Marketa Lazarová

Markéta Lazarová je historický román, který zachycuje dva znepřátelené rody Kozlíků a Lazarů. Loupežník Kozlík se mohl chlubit velkou rodinou, měl osm synů a devět dcer. Ti všichni žijí na tvrzi, která se jmenuje Roháček. Rod Kozlíků pronásledují královská vojska, a proto hledá úkryty v lesích. Na tvrzi Obořiště, jenž se nachází nedaleko Roháčku, žije také rodina Lazara, jenž byl nepřítelem Kozlíka. Jsou to sice také loupežníci, ale občas se snaží pomoci králi dopadnout jeho soka. Jeden ze synů Kozlíka, Mikoláš, jednoho dne vtrhne na Obořiště a unese Lazarovu dceru Markétu, do které se záhy zamiluje. Brzy bude bitva a Markéta válčí ve svém nitru, nemůže se rozhodnout mezi láskou k milovanému muži a láskou k vlastnímu otci. Pokusí se dokonce i o sebevraždu, ale ta se jí nepodaří. Podobný osud lásky zažívá i Alexandra Kozlíková, která se zamilovala do říšského hraběte Kristiána, jenž byl také zajat. Při bitvě s královským vojskem jsou Kozlíkovi lidé uvězněni nebo umírají. Mikolášovi, Markétě a Alexandře se zdaří útěk. Kristián se vrací ke svému otci, ale zanedlouho toho lituje. Zkrátka je natolik zamilovaný, že nemůže bez své Alexandry existovat. Uvědomuje si i svou zradu. V lese se ji pokusí najít, ale zešílí z toho. Nakonec se s Alexandrou potkává, ale ta ho v zápalu zuřivosti ubije k smrti. Markéta se vrací do rodného domova a prosí otce za odpuštění, ale otec odmítá a posílá ji do kláštera. Mikoláš se snaží osvobodit otce Kozlíka, který byl zajat. Je však uvězněn a poté popraven. Alexandra a Markéta porodí syny, jenže Alexandra zpytuje svědomí. Má stále před očima onu vraždu, které nesmírně lituje. Krátce po porodu si sama sahá na život. Na Markétu nakonec zbyla výchova obou hochů. Děj Markéty Lazarové probíhá někde v dálce, která je jen náznakem určené minulosti, v které byla příroda bohatší než v dnešní době, kdy světem projížděli hrdinové plní síly a vášně. V již zmíněné minulosti obývali tuto zem „praví rekové jako Kozlík a Mikuláš, vášnivé a čarovné krásné milenky jako Markéta a Alexandra, lidé, kteří byli z jednoho kusu, odolnější a statečnější, žhavější a životaschopnější.“ V této knize však nejde jen o věrohodné zobrazení nějaké části dějin, ale jde tu o „zaujetí postoje ke světu vůbec.“ Obraz minulosti tu neusiluje o kopii minulosti. Vypravěč tu klade dva protipóly: svět velikých činů a citů oproti měšťácké společnosti. Hlavními postavami v tomto románu jsou Kozlík, Lazar, Mikoláš, Markéta, Alexandra a Kristián. Tyto postavy můžeme pozorovat z více vrstev. Jsou sobě věrné, bezvývojové, ale navenek se u nich projevuje proměna, jejich jednání je střídavé a impulzivní. A právě tím charakteristickým znakem celého vyprávění jsou různé zvraty a proměny. Střídá se úhel pohledu – „jednou na události hledíme jakoby očima Mikoláše, podruhé Markéty, jindy třeba zrakem Pivových vojáků. Explicitně dominuje ovšem pohled vypravěčův, ale sám vypravěč je mnohohlasý, promlouvá v několika tóninách i modulacích, v různých časových vrstvách. Neustále posunuje nejen záběrový úhel, ale i hodnocení postav a dějů, střídá různá hlediska.“ Můžeme si toho všimnout na mnoha postavách. Například hlavní postava Mikoláš je na začátku knihy popisován jako člověk s chutí bojovat, který je naprosto bez citu a miluje násilí. Ale postupem času se v něm objevuje i lidskost, když nechá své zajatce odpočinout. Čím víc Mikoláše poznáváme, zjišťujeme, jak s ním sám autor sympatizuje. Objevují se láskyplné city loupežníka k Markétě, ale ochotu pomáhat a třeba u toho i zemřít.

