Co skrývá tajemný název   téhle kultovní sci-fi z   budoucnosti jsem se dozvěděl   až pět let po premiéře.   Kdybych už tenkrát tušil,   jak na mně film zapůsobí,   tak běžím do kina hlava   nehlava! Je hodně zajímavé,   že film tenkrát po celém   světě v kinech úplně   propadl, ale za to opačně se   mu vedlo, když se dostal na   videokazety a Dvd. První   věc, co mě začala   fascinovat, byl samotný   příběh. Ten se odehrává   po třetí světové válce,   kdy světu vládně totalitní   režim, v obavě z další   války zakazující veškeré   emoce a nutící lidi užívat   vakcínu potlačující city.   Při pomyšlení na tuhle   "dokonalou"   společnost mi opravdu běhal   mráz po zádech. Christian   Bale se tu představil v   hlavní roli vládního   agenta, neboli klerika. Mé   sympatie si celkem logicky   získal až poté, co se   připojil k povstalcům. Jako   další klerik se tu ukázal   Sean Bean, ale k mému   velkému zklamání to bylo   pouze na několik minut. Tou   hlavní předností filmu jsou   bezesporu přestřelky,   situované do několika scén,   včetně krvavého finále, na   které nezapomenu. Takové   efektní podívané, jako je   zde, může konkurovat snad   jedině Matrix - a tady se   naskýtá problém. Spousta   lidí totiž tvrdí, že   Equilibrium ho v tomhle směru   jenom kopíruje a že v   podstatě nepřináší nic   nového. Ať si každý   říká, co chce, ale tahle   věc mě tedy ani trochu   netrápí! Klobouk dolů, že   si režisér Kurt Wimmer   dokázal vystačit s tak   nízkým rozpočtem, jako je   dvacet milionů dolarů. Film   také není jen   bezmyšlenkový akčňák a   skrývá v sobě i několik   silných momentů, jako je   třeba scéna s ohradou se   psy. Co se týče hudby, dá   se lehce přehlédnout, ale   když už se do ní   zaposloucháte... mně se   rozhodně líbila. Vlastně se   mi tu líbilo všechno a   nevidím nejmenší důvod,   proč dát jiné hodnocení   než maximální.

Na tenhle film jsem byl dost   zvědavý už kvůli tomu   kontroverznímu tématu a   také Hilary Swank,   ověnčenou Oscarem za svůj   herecký výstup. Začátek   vypadal na slušně   našláplou road movie, navíc   Swank v mužské roli vypadala   zajímavě... nějakých těch   prvních deset minut jsem se   bavil. Pak ale najednou, jako   když utne! Příběh na mně   začal působit moc   stereotypně a já se   překvapivě nudil. Z   diváckého polospánku mě   dostalo možná až přehnaně   drsné zakončení, které na   mně tedy dvakrát dojem   neudělalo. Jediné, co tak   vlastně na filmu můžu   ocenit, je ústřední dvojka   hereček a ty jejich milostné   scény. Je vidět, že v nich   hráli naplno a vůbec, takhle   procítěně mají přesně   oscarové herecké výkony   vypadat. Kluci nepláčou se   tématikou hodně podobají   Zkrocené hoře, na tu bych se   podruhé podíval spíše než   na tohle.

Po dlouhé době jsem se zase   jednou nudil a udělal si čas   na nějakou tu slátaninu v   televizi. Na horor s   vyjukanými teenagery v   hlavní roli a zabijákem v   podobě přerostlého   krokodýla. Navíc na horor s   dost nízkým rozpočtem, co   ani neputoval do kin. Co   říci ke kvalitě... Ono je   to těžké, protože vlastně   žádná není. Žalostné   herecké výkony, jedno   klišé za klišém a hlavně   ta úděsná vizuální   stránka, která se opravdu   jen tak nevidí! To slibované   vraždící monstrum bylo   vlastně jen k smíchu, což   se také dalo dopředu   očekávat. Já nechápu,   proč někteří režiséři   natáčí tyhle blbé filmy,   když na ně vlastně stejně   nemají peníze. Vždyť copak   se někomu může líbit ten   jejich výsledek? Těžko!   Ještě, že to aspoň trvalo   jen nějakých těch   devadesát minut, být to o   něco delší, tak u toho snad   usnu.

