Mně tohle prostě sedlo, slušnej příběh, napětí, dobře natočená akce, solidní herci, slušné triky i výprava a Jake Gyllenhaal v hlavní roli. Jasný je to film, pár věcí musí člověk brát tak, že reálné by to asi nebylo, ale zde jsem byl spokojen - 80%.

Ať už vezmu scénář, provedení nebo hereckou složku, bylo tohle kanadské scifíčko na můj vkus jenom hluboce podprůměrná podívaná a to i přes účast několika známých (a ne špatných) herců jako jsou Bruce Davison nebo Robert Knepper. I když jsem už viděl hezkých pár ještě otřesnějších věcí, pořád musím tenhle film považovat za úplně bezcennou a naprosto zbytečnou filmovou makulaturu. Nad tímhle brakem si musí každý milovník dobrých filmů tak akorát odplivnout!!!

Zimní rekreační středisko, spousta rekreantů užívajících si sjezdovek, připravovaný zimní karneval a nějaká příšera z hloubi lesa útočící na rekreanty. Zrušení karnevalu z bezpečnostních důvodů? Ani náhodou. Organizátorka karnevalu a místní šerif o tom nechtějí ani slyšet. Televizní ekohoror s typickou dějovou šablonou z dob úspěšného filmu Stevena Spielberga „Čelisti“ (1975). Jednoduše řečeno, film je založený na zimní zábavě dospělých, který je překvapivě, na nízký televizní rozpočet, plně shlédnutelný i dnes. Příběh je jednoduchý a krvavé scény jsou ztvárněny vskutku impozantně. Onoho Bigfoota, příbuzného Yettiho, občas krátce vidět lze, ale jeho útoky jsou ztvárněny jeho pohledem a při úmrtí oběti jen zčervená obrazovka. Scénář napsal Joseph Stefano, který mimochodem stojí i za scénářem slavného filmu Alfreda Hitchcocka „Psycho“ (1960), takže pokud jde o tento film, už jméno autora napovídá o kvalitě děje. Také režisér Herb Wallerstein si na nízký rozpočet vedl docela dobře. Ale ano, ani tentokrát se to neobešlo bez patřičného kýče, ale to už je prostě u takových filmů standard. A jelikož se jedná o čistě televizní film, budou zejména dnešní diváci zklamáni hereckými výkony, hororovou atmosférou a přímou přítomností Bigfoota, ale na 70. léta se jedná za nízký televizní rozpočet o dobrý film, který bez problémů strčí do kapsy současné produkty filmových společností Asylum či SyFy.

Podle mého mínění velmi zdařilé televizní zpracování známého románu Charlese Dickense. Sir Ustinov byl výborný a stejně tak James Fox, ale vůbec nejlepší mi přišel Tom Courtenay v roli Quilpa. Nemůžu si pomoct, ale pro tuhle anglickou literární klasiku, se mi televizní formát zdá být vhodnější než filmový i když většinou to bývá naopak.

„Za hranicí nenávisti“, jak zní český název tohoto spaghetti westernu, by se dal bez sebemenších servítků označit jako filmová antimayovka. Ano, všechno je tu obráceně. Bílí osadníci nejsou ti zlí, ale jen krvelačný indiánský kmen Apačů. Čert vem, že je to historicky korektní, je to prostě jen obyčejný film. Jako kontrast k mayovkám jsou použity scény přímo z těchto západoněmeckých filmů, takže hned na začátku ve výbušné scéně nelze přehlédnout postavu Old Shatterhanda, o něco později i Vinnetoua vedoucího kovboje přes Údolí hadů. Schválně, z kterého filmu to je? No nic. Podobných scén je použito více, takže znalec mayovek nevypadne z úžasu. A teď už asi víme, odkud američtí filmaři v rámci rozpočtových škrtů u nízkorozpočtových videofilmů devadesátých let vzali takový nápad. Tím je tedy prozrazeno, že se tento italský film, i když vypadá zajímavě, spíše řadí mezi filmový brak. Hrané scény jsou převážně krátké, pomalé a nezáživné. A když má navíc běloška žijící od dětství u Apačů, kdy ji Apači unesli, namalované oči… Snímek je shlédnutelný a kdo vydrží až do konce, může být překvapen neobvyklým koncem, ale je třeba počítat s tím, že tohle žádná spaghetti westernová pecka rozhodně nebude. Jako by to bylo natočeno ve spěchu, aby se naplnil filmový plán. Těžko posoudit.

