V plném slunci

Není nad kamarádství, když   jeden má hodně peněz a   druhý nemá nic, kromě   velkého plánu, jak k těm   penězům přijít, ale již s   pomocí vraždy. Na začátku   se zdálo, že je dokonalá,   ale někdy boží mlýny melou   pomalu...

První filmová verze   Talentovaného pana Ripleyho.   Jakmile přijde první zvrat,   nabere snímek neskutečnou   dramatičnost, gradaci a   napětí, atmosféra by se   dala krájet a infarktové   šoky fungují na jedničku!   Alain Delon je devízou   celého filmu, krásná Marie   Laforêt (známá z   Belmondovek Veselé   velikonoce, Policajt nebo   rošťák nebo Mrchožrouti)   zde debutuje a trojici   doplňuje skvělý Maurice   Ronet. Tohle herecké trio   bohatě stačí, aby v pohodě   utáhlo celý film. Přesto tu   šéfuje Delon, bezpochyby   největší hvězda   francouzského filmu a já mu   díky jeho charismatu   podvědomě dokonce i fandil,   i když postava, kterou hrál   byla pěkně chorá. Díry   remasteru jsem si tenhle   špičkovej biják dokonale   užil! S odstupem jednoho dne   po shlédnutí, pálím za   pět!

když se něco má zkazit, tak se to zkazí
Jeden ze základních Murphyho   zákonů, zde převedený do   geniální praxe. Opět jeden   z filmů, ke kterým se   jakákoliv recenze píše jen   velmi těžce. Chválit totiž   není nutno, ten film se   chválí sám, a vytknout v   podstatě není co. Před pár   lety jsem viděl film   "Talentovaný pan   Ripley". Nadchnul mě:   fantastická zápletka,   rozehrávání a rozvíjení   osobnosti hlavní postavy -   prostě úžasné. A teď   najednou jsem natrefil na   snímek, který vznikl o   čtyřicet let dříve a   jehož je vlastně   "Talentovaný pan   Ripley" remakem. Po jeho   zhlédnutí mi nezbývá, než   konstatovat, že předloha,   byť v poměrech filmového   průmyslu o několik   světelných let starší, je   ještě mnohem a mnohem   lepší, než zmiňovaný   remake. Přestože se jedná o   jeden z prvních filmů   sáhodlouhé filmografie   Alaina Delona, vystupuje tady   už jako Pan herec. Za zmínku   stojí i několikavteřinová   sekvence Romy Schneider,   přestože ta už v době   vzniku nebyla úplnou filmovou   novickou. Ale i všichni   ostatní protagonisté odvedli   poctivý a přesvědčivý kus   řemesla. Maurice Ronet i   krásná Marie Laforet.   Jednoduše skvělý příběh,   bezkonkurenčně krásné   prostředí a v neposlední   řadě i NĚCO, co dává   thrilleru tu pravou chuť a co   i těm dnešním ve velké   míře chybí. Nic naplat, jak   francouzi, tak italové jsou   nesporně velcí gurmáni a   kořenit prostě umí. A to   nejen v gastronomii, ale jak   vidět, i v kinematografii.   Film bylo donedávna dost   problematické sehnat, ale   jelikož se nedávno objevil   na televizní obrazovce,   jistě si jej seženete.   Alespoň já to každému   skutečnému filmovému   fandovi doporučuji.

V plnem slunci
Skvely mladicky Alain Delon,   bez herecke skoly zvladl   skvele psychologickou   postavu,po letech stále   umelecky vynikajici dilo, je   to lahůdka,po zhlednuti   dnesnich   terminatoru,avataru,draculu, i   když proti temto filmum nic   nemam,podivam se rada tez,ale   6O leta byly filmy mého   mladi,ma to svou   romantiku,italsky neorealismus   Visconti, de   Sica,Bertoluci,ale i americke   filmy Bily Wildera a Orsona   Wellse a další...dnesni   generace se spokoji s   thrillery,a upirskymi   tematy,opet,nic proti,ale   umeni jako by se vytrácelo,   nu coz,snad se to zase   zlepsi.....

Takové filmy se už netočí   a i kdyby, kdo by mohl   nahradit mladičkého Delona?   V roli Toma je to pořádný   syčák a stejně jsem mu   držela palce,jenomže za   chyby se musí platit.Nevím,   proč tomuto krásnému   snímku nedávám desítku...

René Clément natočil film,   který je   příjemný,odpočinkový,   dobře obsazený populárními   herci. Na rozdíl od   románové předlohy je na   konci Ripley odhalen, v knize   pokračuje ve svých   zločinných eskapádách.

