Tibor Andrašovan

Slovenský hudební skladatel a dirigent Tibor Andrašovan se narodil 3. dubna v roce 1917, ve Slovenské Lupči a ještě v době, kdy Slovensko územně tvořilo státní celek s Rakousko-Uherskem. Dětství a dospívání již prožíval v nově vzniklém Československu. V roce 1937 dokončil středoškolská studia a maturoval na učitelském ústavu v Bánské Bystrici.

Dále ve studiu pokračoval na pedagogickém oddělení Státní konzervatoře a na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě v letech 1937 až 1941. V roce 1941 získal aprobaci pedagoga pro učitelské ústavy. V letech 1941 až 1943 byl učitelem na Učitelské akademii v Modre a v roce 1944 až 1945 v Bratislavě. Souběžně sám studoval na Státní konzervatoři od roku 1940 do roku 1945 skladbu u profesorů Eugena Suchoňa a Alexandera Moyzesa, a do roku 1946 absolvoval studium dirigování u profesorů Josefa Vincourka a Kornela Schimpla.

V roce 1945 zahájil studium sborového dirigování u prof. Miroslava Doležila a orchestrálního dirigování u Pavla Dědečka v Praze. V Praze dokončil svá vysokoškolská studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1945 do roku 1957 byl nejprve korepetitorem a později dirigentem a od roku 1947 i dramaturgem opery Slovenského národního divadla v Bratislavě. V letech 1955 až 1957 byl uměleckým ředitelem Slovenského lidového uměleckého kolektivu/SL´UKu.

Po roce 1957 až do roku 1968 se živil jako umělec ve svobodném povolání. V roce 1968 byl povolán zpět do Sl´uku a jako umělecký ředitel rozhodoval o umělecké úrovni tohoto tělesa až do roku 1972, kde spolupráci se souborem ukončil a opět se stal umělcem ve svobodném povolání. V roce 1997 Univerzita Mateja Belu v Bánské Bystrici udělila Tiboru Andrašovanovi titul Dr.h.c. V kompoziční tvorbě byl Andrašovan byl takřka po celou svou profesní dráhu nejúspěšnější v komponování filmové hudby.

Mimořádně rozsáhlý je jeho podíl na hudbě k dokumentárním filmům. Za hudbu k dokumentárnímu filmu Pieseň strojov /1949, rež.V.Adreánský/ byl oceněn československou národní cenou. Jeho hudba doprovází desítky dokumentárních filmů, které se obsahově zabývají slovenskou přírodou a lidem. Na konci čtyřicátých se zapsal do hudební slovenské historie i velmi zdařilou filmovou hudbou k celovečerním filmům, např.: Drevená dedina /1954, rež. A. Lettrich/; Jánošík I. /1962, rež. P. Bielik/; Jánošík II ./1963, rež.P. Bielik/; /Majster kat /1966, rež. P. Bielik/; Rok na dedine /1967, rež. M. Ťapák/; Očovské pastorále /1973, rež. J. Zachar/ aj. Jako hudební skladatel se také podílel na tvorbě k televizním inscenacím a televizním filmům, např.: Oko za oko /1965, rež. J. Zachar /; Roztrhla sa hudáčkovi struna /1966, rež. M. Ťapák/ aj.

Z bohatého hudebního díla Tibora Andrašovana je známy i celovečerní balety Orfeus a Euridyka /1949, i prem./; Slávnosti slnovratu /1965/; Kaštieľ na čiernom kameni /1998/ aj. Je také autorem realizovaných oper a operet. Mezi nejznámější patří: Biela nemoc /1967 ,text J. Budský podle K. Čapka/; Hájnikova žena /1974, opera na text P. O. Hviezdoslava/ aj.

Do celkového díla je nutno zahrnout i velmi rozsáhlé instrumentální dílo , a ot jak pro jednotlivé koncertantní nástroje, tak i orchestrálního typu. Význačný slovenských hudební skladatel a dirigent Tibor Andrašovan zemřel v Bratislavě 14. června roku 2001, ve věku 84 let.

Erkul

Autor: Erkul

Tibor Andrašovan
(3. 4. 1917 – 14. 6. 2001) slovenský hudební skladatel, dirigent a pedagog. Narodil se ve Slovenské Lupči. Otec byl kovářem. Tibor měl osm sourozenců. V roce 1920 se rodina přestěhovala do Bánské Bystrice. Zde otec změnil svoji profesi. Stal se řezníkem. Střídavě se mu dařilo. Hospodářská krize však postihla i Andrašovanovu rodinu. Tiborův otec jako řešení krize volí cestu sebevraždy. Od patnácti let se Tibor musel starat sám o sebe. V letech 1937 – 1941 studoval na filozofické fakultě University Komenského v Bratislavě. Poté se živil jako učitel hudby. Působil též jako středoškolský profesor v Modré a v Bratislavě. Studoval dál.

V letech 1941 – 1945 absolvoval obor kompozice a dirigování na státní konzervatoří v Bratislavě. V letech 1945 – 1946 studoval mistrovskou školu dirigentskou u profesora Dědečka a Doležala v Praze. Studoval též hudební vědu na Filozofické fakultě University Karlovy. V letech 1946 – 1957 byl korepetitorem, dramaturgem a dirigentem Slovenského národního divadla.

V letech 1955 – 1957 a 1969 – 1974 byl uměleckým vedoucím SL'UK. Následně pracoval jako samostatný skladatel a dirigent.

Komponoval instrumentální a orchestrální díla, balety opery, skladby pro lidové soubory písní a tanců a scénickou hudbu pro rozhlas a televizi.
Pro slovenský film pracoval od roku 1946. Je autorem hudby k celé řadě dokumentárních filmů (Pieseň strojov, Expedícia TANAP atd.). Jeho hudba nechybí ani u hraných filmů, které se většinou odehrávaly ve vesnickém prostředí. Jeho práci využívali režiséři Mach (Rodná zem), Lettrich (Drevená dedina, Stretnutie), Ťapák (Rok na dedine), Bielik (Jánošík, Maister kat) a další.

Za svou práci obdržel i několik cen. V roce 1949 získal národní cenu za hudbu k filmu Pieseň strojov. V roce 1957 získal Státní cenu Mongolské lidové republiky. V roce 1967 to byla cena Zasloužilý umělec a v roce 1968 nositel Řádu práce.

Zdroj: využití údajů z knihy Šárky Bartoškové a Luboše Bartoška Filmové portréty

Autor: hvezdyn