Kategorie: Kino
Recenze: Prci, prci, prcičky: Školní sraz
Autor: Tomáš Kordík -
Už je to dost dlouho, co dokončili střední školu, a proto je avizovaný školní sraz jedinečnou 
příležitostí vidět bývalé spolužáky, a hlavně spolužačky. Jenže ústřední postavy už nejsou takoví sexuální maniaci jako kdysi. Jim je ženatý s Michelle a mají spolu syna Evana. Oz pracuje jako moderátor v televizi a chodí s krásnou, leč nepříliš inteligentní blondýnkou Miou. Kevin má už také manželku, ale doma rozhodně není hlavou rodiny. Finch projel téměř všechny země Jižní Ameriky a setkal se i s tamními indiány. Nebo snad ne? A co se Stiflera týče, zůstalo vše při starém. Jako jediný se pořád chová jako teenager, Jimova tátu posílá za mladýma holkama a Finche se snaží držet co nejdál od své mámy. Na srazu se pak skutečně sejdou v kompletním složení, takže nechybí ani Heather, Vicky a Nadia!
První díl série Prci, prci, prcičky znamenal pro subžánr teenagerovské komedie totéž co Halloween
pro slasher horror. Film o bandě náctiletých, kteří chtějí poprvé „zasunout“ zaujal i další producenty nejen v Hollywoodu, ale také v evropských zemích. Vznikla tak dlouhá řada dalších filmečků na toto téma. Jenže se dá směle konstatovat, že se, stejně jako v případě kultovního díla Johna Carpentera, nepodařilo žádnému z nich trumfnout právě „originál“, čili v našem případě snahu Jima, Oze, Kevina, Finche a Stiflera. Na plátnech kin jsme je mohli vidět ještě ve velmi povedené dvojce, po které následovalo nepříliš zdařilé pokračování s podtitulem Svatba. Nesmíme opomenout další čtyři sequely, které však zamířily rovnou na VHS, resp. DVD, a nikdo z původních představitelů (s výjimkou Eugene Levyho jakožto Jimmova otce) se v nich nevyskytuje.
Navzdory velkému úspěchu (první tři kinofilmy „prcičkovské“ série vydělaly více než 750 milionů
dolarů) se nikdo z herců ani hereček nedokázal jinde výrazněji prosadit. Zřejmě především proto, že si je prostě diváci natolik spojili právě s těmito postavami. Takže není divu, že v jejich filmografiích najdeme převážně komedie, většinou ovšem velmi pochybných kvalit. Výjimku tvoří snad jen Seann William Scott (jako Stifler znovu výborný), který si vyzkoušel i jiné žánry. Karel Roden by mohl vyprávět … Pokud někdo udělal prvním filmem terno, tak to nebyl ani scénárista Adam Herz, ale režisérští bratři Paul a Chris Weitzové, kteří právě jím nastartovali své poměrně zajímavé kariéry (oba mají na kontě nominaci na Oscara).
Tentokrát znovu zastávají pouze role producentů a režie se ujali Jon Hurwitz a Hayden Schlossberg,
mimo jiné i proto, že jsou velcí fandové této série, což byl zřejmě spolu s tím, že psali i scénář, hlavní důvod k tomu svěřit jim celý tento projekt. Naštěstí podobně ambiciózní komedie nevyžadují úžasné režisérské schopnosti, ale daleko důležitější je obsazení vhodných komediálních typů. Což v tomto případě platí, a navíc všichni své postavy dobře znají a je velmi dobře znatelné, jak ohromě se všichni baví tím, že si je mohli znovu zahrát. Tím režisérům extrémně ulehčili práci, ale přesto by v některých scénách bývali potřebovali svědomitějšího vedení.
Předchozí tři filmy sázely především na to, že se někdo ocitne v nějaké trapné situaci nebo v takové,
která by mohla trapasem dopadnout. To se divákům samozřejmě líbilo, protože lidé holt mnohdy bývají škodolibí. A na rozdíl od Pařby ve Vegas/v Bangkoku obsahovaly minimum vyloženě nechutných scén. Bohužel teď jakoby to noví režiséři/scenáristé chtěli dohnat, protože oba filmy Todda Philipse vydělaly slušné peníze, řekli si zřejmě i Hurwitz a Scholossberg, že právě takovéto scény a situace jsou cestou ke komerčnímu úspěchu a snad pomalu i jakýmsi diváckým komediálním standardem. Přitom Prci, prci, prcičky (v originále American Pie/American Pie 2/American Wedding/a teď tedy American Reunion) už jsou samy o sobě zavedenou značkou a takováto „vylepšení“ rozhodně nepotřebují. Jak uvedeno, od toho tu máme jiné „komedie“.
