Film zaznamenal po svém uvedení velký ohlas - vznikly různé verze - americká, anglická, francouzská nebo dokonce arabská. Původně byl výsledkem rusko-japonské koprodukce - téma byla zcela neutrální, ba naopak sbližovalo lidi bez ohledu na národnost. Hlavní odpovědnost za projekt měli režiséři Gennadij Sokolovskij a
japonský režisér.

Podkarpatská Rus na filmovém pásu I.

Nejvýchodnější část tehdejší republiky počala k sobě přitahovat pozornost československých produkčních společností již v první polovině dvacátých let. První společností byl A. B. v filmem ,,Obrázky z Podkarpatské
Rusi" (1922). V roce 1924 produkční Firma Pronax natočila přírodopisný film ,,Podkarpatská Rus" a ve stejném roce i dr. Aškenázy dokument ,,Ukázky z Podkarpatské Rusi". Město Užhorod představila produkční společnost Poja v roce 1926 filmem ,,Podkarpatská Rus -Město Užhorod". Příroda a dosud nedotčené obyvatelstvo k sobě přitahovalo pozornost československých filmařů, jakým i byl Karel Plicka. Jeho ,,Jaro na Podkarpatské Rusi" jakoby předznamenávalo celou jeho další profesní dráhu včetně dlouhodobé spolupráce s L. Koldou, který na natáčení Plickových filmů se nebál věnovat i své vlastní finanční
prostředky. Tedy nejen Slovensko,ale i Podkarpatská Rus
byla námětem, který přitahoval svojí exotičností (různorodostí obyvatelstva), ale legendami i životem obyčejných lidí..

POlYEKRAN

Na výrobě se podíleli: především Karel Plicka, námětově Karel Baroch, a textem František Halas, za kamerou stál Josef Míček. Plicka navazoval na svá předešlé filmy a dal základ pro filmový dokument v etnografii, což by bylo dnes velmi podnětné natočit filmy o zanikajících českých menšinách v Romunsku..