Delonovo pozdější hvězdné   období mi nijak k srdci   nepřirostlo, ale ve svých   začátcích byl opravdu   výborným hercem a o   zajímavé role neměl nouzi.   Film V plném slunci to   dokazuje. Remake Talentovaný   pan Ripley jsem zatím   neviděl (doženu), takže   nemůžu srovnávat, ale tahle   neokázalým napětím nabitá   studie chorobné ctižádosti,   "dokonalého"   zločinu a jistě meloucích   mlýnů odplaty je opravdu   povedená. Pasáže   odehrávající se na lodi mi   svým podpovrchovým   napnelismem připoměla   Polanského Nůž ve vodě, i   když tu šlo samozřejmě o   něco jiného, ne tak   intelektuálně šifrovaného   a celkový průběh děje, v   němž se pomalu ale   neúprosně hroutí   zločinecké plány, zase   odkazuje k Hitchcockovi.   Kvalitní, chytrý thriller,   který zestárnul jen   minimálně.

Mladý Alain se zhostil role   skvěle nevím proč ale   místy jsem mu fandil aby mu   to vyšlo. Na konci se   ukázalo že ne všechno   udělal pořadně jak měl v   plánu.

Vidět stejný film v různém   obsazení - to je opravdu   zajímavé porovnání, jak to   dotyční herci (Delon a   Damon) po řadě let (více   než padesát) dokáží   zobrazit.Stejný scénář,   ale pokaždé je ten film   jiný a to je na tomhle filmu   právě to zvláštní, co   vás zaujme, v čem jsou dva   různí herci jiní. Mně   Delon na tu dobu docela sedí.

Zatížená oblíbeným   "panem Ripleym"   nedokážu plně docenit   kvalitu tohoto snímku,   původně jsem čekala, že   Alain Delon bude Phillipem,   typově by mu odpovídal víc,   nakonec jsem dala za pravdu   tvůrcům, za prvé byl   skvělým Tomem a za druhé   bych si ho tolik neužila. S   nadšením jsem uvítala   krásnou tvář Romy Schneider   hned v úvodu, v domnění,   že její postavou bude Marge,   bohužel se jednalo o   nepochopitelný komparz, či   co:-(. Celkově mi u   přátelství Phillipa a Toma   chyběla málo vykreslená   pěna dní, která tolik   podtrhovala atmosféru remaku,   odpudivá Tomova vlezlost i   rafinovaně stupňované   pnutí mezi oběma muži,   vlastně mně chyběli   všichni z roku 1999, za to   jsem však byla částečně   odškodněná procházkou po   rybím trhu - detaily Delonovy   tváře v tu chvíli   vyjádřily všechno -   kouzelná scéna...

Dva a půl roku po shlédnutí   Minghellovi verze. Asi rok po   přelouskání předlohy od   Patricie Highsmithové.   Setkávám se s Tomem Ripleyem   potřetí. A i tentokrát to   bylo příjemné setkání   (jelikož Tom naštěstí   nenašel odvahu aby z   obrazovky slezl ke mě :-)   Ale...
Říkejte si   tomu rouhání, zaujatost,   neschopnost docenit filmové   klenoty staršího data,   ovlivnění skutečností, že   jsem viděl Talentovaného   pana Ripleyho dříve či   cokoliv jiného chcete. Přes   to všechno totiž budu   tvrdit, že Minghellův film   je o třídu lepší. A v   první řadě za to může   Matt Damon. Neodvažuji se   sice srovnávat Damona s   Delonem, dost dobře to ani   nejde, ale podle mého   skromného názoru se na tuhle   podivnou figurku hodí přeci   jenom podstatně více.   Literární Tom nebyl žádný   krasavec, podobně jako ten   Damonův. To se o Delonovi   říci nedá a to je to, co mi   asi nejvíce vadilo. Nechci   tvrdit, že svou roli   nezvládl, naopak si počíná   velmi dobře, jenom to má se   svým obličejem u mě trochu   těžší a proto taky na   Damona ztrácí (jasně, on   byl první a blablabla).   Původně jsem tipoval, že   Alain Delon se objeví v roli   Philippa, která by mu podle   mě sedla naprosto dokonale.   Ale kdo by pak hrál Toma,   že?
Jinak si jsou oba   filmy ve většině   klíčových částech   příběhu až překvapivě   podobné, kdo by to byl řekl,   že ano? Oběma se daří i v   té nádherně barevné   Itálii padesátých let   budovat velmi příjemně   mrazivou atmosféru (u obou   však mrazivou zcela   odlišně), která dokáže   lehce srazit žár poledního   slunce kdesi na moři za   Mongibellem. Jiná je   prakticky jenom pointa, která   se liší od té knižní. Je   povedená i když se díky ní   vlastně dostavuje happyend.   Skoro teda.
Film to   samozřejmě není vůbec   špatný, jenže Minghella   nasadil laťku příliš   vysoko na to, abych ho dnes   dokázal ještě plně   docenit. Je mi líto, ale ani   tu sedmičku nedám. Už teď   (cca po týdnu) si totiž   vybavuji jenom pár   střípků. Talentovaného   pana Ripleyho si naproti tomu   i po těch letech vybavuji   téměř se všemi detaily...