Kvalitní literární předloha od uznávaného spisovatele a sestava vynikajících herců jako jsou Alec Guinness, Judi Dench, Kristin Scott Thomas, Stephen Fry, Rupert Graves a další, ale přesto tomu, z mého pohledu, něco málo chybělo a chvílemi mi to přišlo trochu banální. Ale spravedlivě nutno říct, že herecky to bylo víc než dobré a tak mi hodnocení vychází ve výsledku trochu nad průměrem. Být tady ta možnost, dal bych 65%.

Donna vyhraje lístky na skupinu Led Zeppelin, ale Eric jít nemůže a Kelso, Hyde, Jackie se o to kdo půjde s Donnou hádají a jsou na sebe nepříjemní tak to Donna vyřeší po svém, slušný díl.

Ani evidentně štědrý rozpočet (na tu dobu), ani velmi kvalitní obsazení s s pány Menšíkem, Prachařem, Kostelkou, Kratinou a předními slovenskými herci a ani zabalení dělnického hnutí do stravitelnější dětské optiky, nic z toho bohužel nestačilo k tomu, aby se tenhle film dal považovat alespoň za průměrný.

Klasické staršie spracovanie kriminálky. Scenár bol trochu komplikovaný, avšak film bol herecky kvalitne obsadený. Záver filmu bol neočakávaný.

Ve své době jistě žhavě současná a adresná věc, jako většina všeho, co kdy napsal Josef Klíma, ale dnes už to obsahově hodně vyvanulo a málokoho to dokáže oslovit, obzvláště proto, že je to herecky dost nevyvážené. Takže ve výsledku bych to za sebe viděl přinejlepším jako obstojný průměr, ale rozhodně ne víc!!

Velmi slušnej díl, Bob Pinciotti dělá grilovačku, ale na rozloučenou se svým obchodem. Grilovačku dělá i Red Forman a tak spolu soupeří, ale vše se pak uklidní a řevnivost padne. Jackie balí Hyda a nakonec mají i rande - 80%.

Místy zbytečně komplikované, ale efekty jsou zde na svůj rok výroby na jedničku. Dějově to také ujde, moc hluchoty tu není. Většinu času se něco děje. Závěr s důlními vozíky se mi také líbil, tak nevidím důvod, proč nedat celých čtyřicet procent. Navíc to nebylo zbytečně dlouhé.  
 

 
 
 
 
 
 

Peter Bebjak pro TV umí, ale filmy má slabší, kdoví proč? Vedlejší Produkt je solidní mini série, která ukazuje práci kriminalistů ale hlavně staví jednoho z policistů do situace: vyřešit vraždu i za cenu porušování zákonů: Zajímavě natočené, nechybí napětí i celkem uvěřitelný děj a námět. Nedostatky: občas nebylo hlavně v prvním díle postavám rozumět, rvačka v prvním díle, né moc reálná a ve tmě! Zásah ve třetím díle také divný, nikdy nejdete na nebezpečného člověka bez posil, ale krom toho, dobrá práce!

Z hlediska provedení bych žádné velké výhrady neměl, ale zase bych musel opakovat, že mám problém s tím, že tyhle věci vůbec vznikají i když je to obecný trend, který se praktikuje i v jiných zemích. Z mého pohledu je prostě zvrácené točit filmy a seriály (minisérie) o vrazích, vlastizrádcích a podobném lidském odpadu. A na závěr jedna glosa k herecké složce. Paní Dagmar Havlová mi v roli státní zástupkyně přišla jako jeden z nejslabších článků celého obsazení.

Herec zde uvedený -Frantisek Strnad-tuto roli nehrál. Vystupoval zde v roli starého čerta jiný František Strnad -ktery je amatérský herec, režisér,autor a principál ochotnického divadla v Bolešinech u Klatov. Několikrát u nich vystoupil i Zdeněk Troška.

Celkem povedená komedie, která má bohužel své ale. Za mě to byl určitě závěrečný školní koncert a to, že člověk od prvopočátku věděl, kam to celé směřuje. Když pominu i pár nesmyslně nereálných věcí, tak mi celkem vadil i totální patos závěru (jen jak se má doktor vdovec s dcerkou jsme se kupodivu nedozvěděli...). Škoda, jinak by hodnocení mohlo být vyšší.