V polovině 13. století zajmou divocí potomci loupeživého rytíře Kozlíka syna saského hraběte Kristiána. Tím vyprovokují k odvetě královskou moc, na jejíž stranu se přidá i zeman Lazar. On sám za to málem zaplatí životem, jeho dceru Marketu, kterou zaslíbil Bohu, Kozlíkův syn Mikoláš unese a znásilní. Když je poté téměř celý Kozlíkův rod vybit královským hejtmanem, vrací se Marketa domů, otec ji však zavrhne. Špetka naděje v podobě nového života, který nosí dívka pod srdcem, přichází až v samém závěru…

Tak jako stejnojmenná předloha Vladislava Vančury z roku 1931, ani filmová Marketa Lazarová není klasickým historickým dílem. Scénář napsaný výslovně jen „volně“ podle jejích motivů se inspiroval ještě Vančurovými Obrazy z dějin národa českého (1939, 1940, 1948). Příběh Markety i boje dvou zemanských rodů a Kozlíkova bitva s královským vojskem představují především sestup k elementaritě lidské existence, k extatičnosti pudového života, nerespektujícího ještě žádný řád. Ten měly ve filmu patrně reprezentovat až „královské obrazy“ nenatočené třetí části, o níž režisér vždy hovořil s lítostí jako o té vysněné nejlepší.

Film vznikající v letech 1962–1967 pracuje s volným tempem. Příběh člení do jednotlivých kapitol uvozených výkladovými titulky a používá hlas vypravěče (Zdeněk Štěpánek). Jako celek je však vystavěn na asociativním principu, vyžadujícím mimořádnou spolupráci a soustředěnost obecenstva. Jen vnímavý divák docení režisérův smysl pro jednotu celku i souhru dalších profesí. Zejména kamery Bedřicha Baťky, monumentálně panorámující nehostinné zimní scenerie, hudby Zdeňka Lišky, tvořící ke krvavé loupežnické historce jakýsi duchovní kontrapunkt, či střihu Miroslava Hájka, náročného volnou metaforickou skladebností. Chválu si zaslouží i herecké výkony, především Josefa Kemra v roli lapky Kozlíka a tehdy šestnáctileté Magdy Vášáryové v roli titulní.

Jan Lukeš
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2017

MARKETA LAZAROVÁ NA DVD A BLU-RAY

Po uvedení digitálně restaurovaného klasického filmu Františka Vláčila ve formátu DCI (2-D) do české kinodistribuce vydal Národní filmový archiv Marketu Lazarovou i pro videotrh jak v HD formátu na nosičích Blu-ray tak i v dosud nejrozšířenější kvalitě na DVD. Edice je v obou případech dvoudisková. Vydání obsahuje disk s filmem a disk s bonusovými materiály, jež přinášejí dokument Františka Uldricha Stíny času (1989; 18 min.), což je rozhovor s F. Vláčilem, a dále rozhovory s filmoložkou Zdenou Škapovou, s historikem umění Janem Roytem a s Ivem Marákem, technickým ředitelem firmy UPP, která se podílela na restaurování snímku. Součástí bonusů jsou stručné filmografie tvůrců a fotogalerie (jak z filmu tak z natáčení). Rozsáhlejší profily lze nalézt ve dvacetistránkovém bookletu. – Disky jsou v běžném prodeji s doporučenou cenou 349 Kč (DVD) a 649 Kč (BRD); v kině Ponrepo (Bartolomějská 11, Praha 1) se prodávají s padesátikorunovou slevou.
Filmoový přehled 2012/1

