Nejisté city

Příběh byl pro film napsán podle francouzské   divadelní hry „Divorçons“, která již   dříve byla dvakrát zfilmována. Zajímavostí   je, že druhou filmovou verzi „Kiss Me Again“   (1925) režíroval Ernst Lubitsch, režisér   tohoto filmu, což znamená, že v podstatě   natočil předělávku svého vlastního filmu, i   když jsou v ději poměrně značné rozdíly.   Francouzský divadelní námět je v obou   případech stejný, jen pokaždé jinak   zpracovaný. Jde o vztahovou komedii, která   začala obyčejnou škytavkou. Jde spíše o   situační komedii, v níž sem tam nějaký vtip   či humorná situace vykouzlí úsměv na tváři,   ale jako celek to zase lecjaká pecka není.   Herecký ansámbl se však snaží, což svědčí   o tom, že své role pojali dobře a snažili se   ze sebe vydat maximum. Do kin však snímek   diváky nepřilákal, takže veškerá nadšená   snaha nakonec vyšla vniveč. Z dnešního pohledu   v kontextu filmové klasiky to už přece jen   kapánek vypadá jinak. Jak doba pokročila,   snímek kapánek dozrál a stal se více   zábavným a v rámci humoru relativně jemným   vztahovým trojlístkem, ve kterém je hlavním   motorem nejrůznějších konfliktů a   úsměvných etud žena. Do jedné z rolí je   skvěle obsazen Burgess Meredith, který je u nás   známý především jako trenér Rockyho ve   slavné filmové sérii Sylvestera Stalloneho.   Dnes je tedy film příjemně odpočinkový, v   některých ohledech zábavný a přitažlivý   svým námětem i vlivem jeho zpracování. Jen   pro jistu je raději lepší od toho moc   neočekávat. Své diváky si to už určitě při   uvedení najít dokáže, neboť takovéto   milostné trojúhelníky mezi dámou a dvěma   pány byly, jsou a jistě i nadále budou   přitažlivé po mnoho dalších let.