Giulietta Masina

Giulia Anna Masina se narodila 22. února 1920 v italském Giorgio di Piano. Původně studovala literaturu na universitě v Římě, ale už v té době se stala divadelní herečkou. To, co ji však na počátku čtyřicátých let proslavilo, byla hlavní role v rozhlasovém seriálu Cico e Pallina (Cico a Pallina), jehož autorem byl Federico Fellini. Slovo dalo slovo, a v listopadu 1943 se Fellini s Giuliettou oženil...

V roce 1946 získala Masina drobnou roli v Rosseliniho klasice Paisá (Paisá); významnější pro ni byl film Senza Pietà (Bez lítosti) z roku 1948, kde si zahrála po boku Johna Kitzmillera. V dalších letech hrála ve snímku Persiane Chiuse (Zatažené záclony, 1950), ve Felliniho filmech Luci del Varietà (Světla varieté, 1950) a Lo Sceicco Bianco (Bílý šejk, 1952). Ze stejného roku je i Europa '51 (Evropa '51) Roberta Rosseliniho a Wanda la peccatrice (Hříšnice Wanda) Duila Colettiho.

Ve všech těchto filmech Giulietta předvedla skvělé výkony – někdo její herectví nazývá 'chaplinovským' –, slávu a přízeň kritiků si však získala až díky dalším snímkům, které natočila s Federicem Fellinim. Prvním z nich byl La Strada (Silnice) z roku 1954, ve kterém brilantně ztvárnila hlavní roli prostomyslné dívky Gelsominy. Na úspěch Silnice navázala o tři roky později úlohou prostitutky v dalším Felliniho filmu Le Notti di Cabiria (Cabiriiny noci), kde předvádí směsici tragikomičnosti, klaunské ztřeštěnosti a dojemného optimismu. Za tuto roli získala cenu pro nejlepší herečku na festivalu v Cannes.

Z jejich dalších společných filmů vyniká Giulietta degli Spiriti (Giulietta a duchové, 1965), který Fellini napsal manželce 'na tělo' a Ginger e Fred (Ginger a Fred, 1985), kde byl jejím partnerem Marcello Mastroianni. Její poslední rolí byla Bertille ve filmu Aujourd'hui peut-être... (Možná dnes..., 1991) režiséra Jeana-Louise Bertucelliho. Giulietta Masina zemřela na rakovinu 23. března 1994, jen několik měsíců po smrti Federica Felliniho. Oba jsou pochováni na hřbitově v Rimini.

Autor: blue.moon