Stěžejní dílo české kinematografie, filmová rapsodie Františka Vláčila (a spoluscenáristy Františka Pavlíčka), nazvaná podle Vančurovy předlohy Marketa Lazarová (FP 40-41/67, 6/88z), představuje v žánru historického filmu i jedno z nejvýznamnějších děl světové kinematografie. Jen výjimečně se zdaří realizovat opus, tak naplněný tvůrčí energií a myšlenkovou i emocionální hloubkou. – Příběh se odehrává v drsných dobách poloviny třináctého století. Loupeživý rytíř Kozlík se ocitne se svým početným rodem v nemilosti poté, co jeho synové zadrží mladého saského hraběte Kristiána. Nebezpečným pronásledovatelem se stává boleslavský hejtman Pivo. Kozlíkův syn Mikoláš znásilní dceru záludného zemana Lazara, zatímco Kozlíkova dcera Alexandra, která měla incestní vztah s bratrem Adamem, se zamiluje do zajatého mladíka. Pronásledování skončí velkou řeží, při níž je zraněný Kozlík chycen. Mikoláš se marně pokusí vězně osvobodit. Je smrtelně zraněn. Než skončí s otcem na popravišti, oddá ho hejtman s těhotnou Marketou. Alexandra zabije Kristiána, který se pod vlivem prožitých hrůz pomátl. Pozorovatelem událostí je potulný mnich Bernard. – Snímek omamuje zejména svou vizuální působivostí a kongeniální hudbou Zdeňka Lišky (soundtrack na CD vydaly Zóna/Bonton Music 1996). Je rozdělen do dvou dílů (Straba, Beránek boží) a jednotlivé obrazy jsou uvozeny mezititulky, naznačujícími děj. Bohatá je i zvuková stopa, v níž jsou s neobvyklým dozvukem použity lakonické dialogy nebo naopak „literární“ monology, nejrůznější výkřiky a citoslovce, skřek dravců i hlas vypravěče. Ve složité struktuře se neustále narušuje chronologie vyprávění útržkovitými reminiscencemi a vizemi některých postav. – Snímek uvádí NFA v digitálně restaurované verzi v DCP (s rozlišením 2K/4K), na jejímž vzniku se podílely Nadace ČEZ, Film Servis Festival Karlovy Vary, Ministerstvo kultury ČR a NFA a již realizovali odborníci z United Productions Partners ve spolupráci se společností Soundsquare pod dohledem konsorcia kameramanů (František Uldrich, Marek Jícha, Jiří Myslík). NFA dodá na videotrh též dvě verze DVD (jedna bude v exkluzivnějším bonusovém vybavení) a také v Blu-ray formátu. – Z početné literatury připomínáme alespoň knihu Luboše Bartoška Desátá múza Vladislava Vančury (ČSFÚ, Praha 1973), scénář Marketa Lazarová (příloha časopisu Film a doba, 1998) a sborník Marketa Lazarová (ed. Petr Gajdošík, nakl. Casablanca – Václav Žák, Praha 2009).

Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2011/10

Tři roky psal společně s Františkem Pavlíčkem scénář, tři roky film ve velmi obtížných podmínkách natáčel. Několikanásobně překročil rozpočet i natáčecí plán, vydal se ze všech sil. Spisovatel Josef Škvorecký ho dokonce nazval „vousatým kostlivcem", ale film stále nebyl hotový. Vedení Filmového studia Barrandov tiše zuřilo a nevědělo, jak ze svízelné situace ven - na jedné straně proinvestované peníze, na druhé nedokončený film. Když konečně natáčení zastavilo a donutilo Vláčila natočený materiál sestříhat, dost možná tím režisérovi zachránilo život. Vláčil se ale s výslednou podobou vančurovské adaptace dlouho odmítal smířit, necelé tři hodiny filmového času jsou podle něj jen nehotovým tvarem, ochuzeným o řadu dějových a významových linií. I tak byla Marketa hned dvakrát vyhlášena nejlepším českým filmem všech dob (v roce 1994 v rámci karlovarského festivalu a o čtyři roky později v anketě ke 100 letům českého filmu).
Polovina 13. století. Kraj v okolí Boleslavi žije pod krutovládou loupeživého rytíře Kozlíka a jeho synů. S nikým nemají slitování, ničeho se nebojí. Saskému hraběti Kristiánovi zajmou syna, Marketu, dceru zemana Lazara z Obořiště, která má nastoupit cestu k Bohu, unesou a znásilní...
Odborná komise před lety vybrala dvě stě výjimečných českých filmů, které by měly být zařazeny do první vlny digitalizace. Ministerstvo kultury ČR loni rozhodlo, že každoročně na tento účel vyčlení třicet milionů korun. Primát prvního českého digitalizovaného filmu nakonec uzmul karlovarský festival, který inicioval restauraci Markety Lazarové za peníze svého hlavního sponzora a ministerstva kultury. Technologicky proces zaštítila společnost Universal Production Partners (UPP), která už digitálně restaurovala devatenáct dokumentů Jana Špáty. „Naším cílem je odstranit všechny technické nesrovnalosti, k nimž během let manipulací a skladováním došlo," uvedl ředitel UPP Vít Komrzý na tiskové konferenci. „Výsledkem bude digitální kopie identická s původním dílem. I přes použití nejmodernější techniky nebudou překročeny technologické limity doby, ve které bylo dílo vytvořeno, naprosto ctíme celistvost díla a jeho původní autorsky definovanou podobu."
Jaroslav Sedláček
Letní filmová škola 2011

