Bůh masakru

Carnage
Carnage se řadí mezi další   lepší snímek Polanskiho.   Jeho tvorbu mám ráda, a   proto mi tenhle film nesměl   uniknout. Báječné herecké   obsazení, které svými   výkony vyzdvyhuje samotný   snímek, který řeší velmi   netradiční problém. Film, u   kterého jsem se neskutečně   nasmála a to není jediné.   Carnage toho nabízí mnohem   víc, no nebudu se   rozepisovat, tenhle film se   musí vidět, protože cokoliv   řeknu se ve finále   nevyrovná co ukazuje a dovede   tenhle film. Paráda.

Komorní drama o schůzce dvou   rodičovských párů   jednajících o svých synech,   kteří se někde poprali.   Dramatizace pro čtyři herce   ukazující kam až takové   jednání může zajít.   Najevo vyjdou takové věci,   že si náhle jeden druhému   nemají co vyčítat. Roman   Polanski tentokrát zvolil pro   něj takřka neobvyklé téma   a to s hvězdným obsazením.   Pro všechny to byla ohromná   výzva, která se povedla a   která zanechává hluboký   dojem. Herecký koncert pro   všechny zúčastněné, vše   výborně zrežírované.   Snímek má na svůj žánr   delší stopáž, ale ta plyne   jako voda. Syrový realismus,   břitký humor a kritika   společnosti je hlavní   devizou tohoto snímku, který   je k zamyšlení a snad i k   poučení.

Parádní konverzačka ve   čtyřech lidech v jednom   pokoji. Od přetvářky   slušného chování ke   skutečným charakterům.   Herecký prim hraje   především Jodie Foster.

Herecký koncert Kate Winslet,   Christopha Waltza, Jodie   Foster a Johna C. Reillyho.   Carnage má výbornú   gradáciu a skutočné   vyvrcholenie sa deje asi   posledných 30 minút, kde som   sa konečne dočkala dlho   očakávaného   "masakru" :)

Všichni jsme tak trochu   Virginie a George Woolfovi,   když na to přijde -   veškeré sociální návyky   jdou k čertu, pokud jejich   přílišný tlak odlehčíme   alkoholem a odhodíme   většinu zábran, které nám   v běžných situacích   pomáhají budit zdání   distingovaných a racionálně   smýšlejících lidí -   zpravidla do té doby, než   nám někdo sáhne na rodinné   klenoty - ty začneme bránit   tak vehementně, že tím   prakticky před cizími zraky   zničíme zkreslený obraz   idealizace své rodiny i nás   samotných, nehledě na   společenské znemožnění.A   tím vším a ještě něčím   navíc nás provede výborně   obsazená konverzačka, kterou   je nutno vidět víckrát než   jednou, teprve pak může   divák plně docenit   nejjemnější nuance   výrazových prostředků a   vychutnat si skvostné dialogy   i klaustrofobní kameru ....,   promiňte, mám telefon:   "Hallo, Walter..."   :-D

Výborná situační   komedie.Co na plátně   předvádí čtyři hlavní   představitelé nemá   chybu,smršt dialogu a   situací od komických až   dramatických.Zážitek to se   Polanskému opět povedlo.

Bůh masakru
Tohle je ten typ filmů,   které stojí na dialozích,   které posouvají dál celý   děj. Někdy film působí až   křečovitě. Ku příkladu   když se pár, který přišel   na navštěvu, dvakrát   poměrně nesmyslně vrátí   od výtahu zpátky do bytu,   aby byly rozvíjeny další a   další debaty. Krom toho, že   se toho tady dost nakecá, tak   se tu najde několik   význačných situací.   Nebudete mi věřit, ale já   čekal na to, až jim tam Kate   Winslet hodí grcku uprostřed   obýváku. Samozřejmě jsem   se dočkal, ikdyž konec   konců nás tvůrci od téhle   scény měli raději   ušetřit. Nicméně lhal   bych, kdybych tvrdil, že jsem   se u filmu nudil. Když se ke   všemu navíc v závěru   přidal přítel alkohol, tak   bylo teprve pořádně veselo.

Zohavil nám syna!
Drsná šavle, jemná skotská   (osmnáctiletá!) a kytice   čerstvých tulipánů, která   byla ve finále zmasakrována   (odtud asi ten název filmu   ;-). Počáteční ostych obou   manželských párů brzy   překonán a Christoph Waltz   sundává kalhoty (pro fanynky   – netěšte se, trenky si   nechal!). Jodie Foster   otravná jak úředník z   berňáku, její muž na   přeshubu, Kate Winslet se   zvednutým kufrem, jako by se   s ní houpal Titanic (i   manželství), fénovaný   mobil, neskutečně hnusný   jablko-hruškový koláč a   celou dobu dětinské slovní   šarvátky na téma, zda je   větší ostuda vychovat ze   synáčka grázla nebo   práskače. Zábavné i   poučné.

