Extase (1932)

Extase
71.8 %
 
 

Další název: Extáze; Ecstasy; My Ecstasy; Rhapsody of Love; Symphonie der Liebe (název zkrácené německé verze)

    Žánr: drama / romantický / erotický
    Země: Československo / Rakousko
    Premiéra v ČR: 20.1.1933        
    Délka: 86 min., 2391 metrů (německá verze - 2010 metrů)
„Mladá Eva se provdá za staršího muže. Jeho puntičkářstvím a chladem trpí a proto se vrátí k otci a požádá o rozvod. Seznámí se s mladým mužem, ale manželova sebevražda se postaví mezi oba milence.“
Na počátku zvukové éry bylo Gustavu Machatému jasné, že se ocitl v bouřlivé kinematografické éře, charakteristické jednak nebývalým podnikatelským rizikem, jednak možnostmi zkoušet nové režijní postupy a techniky, prověřující umělecký potenciál inovovaného média a současně vymezující další směry vývoje filmové formy. Extase je cesta, kterou si zvolil po zkušenostech se dvěma předcházejícími zvukovými filmy, Ze soboty na neděli a Načeradec, král kibiců, u nichž nebyl zcela spokojen s uměleckým a obchodním výsledkem. Ve svých úvahách dospěl k vytvoření filmu, kde by dokázal docílit maximálního sladění všech výrazových prostředků, jejich podřízení harmonické celistvosti díla v duchu uměleckého konceptu Gesamtkunstwerk. S výjimkou závěrečné střihové sekvence, tzv. oslavy práce, se režisérovi podařilo zamýšlené stylové jednoty dosáhnout zásadním omezením dialogů a reálných a stylizovaných ruchů, přičemž nejdůležitějším „partnerem" vizuální složky se stala hudba. Jejím autorem byl tehdy uznávaný italský komponista Giuseppe Becce.
Všechny tyto kroky Machatý činil v souladu se svou představou tzv. internacionálního díla, jež by bylo schopné překonat jazykovou bariéru, kterou si s sebou nesl zvukový film, a dokázalo by se prosadit na zahraničním trhu. Z toho důvodu původně nepočítal s realizací více jazykových verzí, což byl v Československu na počátku 30. let poměrně obvyklý postup u projektů plánovaných k distribuci v cizině, především v německy mluvících zemích a ve Francii. Jiného názoru bylo ale vedení společnosti Slaviafilm. Zatímco v případě německé verze se Machatému podařilo neustoupit ze své koncepce jediného díla se shodným hereckým obsazením, u verze francouzské, financované firmou Gaumont, podlehl naléhání Slaviafilmu a natočil speciální sekvence, v nichž původně obsazeného představitele Adama, Ariberta Moga, nahradil ve Francii známější Pierre Nay a Leopolda Kramera v roli Evina otce André Nox.
V případě devatenáctileté Hedy Kieslerové se po Itě Rině v Erotikonu režisérovi opět podařilo objevit herečku mimořádného charismatického zjevu, která na rozdíl od Slovinky dokázala navázat na svou evropskou kariéru úspěšným působením v Hollywoodu, kam byla pod pseudonymem Hedy Lamarr angažována v roce 1937 společností MGM.
Jiří Horníček
Letní filmová škola 2011

režie:
Gustav Machatý
 
 
hraje:
Hedy Lamarr (Eva), Aribert Mog (stavební inženýr Adam), Zvonimir Rogoz (Emil Jerman, Evin manžel), Leopold Kramer (Evin otec), Jiřina Steimarová (písařka na stroji), Jan Sviták (tanečník na barrandovské terase), Karel Mácha-Kuča (advokát), Eduard Šlégl (člověk ve venkovské hospodě), Antonín Kubový (člověk ve venkovské hospodě)
 
 
námět:
Gustav Machatý, František Horký
 
 
scénář:
Gustav Machatý, František Horký
 
 
kamera:
Jan Stallich (Extase)
 
 
hudba:
Giuseppe Becce
 
 
výprava-architekt:
Bohumil Heš
 
 
střih:
Antonín Zelenka
 
 
zvuk:
Josef Zora
 
 
titulky-česká verze:
František Halas (autor překladu podle básně "Píseň práce")
 
 
mluví:
Jiřina Štěpničková (hlas Evy (?)), Ladislav Boháč (hlas stavebního inženýra Adama), Bedřich Vrbský (hlas velkostatkáře, Evina otce)
 
 
asistent režie:
Alexander Hackenschmied
 
 
fotograf:
Willy Ströminger
 
 
vedoucí výroby:
František Horký
 
 
Copyright © 2003-2019, BigZoom, a.s.. Všechna práva vyhrazena. Návštěvnost měří NetMonitor.
Šíření nebo publikování jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu provozovatele je zakázáno.