Kafkovo Doupě

Franz dosáhl vlastně všeho: má skvělou ženu, dvě bezproblémové děti a dobře placenou práci. A přesto je zde ten podivný pocit, ta lehká nejistota. A proto hledá útočiště ve svém domě, v bytovém komplexu podobném pevnosti. „Nejlepší na mém domě je klid,“ shledává. Přestože se ale pokouší uzavřít pouze se svou rodinou, venkovní svět stále nachází cestičky, jak do jeho pečlivě střeženého bytí proniknout. Bez ohledu na to, jak se snaží, Franz stále cítí, jak se pokouší vrazit do jeho života a uzmout trochu jeho blahobytu. A čím silnější je izolace, tím větší je i paranoia. Jestli byl jeho stav na počátku jen nejistý pocit, je nyní jeho ohrožení...