Veronika

Pohlazení pro dětskou i dospělou duši
Tenhle pohádkový muzikál   pohladí po duši, viděl jsem   ho v 70tých letech, když   jsem byl malý kluk. Tehdy mne   velice zaujal a písnička z   něj "O Veronice"-   se mi zapsala do srdce...

Tenhle film jsem   od té doby neviděl, pořád   se k tomu chystám - ale na to   musí být správná nálada a   atmosféra, aby si ho mohl   člověk vychutnat. A tak až   Veroniku zas po čase uvidím,   tak se rozpomenu na své   dětství...

Dámy a pánové dovolte   mi, abych si povzdechl : Ach   jo - Veroniko !!! Kde   jsi??? Možná jsi jen   odletěla spolu s kouzelným   ranečkem, tak jako odletělo   naše dětství.
Jak   rád bych se vrátil do   dětství(aspoň na několik   dnů být zas malým klukem co   leze po stromech, hraje   kuličky, střílí z luku a   praku, dívá se na mraky a   představuje si kam plují   oblohou) - a snad i vy   kteří si náhodou přečtete   tenhle komentář, také rádi   vzpomínáte na své   dětství.

NENÍ NIC KRÁSNĚJŠÍHO   NEŽ DĚTSTVÍ -
  dětství je maminka co   pohladí,
  dětství je vzpomínka co   nestudí,
  dětství je lodička co pluje   přes rybník,
  dětství je komín a na něm   kominík,
  dětství je když si na něj   sáhneš,
  štěstí pak máš a nikdy   nezestárneš...

Čas nejde zastavit -   můžeme si ale ve svém nitru   uchovat dětské vidění   světa, neboť kdo toto   vidění v dospělosti   ztratí, ztratí i podstatnou   část své duše.

Překvapilo mne, vzhledem k   diskuzím, které jsem našla   na youtube, kolik dnešních   –cátníků na Veroniku s   nostalgií vzpomíná, já si   ho ze svého dětství vůbec   nepamatuji, jsem na něj moc   „mladá“.
Jako   dítěti by se mi asi hodně   líbil, písničky jsou   nadstandardně chytlavé,   umocněné našimi kvalitním   dabingem, zvláště Naďa   Urbánková a Josef Zíma se   dobře poslouchají.
Začátek našlápl   dobře, akorát když začali   blbnout myši a myšové ve   mlýně, už se mi díky   délce začala scéna a vůbec   celý film zajídat.