První dva díly Spidermana   jsem si tak zamiloval, že ten   třetí se pro mně stal tou   nejočekávanější filmovou   událostí tohoto roku!   Otevřený konec dvojky   sliboval blížící se souboj   Petera Parkera s Harrym   Osbournem a já se těšil na   mistrné zakončení slibně   se rozjíždějící série. Z   filmu se podle očekávání   stal v kinech trhák, ale   ohlasy diváků a kritika   novinářů už tak   příznivé nebyly - že je to   prý nejhorší díl série!   Já ale tvrdím opak, a to že   třetí díl je aspoň   minimálně tak dobrý jako   dvojka a že jedničku   překonal. Pravda, má trochu   pomalý rozjezd, ale jakmile   se dostane na první akci, už   je to o něčem jiném. A že   té akce tedy je, když se tu   najednou sešli hned tři   záporáci! Harry Osbourne v   otcově výstroji tu se   Spideyem předvádí mnohem   lepší souboje než jaké   jsme vídali v jedničce, a   vůbec Harry tady dostal   hodně prostoru. Pak tu máme   písečného Sandmana, na   kterém se trikaři vskutku   vyřádili a právem tak   patří k tomu nejlepšímu na   celém filmu! Bylo pro mně   velkým překvapením, jak   tragická postava to vlastně   je. Většina smutných a   dojemných momentů se   vlastně točí kolem něho. A   do třetice všeho zlého tu   ještě je zákeřný Venom -   nevím, přišel mi už trochu   zbytečný, ale nakonec byl   příjemným oživením, i   když nedostal tolik prostoru   jako ostatní. Na finální   bitvu, v níž se sešli   všichni čtyři protagonisté   budu vzpomínat ještě hodně   dlouho! Tady můžete nejlépe   vidět, proč se Spiderman 3   stal zatím nejdražším   hollywoodským filmem v   historii. Slibovaná Peterova   přeměna v temného hrdinu si   mě také získala. Těch pár   desítek minut totiž bylo   tím nejhumornějším, co   jsme v trilogii mohli vidět.   Třeba taková Peterova   tančící promanáda po   ulici... a nebo když si v   novinové redakci dá před   šéfredaktorem nohy na stůl   - přiznávám, že jsem se   smíchy za břicho popadal! Z   čeho jsem byl ale   rozpačitý, tak to bylo těch   několik podivných náhod -   jako třeba že meteorit s   vesmírným parazitem dopadne   zrovna poblíž Peterova   mopedu a přilepí se na něj.   Ale je to komiksový film, tak   budiž. Jen kvůli tomu a   nudnému začátku nedávám   trojce 100%, nýbrž stehně   jako dvojka, jich ode mně   dostává devadesát. Sam   Raimi mě ani trochu   nezklamal, přesto bych už   ale další díly nenatáčel,   tři podle mně stačily.

Kdyby mi někdo před   několika měsíci tvrdil, že   dám 100% filmu,   vyprávějícím o skupině   astronautů, letících k   vyhasínajícímu Slunci, s   cílem znovuzažehnout ho   pomocí jaderné bomby a že   se na něj během jednoho   týdne podívám pětkrát,   asi bych mu nevěřil. Mám   totiž ještě v živé   paměti příběhově podobné   Jádro, které tenkrát ani   trochu nesplnilo mé   očekávání. Ale co čert   nechtěl, stačilo shlédnout   trailer na Sunshine (jeden z   nejlepších, jaký jsem kdy   viděl) a já se začal tak   nehorázně těšit, že se mi   o něm i v noci zdávalo.   Sunshine se ale naštěstí v   mnohém od svých   hollywoodských bratříčků   liší. Tak především,   nemusíme si kazit dojem   nějakými nezlomnými hrdiny,   kteří se vysekají z   každého problému, nebo   všemocnou Amerikou, co   zachrání celý náš svět.   Máme tu osm astronautů, ne   neomylných, ale obyčejných   smrtelníků, u kterých si   až do konce nemůžete být   jisti, kdo z nich zemře či   přežije. Ten největší   požitek ale Sunshine   přináší v podobě   hudebního a vizuálního   zpracování. Soundtrack z   dílny Johna Murphyho a lidí   z Underworld nejde   přeslechnout a hlavně v   těch vypjatých momentech   ještě umocňuje už tak   dokonalou atmosféru. Již   zmíněná vizuální stránka   je zase učiněná pastva pro   oči - je až fascinující,   jakou parádní podívanou   vykouzlil Danny Boyle za   pouhých dvacet pět milionů   liber! Už hned první záběr   na Icarus II. je nesmírně   zajímavý a jako by říkal,   že tohle rozhodně obyčejná   podívaná nebude, a co potom   takový jeho přelet okolo   planety Merkur. Vyžijí se i   ti diváci, jenž si libují v   náhlých zvratech. Sunshine   jich nabízí několik a   věřte, že je o co stát!   Největší překvapení   přichází ke konci a já   při něm div nepřestal   dýchat! Plně souhlasím s   Františkem Fukou ze Cinemy,   který o Sunshine prohlásil,   že jde o nejpovedenější   sci-fi za posledních 10 let.   Na Slunce se nyní už dívám   trochu jinak, až tak na mě   film zapůsobil...