Setkání s tímto opusem Františka Vláčila je i po čtyřiačtyřiceti letech od prvního uvedení hlubokým zážitkem, obzvláště pro vyzrálé publikum, které filmový jazyk nevnímá jako pouhý prostředek sdělení. Režisér se ve snaze o autentickou evokaci raného středověku s invencí zmocnil veškerých tehdejších kinematografických výbojů, od dynamicky pohyblivé kamery (včetně ruční) přes ostrý střih až po vnitrozáběrovou montáž, víceplánové širokoúhlé plátno a polyfonní zvukovou stopu, přičemž tyto postupy odvážně rozvinul, propojil a zkombinoval. Podobně novátorsky se postavil též k vyprávění, když příběh rozložil do četných epizod, vzájemně příkře odlišných žánrově, stylově i rytmicky – podle toho, jak byl jejich děj střídavě nahlížen ze subjektivní perspektivy postav různého naturelu. Vláčil tak přiměl diváka vnořit se spolu s ním do dávných věků a s nebývalou intenzitou prožít jejich atmosféru. Stvořil sugestivní „historický dokument“, jak si přál, a zároveň vrstevnaté básnivé podobenství o tragice i výšinách lidského údělu.
MFF Karlovy Vary 2011

Film situovaný do poloviny 13. století, kdy loupeživí rytíři přepadávali na královských cestách pocestné, kdy křesťanství svádělo ještě stále boj s vírou v pohanské bohy a kdy lidský život měl jen nepatrnou cenu. Láska však dokázala být i tenkrát vášnivě opojná. Jasnou osou příběhu zůstává tedy láska Markety Lazarové k Mikolášovi, synovi nesmiřitelného rivala Lazarova rodu, Kozlíka z Roháčků. Středověk je pro mistra filmové řeči Františka Vláčila toliko kulisou pro hru o ůidské duši, o víře, krutosti a vášni, o lásce s tragickým koncem.

Po namáhavých dvou letech natáčení vznikla filmová rapsodie, v níž se podařilo se svébytným smyslem pro detail obrazově vyjádřit složitou barokizující slovesnost stejnojmenné literární předlohy Vladislava Vančury. Klasický příběh dvou znesvářených rodů, které usmíří teprve smrt jednoho z mladých milenců, je zasazen do dávné doby, kdy ještě existoval konflikt mezi pohanstvím a křesťanstvím a kdy lze v jednání lidí jen stěží rozlišovat lásku od nenávisti a dobro od zla. V hlavních rolích uvidíte Magdu Vášáryovou, Josefa Kemra, Naďu Hejnou, Jaroslava Moučku, Františka Veleckého a Ivana Palúcha. Markéta Lazarová byla v anketě filmových tvůrců, teoretiků a kritiků vyhlášena nejlepším filmem za období 100 let československé kinematografie

Kino AERO