Městem chodí Mikuláš

Karel Kachyňa opět dokazuje,   že umí točit jednoduché   filmy, ovšem tak velmi   pěkně zpracované a hluboce   lidské. To dokáže jen tady   pan Kachyňa. Navíc ve   spojení se scénáristou   Janem Procházkou, který   příběh i napsal. To je   vždy záruka kvality a ne   jinak je to i u filmu Městem   chodí Mikuláš. K dokonalé   atmosféře zapracoval   hudební skladatel Petr Hapka.   Film si pouštím každej rok   na Mikuláše a vždycky si ho   absolutně vychutnám.   Nádhernej film!!

Kachyňovo mistrovské dílo!
Myslím, že slovy ani   nedokážu popsat toto   Kachyňovo mistrovské dílo.   A nejen Kachyňovo.   Nadstandardní herecké   výkony všech kvalitu filmu   jen podtrhují. To se prostě   musí vidět. Jen bych   připomněl to, o čem se tu   zmínili už i jiní, že to   je sice film s dětmi, ale ne   nezbytně pro děti. I já   musím pochválit skvělou   hudbu, která film perfektně   dokresluje. O tomto filmu se   nedá psát, ten se musí   vidět.

Standardně dobrý Josef   Abrhám, překvapivě   přesvědčivé výkony   dětských herců,   především ale výborná   Eliška Balzerová; spolu s   inscenací Melánie, Melánie   ze stejné doby (k níž se   mimochodem nedá skoro nic   najít na netu) řadím tenhle   výkon k jejím nejlepším   porevolučním výstupům.

Jeden z velmi , velmi mála   porevolučních filmů, který   má vysokou kvalitu.. není   divu když ho natáčela   ještě "stará   garda" filmových   tvůrců. Výborně a s citem   zpracované osudy hlavních   postav hovoří sami. Víc k   němu není potřeba dodávat.

Procházka s Kachyňou uměli   točit filmy! Lehký sentiment   a melancholie dodává jejich   snímku naprostou preciznost.   Čiší z něj nádherná   kouzelná atmosféra. Daniel   Douda září v roli   problémového chlapce,   kterého vám bude přes   všechny jeho negativismy fakt   líto...

Jméno Karla Kachyni = sázka   na jistotu. Nejinak tomu je i   v nostalgicky laděném filmu   o klukovi, který hýbe   žlučí snad celé nemocnici.   Jenže tenhle, na svůj věk   už životem hodně   otřískaný sígr, je sice   opravdu drzý jak   opice,kouří, odmlouvá, lže   a sem tam i něco šlohne, ale   má i smysl pro fair play. A   jeho souboj s hlavní sestrou   (výborná E. Balzerová)   vyvrcholí právě v době,   kdy celým městem chodí   Mikuláš...

Poetický filmový příběh o   dvanáctiletém Rudovi   odehrávající se večer na   Mikuláše, který je v   nemocnici, je charakterově   ohromný sígr a nikdo o něho   nemá zájem, včetně   rodičů. Autorem je Jan   Procházka, se kterým   režisér snímku Karel   Kachyňa v šedesátých   letech hodně spolupracoval. V   této době vznikl scénář i   pro tento film, ale nemohl   být realizován. Jelikož má   porevoluční doba své, kdyby   skutečně vznikl už v   šedesátých či   sedmdesátých letech, byl by   sice černobílý, ale měl by   vlivem doby daleko větší   sílu. Ano, devadesátá léta   jsou na snímku hodně znát,   avšak Kachyňovi se podařilo   atmosféru i přesto docílit   dle svých představ. Spousta   lidských osudů na jednom   místě v jednu dobu a to jak   u dospělých z řad   zdravotnictví, tak u dětí z   řad pacientů. Takřka   všichni v hlavní úloze   mají jedno společné. Pocit   odcizení. Byť se jedná o   obyčejný televizní film,   svou kvalitou předčí   očekávání.

Městem chodí Mikuláš i člověčina
Film, kterým diváka   navštíví nejen Mikuláš s   čertem a andělem, ale tak   zážitkem. Těžko popsat   slovy v čem to je - snad je   to autenticitou, jakýmsi   opravdovým co dýchne z   obrazovky na diváka, snad   osaměním hlavních aktérů,   jejich touhou někoho mít,   být zdráv, ěnkam patřit,   snad je to dobráckým   doktorem, který hledá cestu,   snad je to klukem frajírkem   co trochu zmoudří i dětma   co se sejdou v jednom pokoji a   v tom je navštíví   člověčina v podobě   Mikuláše a anděla, a nebo   že by to byli sestřičky a   doktoři? Je to film s velkým   F, neboť mimo jiné při jeho   sledování člověk jakoby se   nedíval na film, ale na   nějaký sktečný příběh,   ostatně co když je to   skutečný příběh? Co když   ho jen ruka kamermana   dokumentaristy zachytila na   filmové plátno?

Dnes chodili Mikuláši,   čerti a andělé ulicemi   měst a vesnic. Byl jeden čas   a v něm se lidé k sobě   chovali hezky, zní to jako   pohádka a přesto se tak   dělo a děje stále, třeba   ve chvíli kdy městem chodí   Mikuláš.

Tento kousek pro celou rodinu   se mi vždycky líbil. Možná   to bude i proto, že si   podobný pobyt v nemocnicích   dobře pomatuju.

Taková Pozor, vizita! v   dětském vydání. Film ne   zrovna optimistický, ve   většině scén iritující,   ukazující úpadek v   lidských charakterech a   vztazích. Holt život.

K výkonům herců není   třeba komentáře, příběh   je v některých směrech   možná až příliš   reálný, možný - a   vážný. Prostě mám radši   uvolněnější filmy.

Příšernost sama
Nedokoukal jsem. K výročí   kulatých narozenin J.   Abrháma zařadila Česká   televize do vysílání   toto...cosi. Protivný   příběh protivného kluka s   nemastným neslaným J.   Abrhámem (proboha, ten herec   měl snad vždy na víc, ne?)   a Eliškou Balzerovou, která   vypadá jak Čeňková po   přechodu a neví, co s tím   má dělat. Viděl jsem to   poprvé v životě a mohu   odpřisáhnout na svou hlavu,   že na tuhle stupiditu s   rádoby jakousi morální   náplní se už do smrti   smrťoucí nepodívám.