Alternativní závěr:   Výměna manželek :-)

Kdyby všechny situační   komedie s kabátem ušitým na   divadelní hru dopadly takhle,   stal by se tento žánr mým   nejoblíbenějším. Název   odpovídá obsahu. Všichni   čtyři hlavní herci si   zaslouží poklonu, jelikož   své řemeslo vykonávají   výborně.

Polanského spíš televizní   inscenace a koncert hereckého   kvartetu se kterým celé   představení stojí a padá.   Výborně vykreslené   charaktery postav a jejich   změny nálad vás pohltí.   Doporučuji.

Tak nevím, jestli se tohle   dá vůbec považovat za film.   Netradiční stopáž   napovídá, že se z námětu   asi nedalo vydolovat víc.   Celé to visí na herectví   čtyř účinkujících. Podle   mě pokus o něco jiného,   netradičního, který zůstal   konverzační přestřelkou a   přeskupováním sil na   scéně. Spíše je to jako   zfilmovaná divadelní hra.   Zhruba od třetiny jsem   koukala na hodinky, kolik   ještě zbývá, protože mi z   těch věčných hádek,   odchodů a návratů šla   hlava kolem. Zajímalo by mě,   kdo z těch, kteří dali   tolik hvězd, by si to dal   ještě jednou.

Spíš inscenace než film.   Jak stopáž, tak va výprava   dává najevo že to neni   snímek zcela obvyklý. Vše   se odehrává prakticky v   jedné místnosti, tak jako se   to odehrávalo v divadle. Na   zfilmování boha masakru by   němělo být co zkazit, ale   Polanski jednoduché zadání   trošku vypiplal a tím dal   přednost hereckému   obsazení, které je tedy   excelentní. Scénář, nebo   námět nemusíme hodnotit,   ten byl napsán skvěe.

Je libo trochu nepříjemných pocitů?
Film má zjevný půdorys   zfilmované divadelní hry.   Hvězdně obsazená   jednoaktovka pro čtyři   osoby, režírovaná neméně   hvězdným režisérem. O   rodičovské návštěvě   snažící se vyřešit   konflikt mezi dětmi, který   skončil vyraženými zuby.   Zdvořilostní návštěva je   postupně čím dál   nepříjemnější a   dusnější. Takové malé   citové vydíráníčko   diváka, při jehož   sledování jsem trpěl. Což   zřejmě byl sadistický   záměr tvůrců. Zajímavý   nápad, skvělé herecký   výkony, ale celkově trochu   samoúčelnost, která asi   málokterého diváka   potěší. Pokud to tedy není   masochista mezilidských   vztahů. Z Polanského filmů   mám rozporuplné pocity.   Některé jsou úžasné a s   chutí bych se na ně podíval   znovu, (např. Čínská   čtvrť, Rosemary má   děťátko), jiné jsou   úžasné, ale už bych je   podruhé vidět nechtěl,   (např. Pianista). Film Bůh   masakru řadím mezi ty,   které mi úžasné nepřijdou   a už bych je určitě   podruhé vidět nechtěl.

Nejhorší den jejich života
Já se opravdu bavil. Typická   přetvářka v "rozhovoru   dospělých" se po   několika minutách   (hodinách) u protagonistů   postupně mění a jakmile si   přihnou kvalitní skotské,   tak se ve všech probudí   jejich pravé já a začne   jízda. Skvěle   vystupňované, vybroušené   charaktery jednotlivých   (čtyř) postav a fén v   hlavní roli. Kdo nemá rád   filmy odehrávající se v   jedné místnosti s minimem   postav, ten asi nadšen   nebude. Ale i tak by to měl   zkusit, protože to stojí za   to!

Hovadina o nicem - je strucny   a jasny komentar k tomuto   filmu. Skoro jsem se   nedodival..................

Tak tenhle snímek mě dostal,   skvělej humor, kolikrát jsem   se v tom uplně viděl a   prostě všechny lidi, který   už jsou dospělí a jsou   zvyklí se mezi lidma chovat   podle "pravidel západní   společnosti" jak bylo   řečeno ve filmu, za mě 100%

Co to bylo?
Naprosto nezáživný, druhá   půlka už se aspoň dala   snést, ještě že to má jen   hodinu. Nechápu vysoké   hodnocení...