Čas

Dokonalý film s přesahy   několikanásobnými. Kima   Ki-duka považuji v   současnosti za nejlepšího   režiséra a filmového autora   na světě a tímto filmem to   jenom potvrdil. Mnozí   autoři, kdyby je napadl   podobný námět, by zůstali   asi někde v půlce, ale to,   co se rozehrálo v druhé   polovině filmu a co zůstalo   k následným úvahám, bere   dech a vrývá se hluboko pod   kůži. Dále mě fascinovalo   naprosto přesné ztvárnění   osamělosti hlavního hrdiny,   ale také ukázka technické a   kulturní vyspělosti Jižní   Koreje.

Další shlédnutý snímek od   korejského filmového mága.   Jinak jako námět k   zamyšlení je to opravdu   skvělé. Co je žena všechno   ochotná postoupit, aby byla   pro svou lásku stále nová,   neokoukaná a zajímavá. A na   druhou stranu, pokud tyto   úpravy či změny muž   akceptuje, neznamená to, že   onu ženu až tak nemiluje?   Nebo to prostě muži mají   jinak zařízené? Nevím,   každopádně se hodně píše   o tom, že poptávka po   plastických operacích v   Jižní Koreji velmi stoupá.   Takže režisér patrně   zvolil velmi aktuální téma.

Snímek s vypiplanou gradací.   Po první půlhodině žádná   velká excitace, ale pak se to   začalo zahušťovat a konec   byl strhující. Moje první   setkání s Kim Ki-Dukem   dopadlo hodně nadějně i   když je to údajně pro jeho   tvorbu netypický film.   Možná je to hloupost, ale to   jemné propletení civilního   a šokujícího mi   připomnělo Almodóvara. Je   to film, který vyvolává   otázky, ale bez lynchovských   surreálných   schválností.
"Lidi jsou všichni   stejní." Zas a znovu   budeme platit za svojí   pošetilost.

Hodně se mě toto téma   dotklo - totální změna   tváře, je to docela   schizofrenní. Docela mě   překvapilo, jak moc (na   Ki-Dukův film) se mluvilo,   bohužel trochu na úkor těch   krásných záběrů, na   které jsem od něj zvyklá.   Přesto se jedná o film ve   své podstatě krásný,   který odkrývá zas jednu z   možných forem vztahu. Jako   vždy - hlavní hrdinka je   krásná a podává výborný   výkon, tentokrát jí ale   zdatně sekunduje i její   partner.

Typickej Kim Ki-Duk, surovej   audiovizuálně perfektní   snímek o lidskejch vztazích   a podivnej problémech,   tentokráte s hodně ostrým   zvratem na závěr. Kdo   režiséra zná ví o čem   mluvím, prostě důstojné   pokračování jeho   nezaměnitelného stylu.

Tento snímek bych neřadil   mezi typického Kim Ki-duka,   ve srovnání s některými   předchozími snímky, např.   3-Iron, Luk nebo Jaro, Léto,   Podzim……, je nabitý akcí   a množstvím dialogů, asi   nový směr jeho tvorby.   Chyběla mně i typická   obrazová poetika, pro kterou   jsem si tohoto režiséra   oblíbil. Na druhou stranu se   jedná o originální námět,   ve kterém nejde v podstatě   ani tak o lásku jako spíše   o studii posedlosti. Se   zaujetím jsem sledoval, jak   se dostal Chi-u do pasti,   když řekl, že miluje   původní She-hi, bylo to   špatně, když řekl, že   miluje novou Sae-hi bylo to   také špatně, podobné   situace se vyskytovaly i v   jiných dialozích, tudíž   je na místě otázka zda role   ženy byla průměrným   vzorkem psychicky narušené   osoby nebo průměrným   vzorkem normální ženy,   zajímavá logika   uvažování. Většinou   nemám problém něco   pochopit, ale se samotným   závěrem, kdy She-hi (před   operací) potkala sama sebe   (po druhé operaci), si nevím   rady, snad aby byl divák   stejně zmaten jako samotná   She-hi.
Předpokládám, že   snímek byl i reakcí na   módní vlnu zkrášlování a   jejich následků, neboť   Korea patří co do počtu   plastických operací na   vrchol světového   žebříčku a zejména na   korejské diváky mohl silně   zapůsobit. Celkově, i když   poněkud jiný, stále   nadprůměrný Kim Ki-duk.

Kim Ki-duk pre tento krát   oveľa lepší scénarista,   ako režisér. Konzervatívne   natočená chladná (občas   hysterická, občas poetická)   konverzačka, ktorej   ústrednou témou je láska a   stopy času na nej. A to nie   len fyzické. Chvíľmi sa mi   zívalo, ale výsledný dojem   značne vylepšil záver,   ktorý nech už bol myslene   akokoľvek, tak film posunul o   úroveň vyššie. 75%

Korejský provokatér Ki-duk   Kim má zvláštní styl   filmování a jeho snímky   jsou opravdu těžce   přístupné širšímu   spektru diváků a i když je   jeho snímek "Čas"   "jednoduší" a   mírnější než jeho   předchozí filmy nejedná se   o film pro každého. Nápad   se změnou obličeje, kvůli   stereotypu ve vztahu je   opravdu zajímavý a herci   své role zvládli velice   dobře a díky tomu, že   nejsou dokonalí se jim dá   věřit ale hlavní problém,   který mi nedovolil dát   vyšší hodnocení je v tom,   že je film dost jednotvárný   a po první půlce se vleče   jak důchodce v obchoďáku. I   přes standardní filmovou   stopáž jsem konec filmu   vyhlížel jak námořníci   pevninu a ten se zdál být   víc a víc vzdálený.   Zajímavý nápad nezajímavé   zpracování.