Chyby ve formuláři:
» Nejste přihlášeni, pro hodnocení filmů se musíte přihlásit nebo zaregistrovat.
 

Poslední rodina (2016)

Poslední rodina (Ostatnia Rodzina)
71.7 %
 
 

Ostatnia Rodzina

Další název: The Last Family; Posledná rodina

    Žánr: životopisný
    Země: Polsko
    Premiéra v ČR: 11.5.2017        
    Délka: 124 min.
„Skutečný příběh podivnější než fikce.“
Žádný polský film roku 2016 nevyvolal u českých diváků tak silnou odezvu jako celovečerní hraný debut Jana P. Matuszyńského Poslední rodina. Mladý filmař se v něm chopil atraktivního námětu osudu malíře goticky temných kreseb Zdzisława Beksińského, jenž se ve své domovině stal kultovní osobou opředenou legendami a pověrami. Oživil ho ne s důrazem na jeho tvorbu, tu divák takřka nezahlédne, ale ve snaze vykreslit umělcovo pohnuté rodinné zázemí. Soužití s mentálně nevyrovnaným synem a naopak vřelou, obětavou manželkou provázelo bujení svérázných, avšak pevných emocí, které každý člen domácnosti ventiloval po svém. Celá rodina Beksińských je tedy i přes svou dysfunkčnost jediným a nedělitelným protagonistou snímku.

Ještě dřív než strhující příběh zaujme pevná režisérova ruka. Poslední rodina nezapře silnou koncepčnost, ostatně Matuszyński přiznává, že jeho velkou zálibou je filmová preprodukce. Proto není divu, že i u svého debutu důkladně propracoval pomocí storyboardů a počítačových programů dopředu každý úhel i pohyb kamery, jejichž mechanická dokonalost může vyvolat až neklid.

Obraz, jenž se záměrně vyhýbá detailům a upřednostňuje master shoty, by ale byl jen prázdnou veličinou, kdyby vynikající výkon nepředvedli Andrzej Seweryn, Dawid Ogrodnik a Aleksandra Konieczná coby Otec, Syn a Matka. Tato archetypální označení lze jejím rolím přiřadit spíš než jména jejich skutečných předobrazů. Jakkoliv byla rodina Beksińských svérázná a odtržená od polské společnosti za komunismu stejně jako po něm, v jejich konání se odrážejí dávné konflikty –souboj mužů různých generací o dominanci i snaha žen udržet rodinný krb, který by bez jejich neúnavného sebeobětování dávno vyhasl.

Držitel čtyř cen polské filmové akademie je příkladem stylisticky chladného filmu, v jehož těžišti stojí ty nejsilnější emoce. Zážitek vystavěný na tomto kontrastu stojí za absolvování.

Martin Svoboda
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2017

režie:
Jan P. Matuszyński
 
 
hraje:
Andrzej Seweryn (Zdzisław Beksiński), Dawid Ogrodnik (Tomasz Beksiński), Andrzej Chyra (Piotr Dmochowski), Zofia Perczyńska (Stanisława Beksińska), Magdalena Boczarska (Ewa), Jaroslaw Gajewski (redaktor), Adam Szyszkowski (Jan Nowak), Elżbieta Karkoszka (starší žena), Jakub Wróblewski (Oskar Nowak, 13letý), Aleksandra Konieczna (Zofia Beksińska), Danuta Nagórna (Stanisława Stankiewicz), Alicja Karluk (Patrycja), Agnieszka Michalska (Helena), Grzegorz Feluś (psychiatr)
 
 
scénář:
Robert Bolesto
 
 
kamera:
Kacper Fertacz
 
 
kostýmy:
Emilia Czartoryska
 
 
střih:
Przemysław Chruścielewski
 
 
zvuk:
Jarosław Bajdowski, Kacper Habisiak, Marcin Kasinski
 
 
dabing:
Petra Nesvačilová (Ewa)
 
 
koproducent:
Anna Spisz
 
 
producent:
Leszek Bodzak, Aneta Cebula
 
 
Copyright © 2003-2019, BigZoom, a.s.. Všechna práva vyhrazena. Návštěvnost měří NetMonitor.
Šíření nebo publikování jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu provozovatele je zakázáno.