Ulice zpívá

Skvělá role opilce pro pana Buriana. Jeho   hlášky neskutečně pobavily. Je to dobrá   komedie s několika málo hloupými okamžiky a s   trošku ne moc domyšleným koncem.

Myslím, že tento film patří mezi ty slabší z   Buriánových komedií, ani to vlastně není   typpická komedie. Ani přihravač Marvan mnoho   nepomohl. To, co možná fungovalo na divadle, ve   film nefungovalo. Takových úletů však mnoho   nebylo a Burián patří mezi ty, jejichž komedie   je skoro vždy zárukou dobré zábavy.

Mne v tomto filmu stále více oslovuje, i když   jde o herecký projev na minimálním ploše na   rozdíl od Marvana nebo Buriana, tragické postavy   našeho filmu, pana herce Čeňka Šlégla.

Vlasta Burian a jeden z jeho nejlepších   parťáků, přihrávačů, Jaroslav Marvan opět   na scéně. Tentokrát v komedii, naivní, i   smutně laděné. Zde se možná tvůrce babyboxu   také mohl inspirovat. Zoufalá anonymní   osmnáctiletá matka odloží své milované   dítě do takové kouzelnické bedny a to se   následně dostane do výchovné péče dvou   cirkusáků. Ti si s nějakými ouřady nelámou   hlavu a dítě si ponechají. Pak je skok v čase.   A z malého roztomilého dítka se stane   namyšlený dospělý muž. Takový fracek. Ten,   kde může, tam rozdává radost. Tu laškuje s   hospodyní Lory, tu se zase věnuje sousedce Katy.   Dvojice cirkusáků také zestárla o oněch asi   dvacet let. Jsou nemožní. Na co sáhnou, to   pokazí. Kamaráda jim občas dělá přítel   alkohol. Burian je ve své roli už dost slabý.   Opakuje se.
Snad nejlepší humorné místo je   vaření kávy v pekáči a rozdělávání ohně.   Když budete mít před sebou kamna se čtyřmi   dvířkami. Ve kterých se ten oheň   rozdělává?

Pak je tu zápletka s ukradenými   šperky. A nakonec? Příběh dopadne tak, jak   má.

Film měl premiéru na počátku   Protektorátu. Snad ve své době znamenal, aby   lidé myšlenkami utekli od reality. Osobně jej   řadím ke slabému průměru.

Vyloženě nejslabší Burianův film kromě filmu   Slepice a kostelník.Je to sice dle úspěšné   divadelní hry,ale jako film to prostě   nefunguje.Sem tam něco probleskne ,ale na Buriana   je to slabé.Možná kdyby zvolil zkušeného   režiséra mohlo to dopadnout lépe.

Není to zase to nejlepší co mohl Burian   poskytnout, ale všechno se nevydaří a ze všeho   nemůže být klasika.

Další herecký koncert Vlasty Buriana. Ohromné   číslo bylo už jeho entrée v cirkuse, jak   vyskočil v blejzrovaném kostýmu klauna ze   skořápky rozbitého vejce a pusou   "zahrál" na klarinet.
Dvojici Burian   & Marvan se povedl originální recept na   "café purée", vařené v pekáči,   jež však mělo být původně bílou   kávou.
Mimořádně to slušelo Evě   Matouškové v tragické roli nešťastné matky   odloženého dítěte. Byl to sice jen štěk   (vlastně ani ten štěk ne, spíš mihnutí), ale   svou postavu zahrála s tím správným pathosem.   Není malých rolí.
Neméně zajímavá je zde   představená "filosofická" teorie o   zhoubném vlivu využívání elektřiny na   veškerý život.