Za mě teda celkem zklamání. Takzvaně film o ničem, který ještě víc ničí vnitřní hlas hlavního hrdiny, který nám duchem slabým popisuje, co se právě děje a nebo co se bude dít. Ani roztomilost dcery nezabrání tomu, aby si člověk neustále nemyslel, jaké je to ale rozmazlené a protivné stvoření. Ač jsem "cílová skupina" (otec dvou dcer), tento snímek mě tedy zrovna moc neoslovil...

by mě zajímalo co tě lidem je, taková nuda, to už i ty Bábovky a plechovky pobavili víc

tpč hodně zaseklý v čase, tohle by prošlo možná tak v devadesátkách, dneska už vůbec

Hah. Nemám rád dilinky co tohle dělaj, úplně je mi z toho fyzicky zle, ale naštěstí byl po ruce joint tak jsem toho využil. Ale jednou to stačilo. Úplný závěr nijak nepřekvapí...

Bitva o Arhnem (Operace Market Garden) byla největší výsadkovou bitvou v druhé sv. válce a je považovaná za poslední vítězství nacistického Německa. Přestože se jedná o jednu z katastrofických událostí druhé světové války, je to vynikající film a to z mnoha hledisek. Jednak celkem přesně popisuje celou událost, je nabit dramatickými událostmi a akcemi, a v neposlední řadě je obsazen hvězdami největšího formátu.

Prvních dvacet minut je na odpad. Pak ovšem přijdou ti dva a hned to začne. Ti vlastně oživí celý film. Až na zbytečné hudební vložky, například pouhé brnkání na harfu beze slov. To bylo naprosto zbytečné. A nebýt toho zhnojeného konce, kde se děj zasekl, šel bych s hodnocením ještě výše.

Překvapení
Film se mi líbil, jen mi nějak ušlo, proč ta Crowleyová po novináři vlastně chtěla, aby se dobral pravdy, když ji jako jediná znala a musela počítat s tím, že pokud to dokáže, jeho sympatie k ní se zřejmě rozplynou... 80%

Jako by
na člověka dýchla atmosféra lehce plynoucích devadesátek, do níž se u nás tak výtečně obtisklo duo Vorlíček-Macourek. Víceméně situační komedie s postupně přibývajícím počtem zombí sice neohromí inteligencí, ale lecjaké vtipné momenty se tam najdou. Elliot Gould si tu střihl skvěle vymazlenou roli, v níž mohl pustit svou mimiku do smělého rozletu. Dílko se spíše italskou kresbou sice nemá žádné dechberoucí tempo, ale podle mě dobře poslouží jako zábavná jednohubka pro pohodové odpoledne. Tipuji že ocení spíše starší ročníky, kvůli některým dobovým narážkám jejichž souvislosti dnes o 30 let později už poněkud vybledly.

Parádní hraný dokument o dobývaní měsíce. HBO umělo vždy udělat kvalitní seriály, navíc ve spolupráci s Tomem Hanksem. Každý fanoušek kosmonautiky musí zajásat.

Tradiční schéma pohádky vůbec není na škodu. Dětem se určitě bude líbit netradiční prostředí a příběh. Pohádka, která moje vnoučky bavila.

V roce 1933 byl u nás zvukový film stále ještě víceméně v plenkách a tohle je vlastně první ryze česká filmová detektivka. Tvůrci našli oporu ve výborné literární předloze Emila Vachka a herci se s tím popasovali různě. Ale stejně musím před režisérem Innemannem smeknout, protože dokázal vytvořit opravdu velmi působivou atmosféru, ačkoliv měl k dispozici hodně omezené technické prostředky. A vzhledem k tomu, že je tomuhle filmu už přes 90 let, musím ho hodnotit opravdu vysoko!!!

O trochu slabší než jednička L.V.Cleef mi tam seděl víc,dobrodružná honička za vozem plným zlata,dost přestřelek,pravé westernové prostředí,lepší průměr.

Hyde najde svého otce, ale ten se k němu zprvu moc nemá a ještě lundá. Fez se snaží okouzlit ženy poblíž sebe, ale moc to nejde a Donna se naštve na Erica, že má časopisy s nahotinkama. Pobaví i Leo na návštěvě u Formanů, celkem vydařený díl.

Tady je skoro zbytečné něco komentovat, protože tahle sedmdesatková klasika mluví dosti jasně sama za sebe. Chytrý základní dějový nápad, skvělé herecké výkony od velké většiny dospělých i dětských herců, vtipné písničky kolorující děj a spousta báječných hlášek z nichž některé dnes už zlidověly. Myslím si, že víc od takového filmu divák nemůže chtít!!!