Kevina Costnera zřejmě baví   riskovat, když pár let po   natočení Vodního světa,   jednoho z největších   filmových propadáků   posledních let, se znovu   pustil do vyprávění naší   ne zrovna růžové   budoucnosti. Postman sice v   kinech opět ztroskotal, mně   ale dokázal skoro ve všem   příjemně překvapit. Už to   vystihnutí postapokalyptické   budoucnosti je dokonalé a asi   málokterý film by mu mohl v   tomhle ohledu konkurovat. Až   mě z té syrové atmosféry   běhal mráz po zádech,   navíc když je příběh   zasazen do nepříliš   vzdáleného roku 2013!   Costner si vybral opravdu   netradiční téma na   vyprávění, nebudu jistě   jediný, kdo byl nad   zápletkou zpočátku poněkud   rozpačitý. Tomu, že   znovuzavedení poštovní   služby má spasit a dát   naději do budoucna zbytku   lidské populace, jsem   nedával příliš velké   naděje. Postupně jsem ale   začal zjišťovat, že by to   skutečně mohlo mít smysl a   děj mě naplno pohltil.   Spousta diváků Posla   budoucnosti právem zatracuje   kvůli své neúnosné   tříhodinové délce, což je   také i největší negativum   filmu. Ale u Costnera jsme si   už tak nějak na tento   problém mohli zvyknout. Ten   se chopil i hlavní role a   když pominu vleklý   začátek, působil hodně   přesvědčivě. O dost méně   známý Will Patton v roli   zlého generála Bethelema, se   mi taktéž zamlouval. Kromě   té dlouhé stopáže ještě   mé výtky směřují k   začátku, kam by se hodil   klidně o něco delší   úvodní komentář o jakési   válce a moru, které měly   zasáhnout svět. Z posla   budoucnosti mám jinak velice   dobré pocity, i když   doporučit ho můžu asi jen   nadšencům scifi žánru.

Není mnoho filmů, které na   člověku toho tak moc   zanechají a na které poté   tak rád vzpomíná. Tento   snímek , ale patří k tomu   nejlepšímu , co kdy filmový   divák mohl shlédnout a po   právu se také pravidelně   umísťuje na předních   žebříčcích nejlepších   filmů světa. Říkám si,   že je škoda, že byl   natočen ve stejný rok jako   Forrest Gump a Pulp Fiction,   protože jinak si troufám   tvrdit, že minimálně   čtyři nebo pět Oscarů z   celkových sedmi nominací by   Vykoupení jistě získalo.   Když to tak vezmu, tak mu ani   snad není, co vytknout -   typický příklad toho, jak   má vypadat dokonalý film.   Nejlepší na tom všem je   určitě herecké obsazení, a   to i u vedlejších rolí. V   hlavních rolích excelují   Morgan Freeman a Tim Robbins,   kteří si zahráli své   životní role. Příběh se   zdá na první pohled docela   jednoduchý, ale je tak   skvěle vyprávěn, že mu   může konkurovat málokterý   film. Toto úžasné dílo by   měl vidět úplně každý,   kdo má rád alespoň trochu   kvalitní filmy. Tento   bezesporu kvalitní je a je   jen málo jiných (snad   žádný), které by ho   dokázaly překonat. Je mi   skoro k pláči, když takový   skvělý film nezíská   žádného Oscara a naopak   takový Tygr a drak nebo   Zkrocená hora ano.