Pancho se žení (1946)
Žánr: komedie
Země: Československo
Premiéra v ČR: 27.9.1946
Délka: 88 min.
Parodie na sešitové čtivo je součástí dlouhé řady českých filmů, které si dělají legraci z pokleslé literatury, zároveň ale v jistém smyslu i ctí její uměleckou bezelstnost a lidovou kýčovitost. Rudolf Hrušínský se ve svém druhém a posledním režijním počinu obsadil do role šviháckého milovníka s kolty proklatě nízko.
Ve své první filmové režii Jarní píseň (1944) se Rudolf Hrušínský inspiroval žánrem melodramatu, ve druhé, která už zůstala poslední, zase parodií. Spolu s divadelním režisérem Františkem Salzerem (1902-1974) stvořili dílko nazvané Pancho se žení, které se v úvodu i v závěru explicitně hlásí k poetice morzakorů a rodokapsů, detektivek a sešitových románů z Divokého západu, v tomto případě z ohnivého i poněkud potroublého Mexika. Zápletku filmu tvoří dávný slib dvou rodin, že jejich děti v dospělosti uzavřou sňatek. Zatímco ale Rosita srší energií a šarmem, Pedro je zjevně retardovaný, a tak je nakonec pro oba dobře, když se po sérii vědomých i nechtěných záměn nežení Pedro, ale švihlík Pancho.
Podle Hrušínského svědectví byl film motivován ryze účelově. Jak naznačuje úvodní titulek, vznikal totiž také ještě za války, v témže roce jako Jarní píseň, s cílem dát hereckým kolegům práci, aby nemuseli do totálního nasazení. Scénář byl napsán za měsíc, další měsíc se točilo v dekoracích historického filmu Otakara Vávry Rozina sebranec (1945), jehož výroba byla v Lucernafilmu od roku 1944 protahována ze stejných důvodů. Zatímco ale Vávrův film měl premiéru ještě v roce 1945 a svým sociálním zakotvením souzněl s novou společenskou atmosférou, Hrušínského parodie uvedená po úpravách až v září roku 1946 byla vnímána jako poklesek doby staré a překonané.
Takový odsudek postihl později i Fričovu parodii Pytlákova schovanka (1949), dlužno ale říci, že oproti její perziflážové lapidárnosti či oproti pozdějším vycizelovaným žánrovým pastišům třeba Oldřicha Lipského vyznívá Pancho se žení opravdu těžkopádně, chaoticky a režie v lepším případě jen figurkaří. Jak se psalo, Latinská Amerika „vykouzlená z Hlubočep pomocí přenosných kaktusů a suchých palem" nepřesvědčí. Vezmeme-li ale v potaz, že šlo o svobodnou filmařskou hru uprostřed vrcholícího válečného běsnění, nemůžeme neobdivovat jak bohémský entuziasmus čtyřiadvacetiletého Hrušínského, tak strategické myšlení Miloše Havla, jehož Lucernafilm snímek původně produkoval.
Jan Lukeš
LFŠ 2015
| hraje: |
|---|
| Rudolf Hrušínský (Pancho Danilla), Vlasta Matulová (Rosita), Jindřich Plachta (otec Rosity), Jarmila Májová (matka Rosity), Josef Kemr (Pedro Sanchez), Eva Klenová (Pedrova milenka), Saša Rašilov (starosta města), Miloš Nedbal (1. Žalářník), František Kovářík (2. Žalářník), František Klika (zástupce starosty), Anna Steimarová (Rositina teta Lucie), František Kreuzmann (náčelník lupičů), Robert Vrchota (lupič Manuel Serano Pueblo Santo), Ella Šárková (lupičova milenka), Jarmila Kurandová (Anabela, Pedrova matka), Vítězslav Boček (lupič), Zdeněk Kampf (lupič), Josef Pehr (kapesní zloděj), Stanislav Vyskočil (role neurčena), Bohumil Bezouška (lupič), Bohumil Machník (krčmář), Richard A. Strejka (strážný před vězením), Jaroslav Seník (lupič), Jan W. Speerger (lupič), Bolek Prchal (občan Marilly), Václav Irmanov (lupič s kytarou), Rudolf Deyl (podomek), Vladimír Hlavatý (advokát), Jindra Hermanová (Španělka), Rudolf Hrušínský (Bebino Sanchez, Pedrův otec), Alois Dvorský (pokladník), Emil Bolek (soused Sanchezových), Josef Kotapiš (přihlížející zatýkáni Pancha), Antonín Jirsa (majitel ukradeného koně), Antonín Šolc (úředník banky), F. X. Mlejnek (klient banky), Jindřich Fiala (klient banky) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
