Obsah filmu Čtyřikrát
Italský architekt a filmař
Michelangelo Frammartino přinesl divákům v roce 2010 již druhý celovečerní film Čtyřikrát. Podobně jako jeho mezinárodně úspěšný filmový debut Dar (Il dono, 2003), který byl ověnčený řadou festivalových cen, i jeho druhý snímek se nachází na pomezí hraného a dokumentárního filmu a příběh je opět zasazen do odlehlých, téměř vylidněných částí jižní Itálie.
Nejprve nenápadně sledujeme každodenní život starého pastýře koz, který žije v odlehlé středověké vesnici v horách italské Kalábrie. Lék proti dávivému kašli si vyrábí z vody a prachu, který sbírá...
Italský architekt a filmař Michelangelo Frammartino přinesl divákům v roce 2010 již druhý celovečerní film Čtyřikrát. Podobně jako jeho mezinárodně úspěšný filmový debut Dar (Il dono, 2003), který byl ověnčený řadou festivalových cen, i jeho druhý snímek se nachází na pomezí hraného a dokumentárního filmu a příběh je opět zasazen do odlehlých, téměř vylidněných částí jižní Itálie.
Nejprve nenápadně sledujeme každodenní život starého pastýře koz, který žije v odlehlé středověké vesnici v horách italské Kalábrie. Lék proti dávivému kašli si vyrábí z vody a prachu, který sbírá z podlahy místního kostela. Poté režisér obrací naši pozornost na čerstvě narozené kůzle a na to, jak se slabé zvíře snaží postavit na vlastní nohy a vybojovat si místo v početném stádu. A nakonec sledujeme mohutnou jedli, kterou lesníci pokácí, aby ji zpracovali na dřevěné uhlí.
V jednom z nejpozoruhodnějších filmů 63. ročníku MFF Cannes, kde získal Cenu Europa Cinemas Label, Frammartino vytváří podmanivou, poetickou vizi o neustále se opakujícím cyklu života, přírody a neměnných tradic odlehlých míst. Hledá esenci života člověka, zvířat a věcí kolem nás. Snímek získal řadu ocenění a nominací v hlavních i vedlejších kategoriích na lokálních i mezinárodních filmových festivalech.
Zdroj: Film Europe Media Company < Zobrazit méně
zobrazit všechny obsahy (3)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 9.12.2018
Natočit film bez jediného dialogu, přesto vyprávějící jedinečný vzrušující příběh není žádná legrace a když se to někomu povede, dá se výsledek skutečně považovat za filmové umění. Příběh krásný a krutý zároveň, se skládá s povětšinou z neobvykle dlouhých záběrů, kdy nejdelší má snad až osm minut, takže každý vypadá jako přímý přenos z daného místa. A celé má to myšlenku a ne ledajakou. Pokud někdo z diváků ví, co je to transmigrace, ví, o čem je řeč. Starý pastýř zemře a narodí se kůzle. Má duši onoho pastýře? Větší otázkou je, jestli něco takového diváka vůbec napadne. A příběh pokračuje dál. Kůzle později také zemře a děj začne sledovat strom, který se zanedlouho pokácí a použije na výrobu dřevěného uhlí. Tedy v prach. Ještě stále nic? Jedná se o snímek skutečně s nutností vše náležitě sledovat, jinak nedojde k pochopení daných skutečností. Každá scéna leccos naznačuje a dává věci do souvislostí. Je to film skutečně jen pro náročné diváky, neboť takovouto myšlenkovou hloubku jinak úchvatného lidského příběhu zábavu hledající divák prostě jen tak nepobere.
Hodnocení:
Přidáno: 10.5.2016
Vláha pro duši
Jedinečný film , kde právě a v podmínce "beze slov" vyniká esence života. Krása prostoty spolu se zdánlivě zapomenutým koutem světa vytváří duchovní náboj a autenticitu, která lidem a životu ve "vyspělé" západní civilizaci už chybí.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 1.1.2012
Mistrovsky podané drama! Film je v podstatě vyprávění obrázky a režisér tohoto pozoruhodného kousku toto tvrzení vzal za své. Prostost dialogů filmu dodává neskutečnou atmosféru, kterou umně dokresluje skvělá kamera. Jeden z nejpříjemnějších šoků MFF KV.