá. Přejede jedním z jejich aut před jistý barák. A pak sleduje, jak auto vybouchne! Ten barák byl totiž Safe House jisté americké agentury. Gloria se pokusí utéct. Záhy ji však odchytí agenti DEA, které mají s Las Estrellas vlastní plány.

Hlavní hrdinka pořád hledá kamarádku, takže to bude muset začít hrát na obě strany, ačkoli ne až v takovém cool a šibalském stylu jako Yojimbo nebo Man With No Name. Vzhledem k předchozímu dění není překvapením, že se k ní ve velice pěkné akční scéně u býčí arény zachová (zdánlivě) záporácká strana lépe než ta druhá. Však je Lino také pocho, tj. americký občan s mexickými kořeny, který žije v původní vlasti svých předků. Tedy vlastně opak chicana. Glorii nejenže neznásilní, nezdroguje, nepošle omotanou výbušninami na veřejné místo, ani ji nepřinutí k prostituci. Pouze jednou po ní chce, aby se svlékla, což stihne nepřekvapivě jenom do spodního prádla. I proto, že by jinak zjistil, že si do podprsenky předtím ukryla sledovací čip.

 










 

Jakožto správný gentleman ji ubytuje v jejich luxusní vile, vezme ji na vyjížďku, kde si dají barbacoa tacos a prozradí jí pár zážitků z dětství. Pak jí vezme na místo, kde trénuje střílení a naučí ji střílet. Před svými kumpány ji stále hájí (ve vystřižené scéně jí dokonce dá pusu). Asi proto, že holka, která byla v klubu u jejich úhlavního nepřítele, kterou vůbec nezná a která jim na pár hodin záhadně zmizela, přece nemůže být zrádkyně. Kdyby si tak to samé myslel i o nádherné Isabel, jíž si zahrála Aislinn Derbez, Eugeniova dcera. A kdyby všichni mexičtí gangsteři byli takoví gentlemani, kteří férově nestrpí akorát zradu, každý by s nimi chtěl spolupracovat.

Režisérky jako Kathryn Bigelow nebo Karyn Kusama ukázaly, že i žena může vytvořit kvalitní akční film. Catherine Hardwicke má na kontě kupříkladu Legendy z Dogtownu, Červenou Karkulku a startovala Twilight ságu. Akce v Přes hranici není mnoho a dohromady není ani dvakrát originální. Zvláště finální přestřelka jest hodně rutinní a tím pádem málo záživná. Za to ovšem nemůže ani Catherine Hardwicke, ani borci ze slavné kaskadérské skupiny 87eleven, jako spíše znalost spousty jiných akčních filmů, a také fakt, že v té době už se tento počin naprosto nepochopitelně zvrtnul v poměrně tuctovou, klišoidní podívanou. Na druhou stranu, co čekat od debutujícího scenáristy. Za režisérkou patrně půjde to, že ta nejdůležitější zabití se odehrají mimo obraz.

 










 

Hodně se mluví o té soutěži královny krásy, která asi neměla být žádnou reminiscencí na Slečnu drsňáka. Vlastně ani pořádně nemůže, jelikož ač se o ní předtím několikrát mluví, projedeme ji velice, velice zkratkovitě, tj. bez promenády v plavkách a jakýchkoli rozhovorů, ve kterých by si modelky přály světový mír. Celkově se přímo z pódia můžeme těšit na možná ani ne deset záběrů. A to se ještě nabízela varianta, že se jedná pouze o flashforwardy, jelikož průběžně slyšíme hlas Lina, který Glorii říká, co bude muset udělat.

Přes hranici je film, ve kterém se vedle již zmíněných objevuje ze známějších tváří akorát Damián Alcázar (vynikající Tenká žlutá linie). Hlavní role připadla mezi Mexikány a Mexičankami Gině Rodriguez (Deepwater Horizon: Moře v plamenech, Annihilation), u níž je sympatické, že se z maskérky nepromění v nějakou Annu nebo Brutální Nikitu. Přesto se může zdát, že je zřejmě nesmrtelná. A tento biják mohl být nezapomenutelnější, kdyby si v závěru nenechal proklouznout mezi prsty příležitost na jeden parádní twist, ve kterém by se ukázalo, že Lino je ve skutečnosti tím krtkem z řad CIA a šéf policajtů se slabostí pro ženskou krásu zároveň vládne i podsvětí. Místo toho sklouzneme po vyvrcholení do výslechové místnosti k extrémně tuctovému dovětku. Tenhle nevyužitý twist opravdu hodně zamrzí. Přitom by dával smysl. Protože proč? Protože Mexiko je země netušených i neomezených možností.

FOTO: cinema.de