Drak se vrací

Místní vyhnanec Martin Lepiš, kterému nikdo neřekne jinak než "Drak", se vrací do rodné vesnice, ze které byl před několika lety donucen odejít, protože prý přitahoval neštěstí. Lepiš se již podruhé pokouší zapadnout do uzavřeného vesnického společenství. Uvědomuje si, že bude muset dokázat svou loajalitu. Ve stejnou dobu zuří v okolí požáry, které ohrožují stáda dobytku. "Drak" se přihlásí jako dobrovolník, aby dokázal, jak moc je místnímu společenství oddaný. Drak sa vracia v režii Eduarda Grečnera je vyprávěním o osamoceném vyvrženci, který se snaží za každou cenu vrátit do minulosti. Pokus získat dávný život nazpět se týká také citové oblasti. Někdejší Lepišova milá je bohužel již ženou jiného muže. Při tvorbě scénáře svého filmu vyšel Grečner z románu Dobroslava Chrobáka. Jeho film je avantgardní, chvílemi ponurá vize odcizení a samoty, ve které od začátku hraje velmi důležitou roli hudba a zvuk.

Joanna Ostrowska, Kino na hranici 2015

Ústředním motivem adaptace stejnojmenné novely Dobroslava Chrobáka je boj o ztracenou čest. Do sebe uzavřený hrnčíř, který se po letech strávených ve městě vrací zpět do své rodné vesnice, odkud byl vyhnán, se vydává se svým hlavním sokem do hor, aby odvedl do bezpečí stádo ohrožené lesním požárem.

Eduard Grečner, který se zařadil mezi první slovenské studenty na pražské FAMU, psal scénář snímku Drak se vracia (1967) ještě v době, kdy netušil, že příběh bude sám režírovat. Balada o lásce, nenávisti a touze po vykoupení je adaptací stejnojmenné novely Dobroslava Chrobáka, jejímž hlavním motivem je boj o ztracenou čest (spekulovalo se o tom, že novela reflektuje vnitřní zápas jejího autora, který byl obviňován z plagiátorství). Jeho titulním protagonistou je jednooký hrnčíř přezdívaný Drak (údajně to je anagram jména Dobroslav Chrobák), který se po letech strávených ve městě vrací zpátky do rodné vesnice. V nevraživém společenství mezi zaostalými, nedůvěřivými a pověrčivými vesničany, kteří kdysi Draka neprávem obvinili,
vypálili mu chalupu a vyhnali ho ze zapadlé liptovské dědiny, byl do sebe uzavřený muž cizincem tehdy i nyní. Jelikož Drak nechce žít dál jako vydedenec, nabídne se, že odvede do bezpečí vesnické stádo, jež se pase v horách, kde v noci vypukl lesní požár. Společně s ním se do hor vydává ale i jeho hlavní sok, který Drakovi kdysi přebral jeho lásku a navíc se ho pokusil zabít... Metaforický příběh o vyhroceném střetu „starého a nového" je zahalen do tajemné atmosféry, kterou vytvářejí černobílé záběry kamery, pracující s dlouhým ohniskem, i „pohanská" hudba plná napětí. Obsazení titulní role slovenského snímku českým hercem Radovanem Lukavským vyvolalo vlnu hněvu ve slovenské filmové obci.
(tse)
katalog 1. Festivalu nad řekou

Baladický příběh, jehož děj se odehrává v dávných dobách a jehož hrdinou je uzavřený a nepřístupný hrnčíř. Vesnice jej nechápe a připraví ho o domov, lásku, jméno. Ani statečný čin - záchrana stáda dobytka před ohněm, mu nevrátí místo mezi lidmi.

Autor/Zdroj: Bartošková Šárka/Československé filmy


Balada o láske, nenávisti a hl'adaní cesty z osamelosti. Dramatický príbeh uzavretého a neprístupného hrnčiara Martina Lepiša, ktorého okolie obviňuje zo skutkov, ktorých sa nikdy nedopustil. Po rokoch sa vracia, ale ani jeho statočná záchrana majetku dedinčanov před lesným požiarom mu neprinesie doveru ani miesto medzi l'udmi.
Renáta Šmatláková Katalóg slovenských celovečerných filmov

Autor/Zdroj: Šmatláková Renáta/Katalóg slovenských celovečerných filmov


Stejnojmenná novela významného slovenského spisovatele Dobroslava Chrobá-ka se svým stylem přímo nabízela k filmovému přepisu. Už v r. 1948 se o něj pokoušel divadelní herec a režisér Viliam Jamnický ve spolupráci s filmovým teoretikem světového jména Bélou Balás-zem, k realizaci filmu však nedošlo, protože už tehdy se zdál motiv vyhraněné individuality (postava Draka) málo vhodný pro rozesmátý kolektivní optimismus čerstvé se
rodící diktatury. Asi o deset let později se k tomuto námětu vrátil slovenský student pražské FÁMU Eduard Grečner. Ale ani on příliš neuspěl ze stejných důvodů — scénář musel několikrát předělat, několikrát mu bylo natočení filmu v poslední chvíli zakázáno a teprve v r. 1967 se mu podařilo film realizovat. Příběh z horské vesnice, kam přichází svérázný člověk se snahou dělat svou práci a vycházet s místními obyvateli, je v jádru podobenstvím, jehož poslání tkví v neuskutečnitelné touze nadprůměrného člověka po tom, aby byl pochopen a přijat kolektivem, jehož průměrnost však tomuto pochopení brání; osud Draka je
analogický s osudem umělců všech dob, kteří zoufale potřebují lidi a svou tvorbou k nim hledají cestu, často ovšem bezvýsledné. Dodejme, že titulní roli v tomto filmu ztělesnil Radovan Lukav-ský (do slovenštiny dabovaný Stefanem Kvietikem), jeho protihráčem je Gustav Valach, v roli Evy se opět setkáte s Emílií Vášáryovou. Film i jeho tvůrce patřili v uplynulých 20 letech k pronásledovaným nepřízní mocných — Drak skončil v trezoru a Eduard Grečner se zabýval dabingem; vracejí-li se dnes oba na naše obrazovky v cyklu Česká a slovenská filmová tvorba, je to výrazem kvality, která lety nestárne.
Ář Televize 1991/28/6,

Autor/Zdroj: /Česká televize