Obsah filmu Umělcova smlouva
Umělcrova smlouva je dílo značně neobvyklé a výlučné, přináležící dnes již ke klasice moderní světové kinematografie. Snímek patří společně s filmy Prosperovy knihy a Dítě z Maconu k historizující větvi Greenawayovy tvorby.
Děj filmu se odehrává na sklonku 17. století v době vrcholného baroka jako zdánlivě frivolní či tzv. galantní historka. Módní kreslíř se uvolí vytvořit tucet obrazů venkovského sídla jednoho šlechtice pod podmínkou, že bude mít maximální svobodu a že paní domu mu bude po dobu kreslení po vůli...
Tato dějová linie je ovšem překryta mnohem významnějším „prvním plánem", jímž je dobová atmosféra a zvláštní nálada,...
Děj filmu se odehrává na sklonku 17. století v době vrcholného baroka jako zdánlivě frivolní či tzv. galantní historka. Módní kreslíř se uvolí vytvořit tucet obrazů venkovského sídla jednoho šlechtice pod podmínkou, že bude mít maximální svobodu a že paní domu mu bude po dobu kreslení po vůli...
Tato dějová linie je ovšem překryta mnohem významnějším „prvním plánem", jímž je dobová atmosféra a zvláštní nálada, usilující o postižení ducha zvolené historické epochy. Dominuje tu tedy vizuální složka, koncipovaná ve statických a silně estetizovaných obrazech a záměrná stylizace všech filmových vyjadřovacích prvků.
Důležitou roli hraje „divadelní projev málo známých nebo téměř neznámých hereckých představitelů, literaturou poznamenaný dialog a výrazná hudba, inspirovaná čelným barokním skladatelem Henrym Purcellem. Výsledkem je zcela atypický kostýmní film, postihující baroko komplexně jako určitý životní názor a styl.
Je to příběh o smyšlenkách a pletichách, o kresbách a o tom, co se stane, když je spojíme v číselné soustavě od jedné do dvanácti. (P Greenaway)
Tento film může být pro neznalé diváky překvapující svou průzračnou jednoduchostí, v níž se přesto skrývá rafinovaná skladba motivů, směřujících k neodvratnému završení. (...) Umělcova smlouva je dílem mimořádné imaginace, které jen vnějškově čerpá z konvencí kostýmních filmů. V modelovém vymezení zkoumá složité pohnutky lidského jednání, mající nadčasovou platnost. (J Jaroš, Rozhlas 7/00)
Autor/Zdroj: /Kino ART
Značně neobvyklé až výlučné dílo vzbudilo ihned po svém uvedení neobyčejně rozporné reakce. Děj se odehrává na sklonku sedmnáctého století, tedy v době vrcholného baroka.
Příběh je zdánlivě prostý. Módní kreslíř se uvolí vytvořit několik obrazů venkovského sídla jednoho šlechtice pod podmínkou, že bude mít maximální svobodu, a že paní domu mu bude po dobu kreslení po vůli. Zpočátku frivolní či galantní historka se však posléze mění v tragédii. Tato dějová linie je ovšem překryta mnohem významnějším „prvním plánem", jímž je dobová atmosféra a zvláštní nálada, usilující o postižení ducha zvolené historické epochy. Dominuje tu tedy vizuální složka, koncipovaná ve statických a silně estetizovaných obrazech, a záměrná stylizace všech prvků filmového vyjadřování. Důležitou roli hrají „divadelní" projev málo známých představitelů, literaturou poznamenaný dialog a výrazná hudba Michaela Nymana, inspirovaná čelným barokním skladatelem Henrym Purcellem. Výsledkem je zcela atypický, originální kostýmní film.
Autor/Zdroj: /Kino AERO
Greenawayův první celovečerní hraný film, ironizující představu umělce jako toho, kdo vidí pod povrch věcí a chápe širší souvislosti. Pro společnost byl pouhou loutkou s velmi malou rolí, ale to si bohužel uvědomil až příliš pozdě. Greenaway: „Když mi bylo patnáct, chtěl jsem se stát malířem. A té myšlenky jsem se držel. Moji rodiče si mysleli, že je to ten nejbláznivější a nejhloupější nápad. Vyhnul jsem se universitnímu vzdělání a trval na tom, že půjdu na uměleckou školu, což byl začátek naprostého názorového rozchodu s naší rodinou. A nikdy nedošlo k opravdovému usmíření. Zklamaní rodiče si mysleli, že dělám něco bezvýznamného, čemu bych se mohl věnovat po večerech, o víkendech a během prázdnin."
Autor/Zdroj: /Kino AERO < Zobrazit méně
zobrazit všechny obsahy (2)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
režie:
hraje:
scénář:
hudba:
kamera:
střih:
| Distributor v ČR: |
| AČFK - Asociace českých filmových klubů, NFA - Národní filmový archiv, ASFK - Asociace slovenských filmových klubů |
| |
| |
| Barevný: |
| Ano |
| |
| |
| Jazyková verze: |
| anglická |
| |
| |
| Zvuk: |
| mono |
| |
| |
| Obnovená premiéra v ČR: |
| 1.2.2000 |
| |
| |
| Přístupno: |
| od 15 let |
| |
| |
|
|
Zobrazit všechny herce a tvůrce filmu Umělcova smlouva >
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 1.6.2016
Kdysi dávno jsem v rádiu slyšel Nymanovu hudbu z tohohle filmu a říkal jsem si, že to chci vidět. Tak jsem to konečně viděl. Atmosféra a vizuální podívaná je to libová, jenže stejně jako kostýmy jsou přeplácané i dialogy a našinec se v tom lehce ztrácí. Takže nadále zůstává zážitek z hudby. Ta je jedna z nejlepších, co jsem kdy ve filmu slyšel.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 26.3.2016
Podle mě nejlepší Greenawayův film: erotická, barokní detektivka s důležitým ponaučením: Práce musí být placena podle potešení, které skýtá. Čím nižší potěšení, tím vyšší plat. Za normální studentskou brigádu bych tedy měla dostat daleko víc než za práci, která mě opravdu baví. Bohužel společnost finančně oceňuje víc rozdávání letáků než třeba hru na hoboj. A za ty letáky člověk taky nedostane dost peněz, aby to vynahradilo zcela chybějící potěšení. Asi by mi měl můj zaměstnavatel poskytnout svého mladého syna (pokud je vzhledný), abych s ním po práci mohla nakládat podle svých potřeb.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 16.8.2007
Tehle film je asi třeba vidět víckrát a mít na něj tu správnou náladu. Nekonečné dialogy intelektuální šlechty si žádají bystrou mysl, což já sem neměla, takže jsem ráda, že jsem film alespoň pochopila:) To co mi uniklo snad doženu příště, ale určitě to nebude dřív jak za pár let, není to zcela můj šálek kávy, ale to že si dám cappuccino jednou za pět let neznamená že mi nechutná....:)
