Třetí táta [TV film]

„Cesty Páně jsou nevyzpytatelné" praví   Písmo Svaté a že na tom něco bude se   přiklání i mnozí nevěřící. Osudy jsou   různé a určitě mnohý bude souhlasit s tím,   že ne zrovna takové, jak by si sám   představoval. A o jednom takovém osudu právě   vypráví tento snímek, který vznikl ještě v   době socialismu, což znamená, že obsahuje ono,   dnes tolik proklínané, socialistické   smýšlení. To však nijak neubírá na kvalitě   v rámci dramaticko-psychologické filmové   tvorby. Svým námětem má rozhodně co říct i   dnes. Takovýchto snímků bylo natočeno hodně a   co se týče námětu, je skutečně z čeho   vybírat. Ať se to někomu líbí nebo ne,   natočen je kvalitně v celém svém aspektu dané   problematiky. Právě svou   dramaticko-psychologickou sondou zvýrazňuje   vážnost problematiky, což znamená, že se   rozhodně najedená o nic zábavného. Je to   příběh, který by bez skrupulí klidně mohl   nést označení 'osudový příběh ze života'.   Má hlubokou myšlenku a o to jde především. A   je to myšlenka v rámci obyčejného lidského   přístupu nemálo hodna k zamyšlení, neboť   platí v každé době. A co víc, třeba se v tom   někdo s podobným osudem i pozná. Tentokrát se   svým způsobem jedná o příběh dětský,   který vypráví o Jakubovi, kterak si vlastní   pílí pořídil tatínka a pro svou maminku toho   správného muže. Ale jistě, tkví z toho   určitá naivita a nekoncepčnost, ale právě v   tom je pojato kouzlo dětské duše a dětského   vnímání. Ryze televizní snímek se   socialistickou moralizační myšlenkou na   správném místě, neboť v této době se   samoživitelky ne zrovna s radostí podporovali.

Příběh stojící na malém Pavlu Mangovi,   který dosáhl svého a i když jeho maminka,   narozdíl od Dády, postrádala sexappeal, nakonec   ji do chalupy panu Vlkovi nasadil.

Naprosto švihlá báchorka, jednoduchá,   primitivní a okopírovaná. Sebelepší herecké   obsazení nezachránilo ubohoučký scénář,   pracující s jednou plochou pocitu. Ne, nudné to   nebylo, ale ten námět tu byl už tolikrát, že   člověk tak trochu předem tuší, jak, a co   bude. Hodnotím právě jen to herecké obsazení,   jinak do kopru se zbytkem.

Žádnej zázrak. Přesně rozdané karty, kdo s   kým ano, kdo s kým ne, proč ano a proč ne.   Hodně to těží z dobově dočasné popularity   Pavla Manga, takže se to dost podobá starším   šlágrům s Tomášem Holým. Ale má to docela   fajn atmosféru a nutná klišé typu, kdy ve   vypjatých situacích do otevřených dveří na   chodbě dějově nevhodně vyleze nahatá baba   omotaná ručníkem.

Proč jen se netočí takové filmy?
Bezvadný film na letní večer.

Citlivý   příběh malého Jakuba, který si hledá nového   tátu. Jeho tatínek se utopil na vodácké   výpravě. Nový, druhý táta ale neodpovídá   plně Jakubovým představám.
Máma s ním   odjíždí na část prázdnin na venkov; na   chalupu za panem Vlkem, skutečným vlkem   samotářem, který rád chytá ryby ale neumí je   ani uvařit. Vlk nejprve přijímá Jakuba jako   přítěžek. Potom se ale Jakubova máma otráví   houbami a musí na několik týdnů do nemocnice.   Jakub zůstává s Vlkem na chalupě a než se   maminka vrátí stanou se z nich nejlepší   přátelé.

Hezký film o mezilidských vztazích.
Pavel Mang byl okouzlující dítě, to asi   potvrdí každý, kdo miloval jeho roli   "Vaškchů" v seriálu Cirkus Humberto.   V této roli také oslovil malé i velké diváky.   S povděkem byl tedy přijat tento film o malém   chlapci, který hledá tatínka i kamaráda   současně, když jeho pravý otec zahynul při   převržení kanoe. Pavel Mang jako Jakub mne   velmi zaujal již před lety, nyní jsem si s   chutí jeho bezprostřední herecký výkon ráda   zopakovala. Ta přirozenost a bezelstnost, jaká   čiší z malého Jakuba, že si získá srdce i   nepřístupného a poněkud morousovatého   starého mládence Vlka, je prostě úžasná.   Ivan Vyskočil jakožto Vlk pomalu odhaluje i své   lidské stránky, za nepřístupnou tváří se   skrývá velké srdce. Naďa Konvalinková je   laskavá a dobrosrdečná maminka, ta to ani jinak   neumí. Naopak si vzpomínám, že mne v dětském   věku překvapila má oblíbená   "princeznovská" Dáda Patrasová v roli   poněkud nafoukané a pohodlné Jany, Vlkovy   "nápadnice". V malé roli souseda Ryby   se objevuje výborný český herec Ota Sklenčka.   I po dvaceti letech od svého vzniku tento   televizní film neztratil nic ze své milé   atmosféry a laskavosti, je určen pro všechny   generace a snad by mnohým lidičkám mohl být i   velkým příkladem v jejich životě a chování.