Želary

Film se odehrává za druhé světové války. Je to doba velmi těžká. Lidé museli bojovat za život, když někdo velmi rychle neemigroval nebo se neukryl do bezpečnější části, byl nacisty zabit nebo seděl ve vězení. Ve filmu před tímto osudem utíká mladá zdravotnice Eliška, musí se ukrýt v horách, změnit si jméno a zvyknout si na jiný způsob života, než žila doposud. Je nucena žít ve staré chalupě s mužem jménem Joza, kterého doposud vůbec nezná. Joza je na Elišku velmi hodný a postupem času si získává její srdce. Vydrží jejich láska v tomto nelehkém období?

Píší se čtyřicátá léta, období protektorátu a okupace Protektorátu Čechy a Morava Němci. Eliška je mladá dívka, toho času nedostudovaná lékařka, neboť vysoké školy jsou již uzavřeny. Eliška pracuje jako zdravotní sestra v městské nemocnici. Má milostný poměr se sympatickým a úspěšným chirurgem Richardem. Oba jsou zapojeni do tajného odboje. Jedné noci přivezou na chirurgii venkovana ze vzdálených pohraničních hor. Muž potřebuje nutně transfúzi. Má stejnou krevní skupinu jako Eliška. Ta mu svým dárcovstvím zachrání život. Tak se krví naváže pouto, které posléze vyústí ve zvláštní, silný milostný vztah mezi moderní, městskou, vzdělanou Eliškou a barbarským, přírodním mužem s dětskou duší - Jozou. Eliška je osudem donucena žít uprostřed divoké přírody, v horské vesnici, kde se zastavil čas před 150 lety. Tato vesnice sluje tajemným názvem Želary… Příběh filmu vychází z autobiograficky laděné novely spisovatelky Květy Legátové, vyznačující se originalitou autenticky prožitého příběhu. V roce 1999 se s touto látkou seznámil režisér a producent Ondřej Trojan a hned se pustil do náročného shánění peněz (rozpočet snímku vysoko přesáhl 40 milionů korun). - Hrají Aňa Geislerová, György Cserhalmi, Jaroslava Adamová, Miroslav Donutil, Jaroslav Dušek, Iva Bittová aj.
Kino AERO

Želary jsou příběhem o střetu dvou rozdílných světů, dvou různých lidských povah. Jsou příběhem o zvláštním vztahu, ze strachu, obav a nedůvěry, dokonce i z odporu vyrostlé silné osudové lásky. Lásky tmelené společným úsilím přežít.
Želary jsou rovněž vyprávěním o nádherném kusu země, kde se vše odvíjí v souladu s přírodou a jejími často krutými, pravěkými zákony, jimž se člověk musí přizpůsobit, ctít je a vycházet z nich ve svém počínání.
V neposlední řadě jsou Želary i dramatickým příběhem plným nečekaných osudových zvratů, odehrávajících se na Bohem zapomenutém místě, v jakémsi oku uragánu uprostřed válkou zkoušené Evropy.

Koprodukční snímek producenta a režiséra Ondřeje Trojana Želary je v podstatě komorní baladou o vztahu dvou naprosto odlišných lidí. Zároveň však přerůstá do široce pojatého obrazu venkovského života s prvky válečného dramatu. Kromě prologu, odehrávajícího se v Brně, se vyprávění odvíjí v průběhu všech ročních období na samotě v horách. Děj je vymezen květnem 1943 a jarem 1945, přičemž se v epilogu posouvá do počátku šedesátých let. Válečné události jsou sice dlouhou dobu jakoby v pozadí, avšak zcela zásadním způsobem ovlivňují životy protagonistů. – Medička, která po zavření vysokých škol pracuje jako sestřička, musí kvůli vyzrazené odbojové činnosti okamžitě změnit identitu a opustit město. Ztrácí tak milence i kontakt s důvěrně známým prostředím. Po boku mnohem staršího zemitého vesničana Jozy se ocitá na horské samotě ve vesnici Želary. Musí se proti své vůli za muže vdát. Jako městská dívka zvolna přivyká těžkému životu, postupně se však s překvapivě oddaným a něžným manželem sbližuje. Zároveň poznává různé lidi z okolních chalup. Konec války rázem všechno brutálně změní. V závěrečné apokalypse, rozpoutané opilými ruskými vojáky, někteří bránící se vesničané včetně Jozy zahynou. – Filmová povídka Želary získala v roce 1995 podporu Nadace Miloše Havla. Později si jí v barrandovském studiu povšiml scenárista Petr Jarchovský a v roce 1999 na ni upozornil Ondřeje Trojana. Oba tvůrci navštívili autorku povídky, píšící pod pseudonymem Květa Legátová (vl. jménem Věra Hofmanová, nar. 1919). S jejich pomocí pak neznámá spisovatelka vydala komponovaný soubor osmi povídek s názvem Želary (2001) a následně novelu Jozova Hanule (2002), jež byla podkladem pro uváděný snímek a jež s cyklem úzce souvisí. Obě knihy, které mají zjevný autobiografický základ, se staly bestsellery. (Květa Legátová získala za Želary Státní cenu za literaturu 2002 a Jozova Hanule byla oceněna Čtenářskou cenou na Světě knihy 2002). - Želary jsou fiktivní vesnicí, v níž se mísí prvky z valašských a slováckých kopanic na pomezí se Slovenskem. Tvůrci filmu dokonce použili „vymyšlené“ želarské nářečí. Scenárista Jarchovský začlenil do příběhu Jozovy Hanule osudy některých postav ze zmíněného cyklu a soustředil se zejména na kontrast odlišných životních stylů. Náročné natáčení probíhalo ve všech ročních obdobích, přičemž klíčové exteriéry vznikaly ve slovenské obci Zázrivá u Malé Fatry.
Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2003/9

Autor/Zdroj: Bartošek Tomáš/Filmový přehled