Tak tohle bylo za mě hodně špatný. Nelogický, patetický, přehnané a přeplácané. Za celý film dva okamžiky, kdy jsem se zasmál (s gorilou). Děti to celkem bavilo, ale závěr byl už moc i na ně...

Pro mě neobvyklí snímek z Belmondem žádná vtipná scéna,žádna bitka ,akce,humor prostě nic jen romantika a nudné pasáže na druhou stranu vodejť by tam byl nějaký humor když vás podvede sň atková podvodnice.

Hodně povedená historická televizní minisérie natočená v nezvykle široké koprodukci podle verneovky, která u nás není možná tolik známá. V polovině 70.let byly technické možnosti televizní tvorby úplně někde jinde, než dnes, přesto je podle mého názoru výsledek skutečně VELMI působivý a výrazně převyšuje průměr. Musím uznat, že Raimund Harmsdorf v titulní roli zahrál víc než dobře i když nepatří zrovna mezi mé oblíbence.

Jackie je hrozně okouzlená "Hájdem" že za ni vzal vinu z držení drog na sebe. Red chce "Hájda" vyhodit, nakonec se to zachrání a Kelso nechce ztratit to že je Král, ale není jisté zda tím "Král" každej z party nemyslí něco jiného:-)

Ze všech dílů patří někam do průměru. Ani nejhorší, ale ani nejlepší. Děj strhne, vizuálně výborné, herecké výkony dobré.

Lehce přes průměr, přílišné tlačení na pilu, jak řvaním Skameneho nebo Donutila, tak hloupými vůlgarismy.

Podle mého názoru se Zdeňkovi Svěrákovi tahle úprava Maupassantova méně známého dílka opravdu hodně povedla i s převedením děje do naší domoviny a já jsem si ji báječně užil. Je to roztomilý a nápaditý příběh s prvotřídním hereckým obsazením, který naší televizní tvorbě rozhodně hanbu nedělá a dá se klidně vidět víc, než jedenkrát!!!

Válečný akční snímek se skutečně hvězdným obsazením a navíc s výrazným přesahem v ději, který se dotýká tak zásadních věcí jako je genocida. Mohl a měl to být mimořádný film, ale i přes vysoké průměrné hodnocení, podle mne je tak přinejlepším lehce nadprůměrný, ale rozhodně v ničem mimořádný a vzhledem k jeho potenciálu mi to připadá jako trochu promarněná šance.

Díl se rozjíždí normálně, ale docela to nabere spád. Red nechce aby Blbso chodil s Laurie, i Kitty je proti, ale Kelso to nevzdává. Hyde učí Jackie jak být drnější a skončí to potyčkou s Laurie. Několik hlášek to rozbíjí:-)

Tenhle díl má víc prostoru Red, ale čekal jsem že bude mít peprnější a vostřejší hlášky, nakonec úplně né. Kelso si začíná zase s Laurie a Jackie se to moc nelíbí, Fez čeká stále na větší šanci u Jackie. Díl normál, mohlo být humoru více.

Výborné písničky, napínavý příběh, nečekaná pointa. Herci vesměs velmi dobrý (Vodochodský mi na roli moc neseděl, ale ještě to šlo, narozdíl od Langmajera. Velmi mile překvapila Finková, Vondráčková naprosto luxusní výkon). Viděno jen v TV, naživo musel být zážitek ještě lepší. Za mě velmi nadstandardní ohodnocení.

Kelso stále myslí na Jackie, ale s to jde na rande Fez, to rande se úplně nepodaří, ale naknec Jackie a Fez uzavřou dohodu. Eric a jeho ségra Laurie se hádají a prozrazují na sebe nechutnosti. Normálka díl, pár frků velmi dobrejch - 60%.

Jasně, že tohle není žádná perla do klenotnice světové kinematografie, ale pro mě to byla bezvadná oddechovka a prvotřídní akční komedie s docela nápaditým a hodně svižným dějem, plná dobrých a dost známých herců, kteří vesměs odvedli dobrou práci. Myslím si, že člověk od filmů tohoto žánru vůbec nic víc nepotřebuje!!!

