Kategorie: Kino
Recenze: Divoši
Autor: Tomáš Kordík -
Kámoši Ben a Chon sídlí v luxusním kalifornském Laguna Beach. Můžou si to dovolit, protože pěstují 
široko daleko nejlepší trávu. Když jdou obchody hladce, vše zařídí vystudovaný botanik Ben. Když někdo zlobí, nastupuje bývalý voják Chon, který se s níčím a s nikým … nemaže. Právě z jedné mise v Afghánistánu přivezl ta nejkvalitnější semínka. Oba hoši sdílí jak zisky, tak přítelkyni Ophelii. Ta byla zřejmě pojmenovaná podle postavy z Shakespeareova Hamleta. A jelikož ta dopadla dost ošklivě, nechává si raději říkat prostě jen O. Právě ona nám celý příběh vypráví.
Ben a Chon mají pod palcem úplatného agenta z protidrogového Dennise, se kterým budou muset začít
komunikovat více, než by chtěli. Opakovaně totiž odmítali nabídku šéfky nechvalně prostlulého drogového kartelu (z počátku nevědí, že se jedná o ženu), a tak svým lidem v čele s gangsterem Ladem nařídila, aby O unesli. A protože tahle dívka je Benovou i Chonovou Achillovou patou, není se čemu divit, že ji budou chtít všemi možnými i nemožnými způsoby získat zpátky. A kdo ví, možná přijde i nějaký ten luchador (ilustrační foto). Jak asi tohle všechno může dopadnout?
Šestašedesátiletý Oliver Stone je vyhlášeným provokatérem. Ale zároveň i vynikajícím režisérem. Na
kontě má už 3 Oscary a jeho filmy s válečnou tématikou, především Četa, patří k nejlepším žánrovým kouskům. S úspěchem si posvítil i na bývalé americké prezidenty a stranou jeho pozornosti nezůstává ani svět drog a zločinu obecně. Vlastně nejen v nich jako režisér často uvádí scény, které kombinují různé kamery, atypické úhly a formáty, přičemž některé záběry třeba zrychluje nebo v nich ukazuje věci, které s dějem v podstatě vůbec nesouvisí, ale v jeho podání stejně fungují. Takové najdeme i v Divoších. Jako by byl pro Stonea problém zklidnit svou rozervanou duši. Rozhodně by totiž bylo zajímavé natočit biják o něm samotném, neboť se osobně zúčastnil vietnamské války, bral kokain, natáčí pozoruhodné filmy, a nelze opomenout jeho levicové smýšlení a kontroverzní kamaráčofty s levicovými „vůdci“, za což by si kupříkladu v 50. letech minulého století nejen u filmu ani neškrtl. Jo, ten scénář by se napsal skoro sám.
Film Divoši vznikl podle stejnojmenné a v USA hojně prodávané knihy. Což znamená, že své kvality
mít musí. Ostatně to můžete posoudit sami, jestli také rádi čtete, protože tato kniha u nás vyšla tento měsíc. A už se pomalu stává pravidlem, že podle úspěšné knihy vzniká celovečerní film. V tomto případě se to nabízelo i z toho důvodu, že drogové kartely se na stříbrném plátně neobjevují zase tak často. Dalo se očekávat, že pod Stoneovým vedením její adaptace dopadne dobře. Situace v současném Mexiku, co se drogových kartelů týče, je opravdu hodně vyostřená. Tihle lidé v případě potřeby neváhají např. jít na policejní stanici a celou ji vystřílet. A musím říct, že mě velmi zajímalo, jak důsledný režisér bude, co se potřeby zachycování reality týče.
Důsledný je dost. Nechybí hlavy uřezané motorovou pilou, natočené na video jakožto donucovací
prostředek ke spolupráci. Nechybí drsné přestřelky takřka jako z divokého západu. A nechybí ani ukrutně brutální mučící scéna. To vše velmi realistické. A napětí? To by se dalo krájet nejen v těchto momentech. Můžeme říci, že Divoši jsou thriller, jak má být. Nicméně se mi nějak nechtělo věřit, že by drogovému kartelu mohla šéfovat žena. Průzkum mi však prozradil, že nejde jen o výborný nápad scenáristů/autora knižní předlohy, jehož předchozí zfilmované dílo Bobby Z (též částečně o drogách vyprávějící) dopadlo dost neslavně. Ženy mohou mít v těchto organizacích výsostné postavení. Jenom si asi ve skutečnosti budou počínat obezřetněji, a také budou patrně ještě nekompromisnější, než La Reina Elena.
