FDb.cz > Kráska z Marsu (1924) > Tisk

Kráska z Marsu (1924)

Tajemný signál z Marsu přináší neméně záhadnou depeši. Inženýr Los a jeho kolega Spiridonov se ji snaží rozluštit a vydat se v raketě na místo původu onoho signálu. Ten přišel z planety obydlené rozvinutou civilizací vedenou diktátorem Tuskubem a malou skupinou privilegované elity, zatímco ostatní Marťané trpí coby otroci. Tuskubova dcera Aelita, sledující Losovo počínání na Zemi speciálním teleskopem, se do mladého inženýra zamiluje. Když Los v zápalu žárlivosti spáchá ohyzdný zločin, jeho jedinou nadějí je dokončit v přestrojení přípravy rakety a odletět na Mars. Jeho útěk se však na rudé planetě mění v revoluční boj!
První sovětský vědecko-fantastický snímek v režii Jakova Protazanova měl působit jako sovětský velkofilm konkurující světové produkci a zároveň dílo šířící myšlenky komunismu. Natočen byl na motivy stejnojmenné knihy Alexeje Nikolajeviče Tolstého, který psal levicově orientovanou fantastickou literaturu a v případě Aelity se inspiroval románem Sophuse Michaëlise Cesta na Mars (který posloužil jako předloha stejnojmennému dánskému sci-fi filmu). Revoluční zápletka o svržení marťanských despotů a nastolení vlády lidu pak odpovídá dobové atmosféře v Rusku (na Marsu tak kromě třídního boje nechybějí ani symboly srpu a kladiva). Nicméně po premiéře upadl film v nemilost revoluční kritiky pro svůj „nesocialistický" charakter a odcizenost vůči dělnické třídě. Výjimečnost filmu a jeho vyšší rozpočet podtrhují i výrazné dekorace a kostýmy navržené Alexandrou Exterovou, malířkou ovlivněnou kubofuturismem, suprematismem a konstruktivismem.


Hudební doprovod: Safety First

Experimental - Instrumental - Delay on. Kvarteto individualit ze srdce Slovácka se zaměřením na geometrii, symetrii, rytmické opakování a ubíhající perspektivu s možností časového naplánování. Tón navazuje na tón, úder střídá úder.

Zdeněk Blaha
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2016

režie:
Jakov Protazanov

hraje:

Julija Solnceva (Aelita, královna na Marsu), Igor Iljinskij (Kravcov), Nikolaj Cereteli (inženýr Los / Spiridinov), Nikolaj Batalov (Gusev, rudoarmejec), Vera Orlova (sestra Máša, Gusevova snoubenka), Valentina Kuindži (Nataša Los), Pavel Pol (Viktor Ehrlich), Konstantin Eggert (Tuskub, panovník z Marsu), Jurij Zavadskij (Gor), Alexandra Peregoněc (Ichoška), Varvara Massalitinova, Josif Tolčanov (vousatý marťanský astronom), Naum Rogožin (anglický důstojník), Vladimir Uralskij (voják), Mark Cibulskij (účastník nelegálního bálu), Michail Žarov, Galina Kravčenko, Tamara Adelgejm, Sofja Levitina

námět:
Alexej Tolstoj (román "Aelita" (1923))

scénář:
Alexej Fajko, Fjodor Ocep

kamera:
Emil Schünemann, Jurij Željabužskij

kostýmy:
Alexandra Exter

výprava:
Sergej Kozlovskij