Jak jsem už někde četl a plně se ztotožňuji. První díl a ukázky vytvořily naději, že to bude "hustokrutopřísná" temná komedie, ale bohužel se z toho vyklubalo milostné sociální psycho drama. Ale i tak se na to dalo dívat:-) Výborně natočené, solidní herecké výkony, přesná atmosféra...

Předchozí díl byl o něco lepší, ale tento také dobré. Eric si s Donnou stále vyjasňují svůj vztah. Kelso smutní po Jackie, skládá ji písně. Jackie začíná nadbíhat "Hájdovi" a Formanovi jsou na návštěvě u babičky - 70%.

Kdo by řekl, že díl ve kterém je rozchod, slzy a zabití kočky bude nakonec taková prča? Jede to vpřed, několik hlášek je výbornejch, zas po delší době solidní díl - 80%.

Akceptuju, že tohle bylo určitě namířeno pro cílovou skupinu do níž zcela určitě nepatřím a nepochybuji, že si to dozajista své diváky našlo (podle téměř 70% hodnocení jich nebylo málo), ale můj ryze soukromý dojem z této komedie je bohužel jednoznačný. Za mne to byla podprůměrná a průhledně vykalkulovaná šmíra!!!

Film podle pevné stranické šablony o třídním boji proti vykořisťování dělnické třídy buržoazií a za nový řád. A taková šablona zapadala úplně do všeho. Může to připadat divné, ale je tomu tak. I do románu Aloise Jiráska ´Temno´, které dle literárních odborníků představuje jeho vrcholné dílo. A to by nebylo, aby i něco takového nebylo dle stranického zadání zprofanováno. Základní dějovou linkou je melodrama o nešťastné lásce dvou mladých lidí, které tragicky rozdělí víra. A právě víra je kamenem úrazu všeho nešváru a nenávisti a tak se i zpracování do filmu Jiráskova díla stalo ve své době cíleným agitačním plodem proticírkevní a protikatolické propagandy. A samozřejmě je také použita tradiční šablona protestů chudého lidu, v tomto případě proti šikanujícím Jezuitům, a tak i zde se mimo jiné mluví o zakročení vojenskou silou proti chudinské rebelii, v tomto případě, kacířů. Film, který byl dokonce jako každý jiný mimořádný historický film natočen na barevný materiál, má tedy vše, co měl dle stranického zadání mít, a v dnešní době už jen představuje filmovou spojnici z historií oné neslavné éry.

Film podle pevné stranické šablony o třídním boji proti vykořisťování dělnické třídy buržoazií a za nový řád. A taková šablona zapadala úplně do všeho. Chudý dělnický lid pracující celé dny za almužnu, zatímco buržoazie z jejich práce bohatne. Tady tvůrci dle stranického zadáni do příběhu vložili motivy stávek, u kterých skutečně došlo ke střelbě do stávkujících dělníků, čehož se komunistická ideologie pro své potřeby zmocnila. Motivy událostí takových dělnických stávek byl v takovýchto filmových agitkách používán až do 80. let. A tak i v tomto filmu se při vnikající stávce stále chudších dělníků mluví mimo jiné také o nahlášení četnictvu, aby zakročilo proti dělnické rebelii. Taková chudá doba ale skutečně byla. Nízké mzdy oproti vysokým cenám v obchodě a všudypřítomná buržoazní nadřazenost nad prostým lidem, takže pro komunistickou ideologii nebylo nic vhodnějšího. Film má tedy vše, co měl dle stranického zadání mít, a v dnešní době už jen představuje filmovou spojnici z historií oné neslavné éry.

Film podle pevné stranické šablony o třídním boji proti vykořisťování dělnické třídy buržoazií a za nový řád. A taková šablona zapadala úplně do všeho. Tady tvůrci použili ve své době reálné stavby vodovodů v obcích a v příběhu si k nutnosti stavby vypomohli hydrologickým suchem, které nastalo v roce 1947. Pro Josefa Becka se jednalo o druhý budovatelský film, a jak už dnes víme, role budovatelů už mu zůstaly pro spoustu dalších obdobně stranických počinů. Jen pro zajímavost, pokud jde o stavbu vodovodu na vesnici, následující rok byl do kin uveden další takový film a to pod názvem ´Slepice a kostelník´ (1950), kde se Vlasta Burian u komunistických funkcionářů vykoupil z politického poválečného marasmu rolí třídního nepřítele sabotujícího tuto stavbu . Film má vše, co měl dle stranického zadání mít, a v dnešní době už jen představuje zábavnou spojnici z historií oné neslavné éry.