Dále mi přišlo poněkud divné, že by postupem času nezvolil kartel ostřejší metody, aby přiměl Chona a
Bena spolupracovat. Tihle dva si sice jsou vědomí toho, že nesmí prozradit své Know-how, jinak by dopadli stejně jako zmíněný film Bobby Z, ale že pustí O samotnou do obchoďáku na nákup těsně předtím, než se chystají odletět? OK, jasně. Tohle se ještě svým způsobem pochopit dá, protože prostě nemohli její únos očekávat a navíc s ní poslali „spolehlivého“ kámoše. Ale že by šli tvrdě proti mocnému drogovému MEXICKÉMU kartelu? Též jsem se zdráhal uvěřit, přestože Chon je všehoschopný a vyšinutý dost. Pak se však už jejich přechod do útoku nejeví tak nesmyslný. Přeci jen se jedná o O – o ženu, kterou oba doopravdy milují a ona miluje je (proč si ale vždycky nechává tričko?). Jak poznamenají, jsou tak trochu jako Butch Cassidy a Sundance Kid a Etta Place. Akorát s tím rozdílem, že O by se od nich sama od sebe nikdy neodtrhla, i kdyby jeli do Bolívie.
Co ještě patří k filmům Olivera Stonea? Výborné obsazení, přece. Poté, co se jako John Carter ocitl Mezi dvěma světy, a co na palubě Bitevní lodi bojoval proti mimozemšťanům, se letos ve své třetí
velké roli objevuje Taylor Kitsch. A nutno dodat, že jako Chon je určitě nejpřesvědčivější. Kdyby si nadále vybíral pouze podobné role, jistě by udělal jedině dobře. Bena si zahrál Aaron Taylor-Johnson, a ukázal, že není pouhým Kick-Assem. Blake Lively si jakožto O vyzkoušela také zajímavou roli – jak po dramatické, tak charakterové stránce a podává zajímavý výkon. Benicio Del Toro je coby Lado správně slizký a u Denise (John Travolta) si nemůžete být nikdy jistí vůbec ničím. A pak je tu samozřejmě ještě Salma Hayek, která si evidentně hraní téhle záporné postavy vyloženě užívala. Osobně mě velmi těší, že to vypadá, že se po těch skromnějších letech začíná znovu rozehrávat.
Divoši nedosahují úrovně filmů jako Traffic nebo Kokain, ale rozhodně za nimi o mnoho nezaostávají. Když v úvodu svým příjemným hlasem O řekne: „To, že vám vyprávím tenhle příběh, ještě neznamená, že budu na konci naživu. Je to jeden z těch příběhů, kdy se věci vymknou kontrole,“ vtáhne vás tenhle thriller spolehlivě do děje (což podporuje také skvělý soundtrack a svižné tempo) a nepustí až do samotného finále! Možná to zní jako otřepaná fráze, ale v případě tohoto filmu je to fakt pravda. Stejně jako v případě Země bez zákona, i tentokrát jsem chtěl přesto dát o něco nižší hodnocení, jenže Divoši jsou jak z hlediska vyprávění příběhu, který se tváří být jednoduchý, avšak postupem času se čím dál tím více zamotává, tak z hlediska ryze filmařských postupů (viz kamery a formáty), natolik nepodobní všemu, co jsme letos v kinech mohli vidět, že si zaslouží o tu hvězdičku lepší.
