Čistá řeka

Příběh převážně o tom,   jak velké nadšení mladého   hygienika zhatí,   komunističtí funkcionáři   boubelatí. Ekologické téma   těžko uchopitelné, co že   nám to vlastně chce říct.   Angažovanost za čistou řeku   a snaha o vybudování   čističky je zcela na   místě, jenomže ekologie je   jedna věc a výrobní proces   fabriky řeku   znečišťující druhá. A   tady je ta angažovanost jaksi   ve všem v protisměru. Takže   v čem se tu vlastně   moralizuje? O důležitosti   ochrany životního   prostředí a nebo o   důležitosti výroby? Těžko   říct. Je to tu takové půl   na půl. Vzhledem k tomu, jak   to celé nakonec končí to   spíše vypadá na výhru   výroby. Čert vem řeku,   hlavně že se plní plán.   Milostné etudy jsou spíše   jen jako doplněk, které   vyznívají naprosto   zbytečně. Aktivita mladé   novinářky, která napsala   kritický článek a vliv   okolí na všech možných   místech vedoucí k   nerozhodnosti, jestli to   zveřejnit či ne, by se na   svou dobu mohlo stát   uvěřitelným faktem. Cenzura   byla skutečně velmi silná.   I brutálně zapěněná řeka   mohla sloužit jako   odstrašující moment celého   filmu, ale vlivem příběhu   se zcela míjí svého   účinku. Nadšení mladého   člověka narážejícího na   problémy své doby se   používalo často, takže   takováto dějová šablona   není žádným překvapením.   Angažovanost, nebo-li jak se   dnes říká lobbing, v zájmu   obou stran sice vypadá v   takovémto zpracování dosti   naivně, ale na druhou stranu,   kdo ví, jak to ve své době   skutečně probíhalo. O stavu   přírody víme své.

Kombinace ekologického   tématu a filmu z pracovního   prostředí, to celé   natočené v době normalizace   - výsledkem je nudný film.   Tohle pravidlo nemusí platit   vždy, Hlavní hrdina, kromě   toho, že má rád   Wetlínskou, tak chodí v   nemožném roláku. Film je to   v podstatě zbytečný a i   právem zapomenutý.

Máte rádi dobré české filmy?
Tak na film Čistá řeka   zapomeňte. Nikdy dřív jsem   o něm neslyšel a po   shlédnutí jsem pochopil   proč. Hůře zabít čas se   mi v životě mockrát   nepovedlo.
Kde s   hodnocením tohohle odpadu   začít... Je to v podstatě   jedno. Špatné je tu úplně   všechno. Scénář Karla   Steigerwalda není vysloveně   hloupý. Především je   nudný. A to tak že velmi.   Rozhovory flirtujících   hlavních hrdinů (nového   hygienika a místní   novinářky) jsou tak   nepřirozené, že vážně   pochybuju o tom, že pan   scénárista kdy sbalil   nějakou ženu...
Celý   film (zřejmě na objednávku   shora) řeší problematiku   znečištěné řeky. Ovšem   zcela bez invence. Stále tam   někdo o problému tlachá a   stejně se nic neděje...   (což by zhruba   odpovídalo...) Jenže divák   se chce bavit a ne vidět to,   s
čím se denně   potkává.
A když je   realita nudná, musí se   podbarvit zajímavým   příběhem. Jenže na   "lovestory"   hygienika a novinářky je   zajímavé jen to, že v něm   vidíme svlečenou tehdejší   krásku Annu Wetlinskou. A to   není moc.
Krom toho   ani ona, ani slovenský princ   Juraj Durdiak, který už   svým toporným výkonem   zkazil pohádku "Princ a   Večernice", nepodali   herecký výkon, který by   snímek jakkoliv vylepšil.
Čistá řeka není o nic   víc, ani míň než   prachmizerně natočený film.

Tohle asi mělo být jakési   ekologické drama nicméně   slušivý normalizační   kabátek z toho udělal   jakousi novodobou agitku a tak   přes účast řady   výborných hercü jako   Františka Němce, Jany   Švandové, Václava Vosky   nebo tehdy začínajícího   Mirka Donutila je to   podívaná pro otrlé. Doklad   toho, že v 70.letech se u   nás netočily jen skvělé   komedie, krásné pohádky a   dobré detektivky ale také   úplné pitomosti.

Režisér zřejmě nechtěl   natočit film, který bude   trčet někde v regálu ve   sklepě 42 roků ale přesto   se mu to podařilo. Jediná   věc je, že není sám a   těch filmů jsou stovky,   není důvod někoho chválit,   je jinná doba a přesto se   hromadí nezajímavé filmy   nadále aby hladoví umělci   měli v čem hrát...