Afgánský zlom

velmi povedený válečný   film nato že je ruský docela   dobré výkony herců jen ten   konec měli trochu vylepšit

beznadějná válka
V komentáři k filmu Noc nad   Chile jsem si položil   otázku, kde berou sovětští   tvůrci tu drzost hodnotil a   kritizovat politický vývoj v   jakékoliv zemi. Je fakt, že   v té době byla sovětská   filmografie plně pod křídly   všemocné sovětské   komunistické strany. Dnes, po   shlédnutí Afgánského   zlomu, musím přiznat, že se   něco změnilo. Jasně,   Brežněv je nenávratně v   propadlišti dějin a v roce   1990 (vznik Afgánského   zlomu) je vrcholným   představitelem stále ještě   Sovětského svazu Michail   Gorbačov. Perestrojka je v   plném proudu a na světlo   světa jsou blahovolně   vypouštěna fakta, která   byla ještě před pár lety   tabuizována. Tedy alespoň   ta, která jsou hlasitě   kritizována světem a jsou   dále neudržitelná. A   jedním z největších z nich   je válka v Afgánistánu.   Nevím sice, proč byl ten   snímek natočen, jestli   opravdu jen jako vypuštění   džina z lahve před světem,   nebo snad jako oslava padlých   hrdinů po kterých po   návratu do vlasti ani pes   neštěkl a byli pokud možno   izolováni od veřejného   života, ale byl natočen   zatraceně poctivě a dobře.   Myslím, že má obrovskou   vypovídací hodnotu: pro ty,   kteří se bojů přímo   účastnili je určitě   realistický, pro nás   ostatní spíš   surrealistický. Jediné   okamžiky, bez kterých bych   se obešel, byly scény   rádoby intelektuálního,   typisky ruského   "tlachání"   samozřejmě vždy nad   pořádným stakanem vodky,   ale i to k té ruské realitě   určitě patří. Když se mi   dostalo DVD do rukou, měl   jsem trochu strach z Michele   Placida v takovéto roli.   Přece jen je zaškatulkován   víc do boje s mafií, než do   skutečné války. Musím ale   přiznat, že to byla dobrá   volba tvůrčího štábu.   Jeho neměnný výraz a   absence téměř jakékoliv   mimiky v tomto případě   "sedla". Kamera   skvělá, hudba chvílemi   žádný zázrak, ale co byste   chtěli po ruských unylých   častuškách. Film vřele   doporučuji všem, kteří se   shlédli v militarismu a srdce   je táhne do armády a   nejlépe k zahraničním   misím bojových jednotek.

Tak tento film je v celku   velmi povedení a v celku   velmi slušně popisuje   černou můru SSSR a to   Afgánský boj.Boj ZA SVOBODU

zbytečně dlouhé, více než   dvě hodiny neforemné drama z   války v afghánistánu je   sice prodáváno jako   veledílo díky mega hvězdě   placidovi, ale celkové   vyznění trpí velmi špatnou   dramaturgií a   nevyvážeností. kdyby   autoři snímek sestříhali   do únosnější míry a   zbytečně se neztráceli v   hraných dokumentárních   scénách ze života a   soužití vojska s domorodci,   které by se hodily více do   jiného trypu filmů, mohl   být afgánský zlom o moc   zajímavější. díky tomu   všemu se tak   nejpůsobivějšími záběry   stávají scény, kdy domy   místních obyvatel létají   do vzduchu, všemožně hoří   a skoro celá vesnice pak   prochází kompletní   destrukcí. tyto sekvence jsou   nejenom skvělě natočeny a   sestříhány, až se divák   zabývá otázkou, zda je to   skutečnost nebo kašírované   kulisy. Za předpokladu, že   to všechno je reál, pak by   jistě vyvstala otázka kolik   dědin a objektů muselo   kvůli tomuto filmu být   zničeno a zda se vynaložené   úsilí potom setkalo s   patřičným efektem.