Princezny nejsou vždycky na vdávání [TV inscenace]

Klasická věcička k   nedělnímu dopoledni.
Klasická věcička k   nedělnímu dopoledni.
Klasická věcička k   nedělnímu dopoledni.
Klasická věcička k   nedělnímu dopoledni.

Ona je to celkem slabá   pohádka. Ondřej Havelka se   do role prince moc nehodil,   také Dáša Veškrnová byla   již po třicítce a už tolik   se na mladinkou Madlenku   nehodila. Pohádky si však   cením v jedné věci - hraje   zde Markéta Fišerová,   krásná herečka, která po   prodělané nemoci je od   svých 26ti let upoutaná na   invalidní vozík. Její   přítomnost a krásná tvář   dojímá. Z ostatních rolí   snad vyzdvihněme alespoň   vždy přirozeného Petra   Nárožného.

Pohádka by to nebyla   špatná, ale má jednu velkou   chybu - Veškrnovou v kladné   roli skromné holky z   podhradí. Zvlášť když   zpívá "Já jsem děvče   chudé, z bot mi čouhá   sláma, šat mám z látky   hrubé, nejsem žádná dáma.   A já budu princi hodnou,   milou ženou...", tak mi   to v paralele s jejím   pozdějším reálným   životem přijde jako hodně   špatný černý humor. U   mnoha filmů se snažím   neubírat na hodnocení kvůli   averzi vůči této hérečce   (např. v Holce na zabití mi   nijak zvlášť nevadila), ale   tady mi to prostě nějak   nejde ji přetrpět.   Režisérka měla prohodit   role, Veškrnové přiřadit   roli té první princezny   Hortenzie, Madlenku   Konvalinkové a hned by to   celé vypadalo jinak, daleko   líp a ne tak provokativně.   Ale kdo to tenkrát mohl   tušit...