Prci, prci, prcičky: Školní sraz je celkem pohodový filmeček, který v mnohém zachraňuje spousta krásných slečen a několik mimořádně vtipných momentů. O ledasčem svědčí i fakt, že po závěrečných titulcích začali diváci v kině tleskat. A když už je řeč o závěrečných titulcích, ukrývá se v nich ještě jedna scéna, kterou byste neměli propásnout. Nicméně opravdu zamrzí, že tu takových okamžiků není více. Bylo by velký překvapením, kdyby tento čtvrtý díl nezaznamenal komerční úspěch, protože má výhodu ve své univerzálnosti: pokud jste v době jedničky byli teenageři, neznamená to, že čtyřka nebude pro vás, protože hlavní postavy jsou stále ve stejném věku jako vy. Série si navíc pořád získává nové a nové příznivce. A pokud jste o ní doposud slyšeli jen letmo, ale vždy v tom smyslu, že je to „výborný“ či „hustý“ a máte rádi komedie, klidně můžete na Školní sraz do kina zajít, protože neznalost předchozích dílů není nijak velkou překážkou, neboť vše podstatné tvůrci připomenou. Škoda, že některé vedlejší postavy, jako především Vicky (Tara Reid) a Nadia (Shannon Elizabeth) nedostaly více prostoru. Přestože to podle obsahu v prvním odstavci možná nevypadá, celý film v podstatě nejlépe vystihuje jedna větička z distribučních materiálů, která zní přibližně takto: „Jablečný koláč coby trenažér sexu už nečekejte, ale jinak se hlavní hrdinové příliš nezměnili. (Podobnost plakátů tedy též není čistě náhodná).“ Vždyť kteří jiní třicátníci by například pobíhali po zahradě s ani ne dvacetiletou polonahou sousedkou?!?
příležitostí vidět bývalé spolužáky, a hlavně spolužačky. Jenže ústřední postavy už nejsou takoví sexuální maniaci jako kdysi. Jim je ženatý s Michelle a mají spolu syna Evana. Oz pracuje jako moderátor v televizi a chodí s krásnou, leč nepříliš inteligentní blondýnkou Miou. Kevin má už také manželku, ale doma rozhodně není hlavou rodiny. Finch projel téměř všechny země Jižní Ameriky a setkal se i s tamními indiány. Nebo snad ne? A co se Stiflera týče, zůstalo vše při starém. Jako jediný se pořád chová jako teenager, Jimova tátu posílá za mladýma holkama a Finche se snaží držet co nejdál od své mámy. Na srazu se pak skutečně sejdou v kompletním složení, takže nechybí ani Heather, Vicky a Nadia!První díl série Prci, prci, prcičky znamenal pro subžánr teenagerovské komedie totéž co Halloween
pro slasher horror. Film o bandě náctiletých, kteří chtějí poprvé „zasunout“ zaujal i další producenty nejen v Hollywoodu, ale také v evropských zemích. Vznikla tak dlouhá řada dalších filmečků na toto téma. Jenže se dá směle konstatovat, že se, stejně jako v případě kultovního díla Johna Carpentera, nepodařilo žádnému z nich trumfnout právě „originál“, čili v našem případě snahu Jima, Oze, Kevina, Finche a Stiflera. Na plátnech kin jsme je mohli vidět ještě ve velmi povedené dvojce, po které následovalo nepříliš zdařilé pokračování s podtitulem Svatba. Nesmíme opomenout další čtyři sequely, které však zamířily rovnou na VHS, resp. DVD, a nikdo z původních představitelů (s výjimkou Eugene Levyho jakožto Jimmova otce) se v nich nevyskytuje.Navzdory velkému úspěchu (první tři kinofilmy „prcičkovské“ série vydělaly více než 750 milionů
