O Držgrešlovi a Drždukátovi [TV inscenace]

POZOR SPPOILER

Ve vesničce Dobromls žijí lidé hodní i zlí. A právě u této vesničky se sejdou Držgrešle a Drždukát. Oba hladoví jako psi se do vesničky vypraví. Nejprve navštíví místního kováře, se kterým se vsadí o kovárnu, že neukove podkovy. Jenže mu vyhasl oheň a on sázku prohrává. Pak jdou do chaloupky, kde bydlí největší lenoch vesnice Vojta. Matka jej léčí pečenými kuřaty a pivem, což Džgrešleho zaujme. I to, že mu to matka bere na dluh. A ti dva začnou mlít o zemi, kde létají pečení holubi do huby. A lenoch Vojta hned, že jde s nimi tam. Jenže za nějakou dobu seznává, že to není jen tak, že se musí všude pracovat. A zatím se pro něj vypravuje kovářova dcerka Anička. Ta potká hejkala a loupežníka, kteří se k ní přidají, protože mají na ty dva pifku. A vědí, že je třeba jim ukrást pytel, který zase oni ukradli čertu Kleofášovi. Ten je třeba vrátit peklu, to může udělat jen poctivý člověk. To už ví i Vojta, kterému to řekl sám Kleofáš. Takže je třeba napnout všechny síly, aby dobro zvítězilo.

Režisérem veselé pohádky o naivitě a prohnanosti, která vznikla v roce 1997 v brněnském studiu, je Eugen Sokolovský mladší. „Je to veselá pohádka o dvou bratrech, Držgrešlovi a Drždukátovi. Tito dva povedení chlapíci jsou podvodníci, kteří lstí a různými sázkami obírají lidi o majetek. V jedné vesnici, kde seberou kováři celou kovárnu, žije s matkou lenoch Vojta. Ten už deset let leží jenom na peci a sní o zemi, kde pečení holubi létají až do huby. Bratři mu namluví, že tam právě jdou. Vojta vyskočí z postele a jde s nimi,“ prozrazuje Sokolovský, který má rád pohádky už od dětství. Tvrdí, že každá správná pohádka musí mít dobrý konec a zlo bude po zásluze potrestáno. „Myslím si, že dnešní moderní pohádky, které končí špatně a podivně, ani pohádkami nejsou. Pohádka pro děti musí mít zápornou postavu, ideální je i výskyt nadpřirozených bytostí. V naší pohádce najdou děti čerta, loupežníka a hejkala,“ dodává Sokolovský.

Koktavého Drždukáta hraje Jaroslav Kuneš a nafintěného Držgrešleho František Řehák. Společně ukradnou čertovi kouzelný pytel, ve kterém všechno mizí. Čert (Břetislav Rychlík) je totiž měl odnést za jejich hříchy do pekla. Místo toho je ale zavřený ve skříni. Bez pytle a obou povedených bratrů se do pekla nemůže vrátit... V pohádce hrají i živá zvířata – kůň, slepice, kočka, zajíc, fretka, tchoř a sova. A právě práce se zvířaty s sebou přináší značné komplikace. „Když točíte se zvířaty, nikdy předem nevíte, do čeho jdete. Točili jsme například se zajícem, který měl jen proběhnout před kamerou. Zajíc vyběhl, zastavil se a díval se na nás,“ vzpomíná režisér Sokolovský.

A jak se herci Jaroslavu Kunešovi líbila role koktavého Drždukáta? „Tihle dva zloději jsou takoví současní lotříci. Kradou a myslí si, že je to beztrestné. K lidem se chovají drze, arogantně a povýšeně. Neujdou však spravedlivému trestu.“ Kovářovu dceru Aničku si zahrála Jitka Schneiderová a Vojtu Václav Svoboda.

Pohádky patří k našemu životu odnepaměti. A nezáleží na tom, jestli jsou nám dva roky nebo sedmdesát. Vždyť právě v pohádce nacházíme všechno, co nám ve skutečném životě občas chybí – něžné pohlazení, potrestání zla a spravedlnost.
Text: Jarka Marešová
Foto archiv ČT Brno
Převzato z týdeníku ČT+

Zdroj: Česká televize URL: http://www.ceskatelevize.cz/program/125266.html?nzv=O+Dr%9Egre%9Alovi+a+Dr%9Eduk%E1tovi