Gotti

Filmy s námětem historek o   americkém podsvětí a mafii   můžu od doby příběhů s   Edwardem G. Robinsonem. Na   film jsem se vyloženě   těšil, protože John   Travolta je i u mě ideálním   představitelem klasického   bosse. A navíc v podání   Pavla Trávníčka v dabingu,   co víc si přát? To sedí   jak zadek? na hrnci! Samotný   příběh provází hlas Johna   Gottiho, v anotaci je uvedeno   syna, což upomíná na   gangsterky podle Raymonda   Chandlera nebo Dashiella   Hammeta, klasika románu   americké tvrdé školy.   Glosování děje hlavní   postavou nepostrádá humor a   diváka obecně informuje o   událostech, které pro   obsáhlost nemohou být   uvedené na plátně. Prostě   gangsterka jak má být a   když jde o rekonstrukci   života skutečné osoby, lze   jen chválit.

PROCESOR!
Travolta se snaží a na   tváři se mu celý film   uhnízdí výraz, jako by   cucal citron. Podobný umí i   herečka Renée Zellwegerová,   ale u ní je to sexy.   Životopisný snímek hlavy   newyorské mafie přece   nemůže být nuda, si   říkáte. No tak dobře, ale   žádný vzrůšo to taky   aspoň za mě nebylo….

Travolta-budicek!...
Avizovany utok Travoltu na   Oscara sa nekonal.Sice tomuto   hercovi verim, ale jeho   posledne snimky su zufale,   prinajlepsom priemerne.Podobne   ako tento snimok.Era   mafianskych filmov uz skoncila   a som na ne   alergicky.Glorifikacia   gangstrov sa mi hnusi.Na   taketo hovada by sme mali co   najskor zabudnut a nie si ich   pripominat vo filme.Ten konci   vyjadrenim debilov z ulice,   ktori ho pomaly oslavuju ako   hrdinu...Len z ucty k Johnovi   hodnotim 6/10.
Film   nedoporucujem.

Travoltovi role mafiána jde   vcelku dobře a film splňuje   všechny klišé o italské   mafii v Americe. Nic víc, nic   míň.

Tak nevím no.
Čekal   jsem hlavně Travoltovo   větší herectví, tím chci   říct - důvěrnější   ztvárnění postavy   Gottiho.
Řěknu na   rovinu, že se mně víc   líbil Armand Assante v roli   Gottiho ve filmu Mafián (   1996 ).
Ovšem je to   jenom můj názor.

Útržkovitá etuda ze života   dalšího slavného mafiána   Johna Gottiho a to na   základě biografie ´Shadow   of my father´ který napsal   jeho syn John Gotti Jr., což   by mělo znamenat, že bude   příběh odvyprávěn z jeho   pohledu. Kupodivu je to   přesně naopak. Celé to   vypráví přímo John Gotti a   to mnohdy i přímo k   filmovým divákům svým   pohledem do kamery. Film   hojně využívá   retrospektivu, což docela   vede ke zmatku, z jaké doby   vlastně co je. Vyprávění   má být především v   souladu otce se synem, ale   dohromady toho tady zase tolik   není. Jen něco málo   rozhovorů z věznice, kde   Gotti starší mluví o   rakovině, utrpení a hlavně   minulosti. A synovi   samozřejmě také výchovně   káže. Avšak jeho syn chce   být jako on a nebo ne? Je v   tom ohromná nerozhodnost.   Příběh v podstatě nemá   ucelený plynulý děj. Sem   tam nějaké jednání, vzteku   a nesouladu a k tomu občas   nějaká ta masová vražda.   Smysl všeho jako celku budiž   záhadou. Biografie   mafiánských etud Johna   Gottiho, byť jen pro   televizi, byl už dříve   natočen pod prostým názvem   ´Gotti´ (1996) a po   obsahové i dějové stránce   je daleko přínosnější.   Toto další zpracování   některé události zopakuje,   ale zůstávají právě v   dějovém vývoji   nepochopitelné. Starší   televizní snímek vše   osvětlí daleko lépe.   Další útržkovité epizodky   již jakoby se zdáli svou   nesouměrností naprosto   zbytečné. John Travolta se   snažil být drsnějším   předobrazem, než jaký byl   předchozí Armand Assante,   ale když není dobrý   scénář, ani Travolta to   nezachrání. Suma sumárum,   snímek vypadá jako   brutálně sestříhaný   seriál, který vlivem toho   ztratil vše patřičné na   jednoznačnosti, správného   tahu na branku a hlavně své   výpovědi. Co tím chtěl   vlastně básník říci? Že   byl Gotti sice mafián s   několika zářezy na pažbě,   ale stále člověk, který   dokázal ve své čtvrti   zařídit pořádek a   bezpečnost? To se třeba o   Hitlerovi kdysi říkalo   také.