Zápisky mladého doktora [TV minisérie]

Britové svým pojetím velmi   příjemně překvapili.   Myslím, že i zde platí   pravidlo "nejdříve   přečti knihu, potom si pusť   film". Zaprvé se v   seriálu lépe zorientujete a   zadruhé si o to více   užijete ironii a řádnou   porci hyperbolizace ruské   kultury a prostředí vůbec.   Co film jenom naťukne, kniha   dovysvětlí.
Tvůrci   se evidetně inspirovali   povídkou Morfium a musím   uznat, že i když k ní   přistoupili jinak (morfinistu   udělali z Bomgarda), jako   jednotící prvek v podobě   staršího doktora funguje   dokonale. Vřele doporučiji   zhlédnout i těm, kteří k   ruskému prostředí žádný   vztah nemají.

Velmi neobvykle uchopený   příběh, tak trochu   cestování v čase. Doktor se   ve vzpomínkách vrací do   svých lékařských   začátků a mluví sám se   sebou. Sarkastický a syrový   humor, beznaděj, zoufalství   a to vše bez příkras, v té   nejobnaženější podobě.   Daniel Radcliffe hrát umí. O   tom už není pochyb. A jeho   baletní vložka je půvabná.   Je takové zvláštní, když   Angličani hrají Rusy. A   říkají "Leopold   Leopoldovič". Hudební   doprovody mě bavily.   "Kalinku"jsme pěli   na základce v hodinách   hudební výuky, stejně jako   "Skal a stepí..."