Bílá paní (1965)

Bílá paní
82 %
 
 
    Žánr: komedie
    Země: Československo
    Premiéra v ČR: 24.9.1965        
    Délka: 90 min.
„Komedie o nepovolených zázracích a dobrých skutcích, které komplikují život stranickým funkcionářům“
POZOR SPOILER

Průvodce na hradě Komonice provází turisty hradem a zvláště upozorňuje na obraz Perchty Ludmily z Bernštejna. Tím se končí prohlídka hradu. Když všichni odejdou, přichází k obrazu uklízečka Blažková, chce po paní Perchtě vodovod do chalupy. Ono se totiž v okolí věří, že dokáže splnit některá přání.

V místní hospůdce se vesele panákuje a pak jdou podnapilí funkcionáři také k obrazu. A kastelán přečte na obraze ukrytou větu. Opilci odejdou a bílá paní obraz opouští. Když se ráno uklízečka Blažková probere, je hodně překvapená. V bytě má vodovod. Vracející se Perchtu vidí kastelán, ale nevěří svým očím. Vodovod se stává středem zájmu věřících, ale i členů národního výboru. A protože vodovod oficiálně není, vyhrožuje soudruh tajemník jeho zbouráním. Kastelán obraz fotí, protože paní na něm má za pasem hasák. Předseda má plamenný projev a lidé jsou spokojeni. Kastelán píše na kraj, kde se na něj nachystá komise i s psychiatrem. Místní lidé hrají o Perchtě divadelní kus a její představitelka Andula je tajemníkem poslána na hrad. Zde dochází k velmi zajímavým setkáním. Opravdová Perchta totiž opět opustila obraz. Ta falešná se s ní potká a pak se ocitne u psychiatra. Pravá se vrací zpět do obrazu a bere s sebou i pracovníka centrální instituce. Ten se ocitá na obraze, ale vzápětí je propuštěn. Andulu potká paní kastelánová a nazve ji rajdou, neb se domnívá, že byla u jejího muže. Situace se začíná vymykat kontrole a šéf komise z toho zblbne. Kastelán učí své děti lhát a dva zloději nakonec obraz kradou. Jenže paní z Perchta má ještě postavit most a vůbec splnit celou řadu úkolů. Takže je u zmizelého obrazu předseda s tajemníkem dost na větvi a jen čert ví, jako tohle všechno skončí.  Autor: Pitryx

režie:
Zdeněk Podskalský
 
 
hraje:
Vlastimil Brodský (kastelán Jindřich Pupenec), Rudolf Hrušínský (předseda MNV František), Miloš Kopecký (tajemník MNV), Irena Kačírková (Perchta z Borštejna zvaná Bílá paní komonická), Jiřina Bohdalová (servírka Andula), Josef Bek (Alois Kudrna, pracovník zvl. oddělení MŠaK), Čestmír Řanda (referent Dr. Tomeček), Václav Voska (psychiatr MUDr. Boukal), Vlasta Chramostová (Anežka, Pupencova žena), Vladimír Hlavatý (řídící učitel), Ilja Prachař (přednosta úřadu Pepík), Darja Hajská (výměnkářka Blažková), Václav Trégl (Blažek, manžel uklízečky), Zdeněk Řehoř (farář), Josef Vošalík (převozník děda Rejsek), Jiří Koutný (Pepík), Alois Dvorský (děda), Emanuel Kovařík (Kalous), Vladimír Linka (hostinský), Zdeněk Najman (vedoucí komunálu), Helena Růžičková (drůbežářka), Ilona Kubásková (nápověda), Milan Kindl (zaměstnanec komunálu), Vladimír Navrátil (zaměstnanec komunálu), Jaroslav Heyduk (zaměstnanec komunálu), Milan Neděla (zaměstnanec komunálu), Robert Vrchota (host v hospodě), Miloš Vavruška (host v hospodě), Josef Bulík (redaktor Hlasatele), Josef Hlinomaz (hlas zaměstnance komunálu), Jaroslav Kladrubský (úředník komunálu), Jiří Valenta (úředník na ministerstvu), Vladimír Menšík (rotný VB), Ivo Menšík (okrskář, rotný VB), Robert Krásný (dítě Pupencových), J. Daněk (zaměstnanec komunálu), J. Pasterňak (zaměstnanec komunálu), K. Vystrčil (náčelník hasičů), Helena Dubová (sekretářka), František Suk (úředník komunálu), Miloslav Šindler (úředník komunálu), Zdeněk Týle (úředník komunálu), Michal Prokop (dítě Pupencových), Lopatová (dítě Pupencových), Vladimír Cabalka (host v hospodě), Mojmír Ticháček (řidič), Jaroslav Pešek (soused)
 
 
námět:
Karel Michal (povídka Jak Pupenec k štěstí přišel; sbírka povídek Bubáci pro všední den)
 
 
scénář:
Karel Michal, Zdeněk Podskalský (i technický)
 
 
kamera:
František Valert
 
 
hudba:
Evžen Illín (archivní – píseň Na hradě Okoři, píseň Pionýři, pionýři, malované děti /parafráze na Huláni, huláni)
 
 
výprava-architekt:
Boris Moravec
 
 
kostýmy:
Anna Blažková, Jarmila Romanová
 
 
střih:
Zdeněk Stehlík, Ludmila Náprstková
 
 
zvuk:
František Šindelář, Miloslav Hulínský, Bohumír Brunclík (zvukové efekty)
 
 
zpěv:
Sbor
 
 
II. kamera:
Oldřich Hubáček
 
 
masky:
František Čížek, Heda Aksamitová, Zdenka Prchlíková
 
 
dramaturgie:
Otto Zelenka
 
 
zástupce vedoucího výroby:
Jaroslav Jaroš, Vlasta Synkulová
 
 
asistent režie:
Mojmír Ticháček, Dagmar Zelenková
 
 
asistent kamery:
Rudolf Holan
 
 
pomocná režie:
Vladimír Zelenka
 
 
fotograf:
Karel Šebík
 
 
spolupráce:
Jiří Kotlář, Naďa Munzarová, Emanuela Peterová, Ludmila Náprstková, Vlasta Weiselová, Blanka Vrbecká, Josef Jakoubek, Libuše Koutná
 
 
asistent vedoucího výroby:
Jaroslava Götzová, Ladislav Dražan
 
 
trikové snímky:
František Valert, Pavel Nečesal, Vladimír Dvořák
 
 
asistent architekta:
Jiří Kotlář
 
 
nahrál:
Orchestr Karla Vlacha, Filmový symfonický orchestr
 
 
dirigent:
Karel Vlach, Štěpán Koníček
 
 
vedoucí výroby:
Jiří Pokorný
 
 
Copyright © 2003-2019, BigZoom, a.s.. Všechna práva vyhrazena. Návštěvnost měří NetMonitor.
Šíření nebo publikování jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu provozovatele je zakázáno.