Sólokapr

Svižně ubíhající allenovka s „pacholkem“   Hughem Jackmanem, který ve velké rychlosti   uléhá do postele s blonďatou Scarlett   Johansson.
Tu se pak chystá zlikvidovat a její   entrée v mokrém oblečení do místnosti je   jedno z nejvtipnějších ve filmu.
Zmatkář   „tatínek“ Woody Allen vše komentuje, nejen   ze záhrobí a vše dospěje k dopadení   tarotového vraha, který vlastně pravým   tarotovým vrahem není.
A to je tak nějak   všechno. U Woodyho bych čekala víc. Takže   jediným plusem pro mě zůstává účast občas   polonahého Hugha Jackmana=alespoň něco:-)

bez aroma
řečnění Woodyho Allena miluji, tak jako jeho   roztomilou postavu. Bohužel jsem nemocná   neustálým porovnáváním jednoho jeho snímku   se snimkem druhým. Přesněji se mi tedy vybavuje   Scarlett, kterou obsadil již v Match Pointu.   Porovnávaje s ním je tento snímek velmi slabý,   ačkoli má Scarlett více prostoru. Nevím,   jestli očekávat romantiku nebo napětí, vtipné   hlášky nebo vraždu, jestli jde o snímek   života žurnalistky nebo starého mládence,   který trpí syndromem poučování a utkvělé   představy. Dokonalý muž zde bezesporu   vystupuje, dokonalý příběh to ale ani náhodou   není, není ani komedií kromě minima vtipných   hlášek, a termín "krimi" je v tomhle   filmu také sprosté slovo... Úvod snímku mne   málem donutil film okamžitě vypnout, divadelní   vsuvky šly těžce mimo mne, dokonce snímek   hatily... celkově jde o poblouzněný film,   který je kupodivu na obvyklé Woodyho až lidmi   konané naturalismy mrtvolně klidný... není ale   ani zdaleka takovým zklamáním jako Woodyho   snímek "Cokoliv"...

Zajímavý film, netradičně podaný. Woody Allen   a Scarlet Johanson byly super a hlavně byly asi   jediný důvod, proč jsem se na film dívala. Je   fakt, že nebýt těch dvou v hlavních rolých   film by byl asi naprosto o ničem. Zkrátka tomu   dodávají šmrnc a jiskru a tak to má být.

Náš milý neurotický newyorský židovský   intelektuál Woody Allen a další z jeho   výborných filmů. Jsem jeho obdivovatelem a   každý jeho film mám ve své filmotéce.   Samozřejmě, že ani tentokrát nezklamal.

Scoop
Woody Allen je můj oblíbenec, už ani nevím od   kdy, jeho filmy se poznají velmi snadno přesto   nejsou stejné. Sólokapr má výbornou zápletku,   která je obohacená o klasický humor Woodyho   Allena s nádechem detektivní zápletky. Velkou   výhodou je samozřejmě překrásná Scarlett   Johanson, která v roli mladé novinářky   dodává té postavě její osobní kouzlo. Trio   Johanson&Jackman&Allen nemají chybu,   příběh doplňuje vynikající hudba.  
Příznivci Woodyho Allena mají jeden   společný problém a tím je to, že pořád   porovnávají jeho filmy, jenže ono se to tak   docela porovnat nedá, přece jen každý je jiný   přesto stejný, ale i tak Sólokapr není   žádným zklamáním a rozhodně si Woody   neudělal žádnou ostudu.

Typicky allenovsky absurdní, ale možná až   příliš typicky. Děj není ničím   překvapivým, situace jsou poměrně snadno   předvídatelné, jednoduše, je to zkrátka   místy docela nuda. A dokonce i Scarlett   Johansson, jako by díky brýlím ztratila něco   ze svého krásného sexapealu, i když pořád   bylo na co koukat.

Sólokapr není špatná komedie. Má tu špetku   allenovského humoru, skvělé herce i nápaditý   příběh. Připomíná mi spíš komorní   anglické komedie, které se soustředí na   poutavý příběh vyprávěný dobrými herci.   Pokud se Vám něco takového líbí, můžu   Sólokapra vřele doporučit. Možná, že Woody   Allen na stará kolena chytá druhý dech...

… „Jestli to vyjde, bude to bomba. Je v tom   všechno. Známí lidé, vraždy, prostituce.“   Obávám se, že to nevyšlo a stejné   překvapení, jakým byl pro mě Match Point se   tentokrát, alespoň v mém případě, skutečně   nekonalo. A to, že se mi „ Sólokapra“   podařilo vůbec dokouknout, je hlavně zásluha   urostlého Hugha Jackmana na kterého jsem se   opravdu dívala se značným zalíbením, v jinak   nepříliš vtipném a nepříliš zábavném, ale   o to víc rozvleklém dílku, sestaveného ze   všeho co už tu (a ne jednou) bylo.