dolarů) se nikdo z herců ani hereček nedokázal jinde výrazněji prosadit. Zřejmě především proto, že si je prostě diváci natolik spojili právě s těmito postavami. Takže není divu, že v jejich filmografiích najdeme převážně komedie, většinou ovšem velmi pochybných kvalit. Výjimku tvoří snad jen Seann William Scott (jako Stifler znovu výborný), který si vyzkoušel i jiné žánry. Karel Roden by mohl vyprávět … Pokud někdo udělal prvním filmem terno, tak to nebyl ani scénárista Adam Herz, ale režisérští bratři Paul a Chris Weitzové, kteří právě jím nastartovali své poměrně zajímavé kariéry (oba mají na kontě nominaci na Oscara).Tentokrát znovu zastávají pouze role producentů a režie se ujali Jon Hurwitz a Hayden Schlossberg,
mimo jiné i proto, že jsou velcí fandové této série, což byl zřejmě spolu s tím, že psali i scénář, hlavní důvod k tomu svěřit jim celý tento projekt. Naštěstí podobně ambiciózní komedie nevyžadují úžasné režisérské schopnosti, ale daleko důležitější je obsazení vhodných komediálních typů. Což v tomto případě platí, a navíc všichni své postavy dobře znají a je velmi dobře znatelné, jak ohromě se všichni baví tím, že si je mohli znovu zahrát. Tím režisérům extrémně ulehčili práci, ale přesto by v některých scénách bývali potřebovali svědomitějšího vedení.Předchozí tři filmy sázely především na to, že se někdo ocitne v nějaké trapné situaci nebo v takové,
která by mohla trapasem dopadnout. To se divákům samozřejmě líbilo, protože lidé holt mnohdy bývají škodolibí. A na rozdíl od Pařby ve Vegas/v Bangkoku obsahovaly minimum vyloženě nechutných scén. Bohužel teď jakoby to noví režiséři/scenáristé chtěli dohnat, protože oba filmy Todda Philipse vydělaly slušné peníze, řekli si zřejmě i Hurwitz a Scholossberg, že právě takovéto scény a situace jsou cestou ke komerčnímu úspěchu a snad pomalu i jakýmsi diváckým komediálním standardem. Přitom Prci, prci, prcičky (v originále American Pie/American Pie 2/American Wedding/a teď tedy American Reunion) už jsou samy o sobě zavedenou značkou a takováto „vylepšení“ rozhodně nepotřebují. Jak uvedeno, od toho tu máme jiné „komedie“.Prci, prci, prcičky: Školní sraz je celkem pohodový filmeček, který v mnohém zachraňuje spousta krásných slečen a několik mimořádně vtipných momentů. O ledasčem svědčí i fakt, že po závěrečných titulcích začali diváci v kině tleskat. A když už je řeč o závěrečných titulcích, ukrývá se v nich ještě jedna scéna, kterou byste neměli propásnout. Nicméně opravdu zamrzí, že tu takových okamžiků není více. Bylo by velký překvapením, kdyby tento čtvrtý díl nezaznamenal komerční úspěch, protože má výhodu ve své univerzálnosti: pokud jste v době jedničky byli teenageři, neznamená to, že čtyřka nebude pro vás, protože hlavní postavy jsou stále ve stejném věku jako vy. Série si navíc pořád získává nové a nové příznivce. A pokud jste o ní doposud slyšeli jen letmo, ale vždy v tom smyslu, že je to „výborný“ či „hustý“ a máte rádi komedie, klidně můžete na Školní sraz do kina zajít, protože neznalost předchozích dílů není nijak velkou překážkou, neboť vše podstatné tvůrci připomenou. Škoda, že některé vedlejší postavy, jako především Vicky (Tara Reid) a Nadia (Shannon Elizabeth) nedostaly více prostoru. Přestože to podle obsahu v prvním odstavci možná nevypadá, celý film v podstatě nejlépe vystihuje jedna větička z distribučních materiálů, která zní přibližně takto: „Jablečný koláč coby trenažér sexu už nečekejte, ale jinak se hlavní hrdinové příliš nezměnili. (Podobnost plakátů tedy též není čistě náhodná).“ Vždyť kteří jiní třicátníci by například pobíhali po zahradě s ani ne dvacetiletou polonahou sousedkou?!?
