In Nacht und Eis

První filmové převyprávění katastrofální   události Titaniku, na kterém se prý začalo   pracovat pouhé dva měsíce poté, tedy v době,   kdy se případ stále ještě vyšetřoval. A tak   se i stalo, že scéna s dalekohledy   používající na spatřené ledovce byla   později vyvrácena. Dnes to samozřejmě už zní   divně, ale ve své době, se se svou neobvyklou   délkou jednalo o velkofilm. Byl však   považovaný za ztracený, ale když se o Titaniku   opět ve velkém začalo mluvit vlivem velkofilmu   Jamese Camerona, čirou náhodou byl nalezen. A   tak byl remasterován a doplněn novou hudbou. Na   scénáři spolupracovala jedna z přeživších,   takže lze tímto považovat celé vyobrazení z   jejího pohledu. O nějaký smysluplný příběh   přirozeně nejde. Na to by daná stopáž ani   nevystačila. A tak lze spatřit jen základní   událostí, a to spíše dokumentárním dojmem.   Na hrdinství a obětavost však samozřejmě   důraz vyvinut byl. Trikové scény jsou na svou   dobu takové, jaké jsou. Je to viditelné, ale v   tomto případě to s pochopitelných důvodů lze   prominout. Při dnešní pohledu je možné   snímku vyčíst milion věcí, ale v rámci   daných technických možností a potřebné   rychlosti příprav a zpracování, je prostě   úžasný. Měl mít především informativní   charakter, co a jak se vlastně stalo a to se   podařilo. V rámci klasiky z němé éry si   zaslouží zařadit do zlatého fondu světové   kinematografie.