široko daleko nejlepší trávu. Když jdou obchody hladce, vše zařídí vystudovaný botanik Ben. Když někdo zlobí, nastupuje bývalý voják Chon, který se s níčím a s nikým … nemaže. Právě z jedné mise v Afghánistánu přivezl ta nejkvalitnější semínka. Oba hoši sdílí jak zisky, tak přítelkyni Ophelii. Ta byla zřejmě pojmenovaná podle postavy z Shakespeareova Hamleta. A jelikož ta dopadla dost ošklivě, nechává si raději říkat prostě jen O. Právě ona nám celý příběh vypráví.Ben a Chon mají pod palcem úplatného agenta z protidrogového Dennise, se kterým budou muset začít
komunikovat více, než by chtěli. Opakovaně totiž odmítali nabídku šéfky nechvalně prostlulého drogového kartelu (z počátku nevědí, že se jedná o ženu), a tak svým lidem v čele s gangsterem Ladem nařídila, aby O unesli. A protože tahle dívka je Benovou i Chonovou Achillovou patou, není se čemu divit, že ji budou chtít všemi možnými i nemožnými způsoby získat zpátky. A kdo ví, možná přijde i nějaký ten luchador (ilustrační foto). Jak asi tohle všechno může dopadnout?Šestašedesátiletý Oliver Stone je vyhlášeným provokatérem. Ale zároveň i vynikajícím režisérem. Na
kontě má už 3 Oscary a jeho filmy s válečnou tématikou, především Četa, patří k nejlepším žánrovým kouskům. S úspěchem si posvítil i na bývalé americké prezidenty a stranou jeho pozornosti nezůstává ani svět drog a zločinu obecně. Vlastně nejen v nich jako režisér často uvádí scény, které kombinují různé kamery, atypické úhly a formáty, přičemž některé záběry třeba zrychluje nebo v nich ukazuje věci, které s dějem v podstatě vůbec nesouvisí, ale v jeho podání stejně fungují. Takové najdeme i v Divoších. Jako by byl pro Stonea problém zklidnit svou rozervanou duši. Rozhodně by totiž bylo zajímavé natočit biják o něm samotném, neboť se osobně zúčastnil vietnamské války, bral kokain, natáčí pozoruhodné filmy, a nelze opomenout jeho levicové smýšlení a kontroverzní kamaráčofty s levicovými „vůdci“, za což by si kupříkladu v 50. letech minulého století nejen u filmu ani neškrtl. Jo, ten scénář by se napsal skoro sám.Film Divoši vznikl podle stejnojmenné a v USA hojně prodávané knihy. Což znamená, že své kvality
mít musí. Ostatně to můžete posoudit sami, jestli také rádi čtete, protože tato kniha u nás vyšla tento měsíc. A už se pomalu stává pravidlem, že podle úspěšné knihy vzniká celovečerní film. V tomto případě se to nabízelo i z toho důvodu, že drogové kartely se na stříbrném plátně neobjevují zase tak často. Dalo se očekávat, že pod Stoneovým vedením její adaptace dopadne dobře. Situace v současném Mexiku, co se drogových kartelů týče, je opravdu hodně vyostřená. Tihle lidé v případě potřeby neváhají např. jít na policejní stanici a celou ji vystřílet. A musím říct, že mě velmi zajímalo, jak důsledný režisér bude, co se potřeby zachycování reality týče.Důsledný je dost. Nechybí hlavy uřezané motorovou pilou, natočené na video jakožto donucovací
prostředek ke spolupráci. Nechybí drsné přestřelky takřka jako z divokého západu. A nechybí ani ukrutně brutální mučící scéna. To vše velmi realistické. A napětí? To by se dalo krájet nejen v těchto momentech. Můžeme říci, že Divoši jsou thriller, jak má být. Nicméně se mi nějak nechtělo věřit, že by drogovému kartelu mohla šéfovat žena. Průzkum mi však prozradil, že nejde jen o výborný nápad scenáristů/autora knižní předlohy, jehož předchozí zfilmované dílo Bobby Z (též částečně o drogách vyprávějící) dopadlo dost neslavně. Ženy mohou mít v těchto organizacích výsostné postavení. Jenom si asi ve skutečnosti budou počínat obezřetněji, a také budou patrně ještě nekompromisnější, než La Reina Elena.Dále mi přišlo poněkud divné, že by postupem času nezvolil kartel ostřejší metody, aby přiměl Chona a
Bena spolupracovat. Tihle dva si sice jsou vědomí toho, že nesmí prozradit své Know-how, jinak by dopadli stejně jako zmíněný film Bobby Z, ale že pustí O samotnou do obchoďáku na nákup těsně předtím, než se chystají odletět? OK, jasně. Tohle se ještě svým způsobem pochopit dá, protože prostě nemohli její únos očekávat a navíc s ní poslali „spolehlivého“ kámoše. Ale že by šli tvrdě proti mocnému drogovému MEXICKÉMU kartelu? Též jsem se zdráhal uvěřit, přestože Chon je všehoschopný a vyšinutý dost. Pak se však už jejich přechod do útoku nejeví tak nesmyslný. Přeci jen se jedná o O – o ženu, kterou oba doopravdy milují a ona miluje je (proč si ale vždycky nechává tričko?). Jak poznamenají, jsou tak trochu jako Butch Cassidy a Sundance Kid a Etta Place. Akorát s tím rozdílem, že O by se od nich sama od sebe nikdy neodtrhla, i kdyby jeli do Bolívie.Co ještě patří k filmům Olivera Stonea? Výborné obsazení, přece. Poté, co se jako John Carter ocitl Mezi dvěma světy, a co na palubě Bitevní lodi bojoval proti mimozemšťanům, se letos ve své třetí
velké roli objevuje Taylor Kitsch. A nutno dodat, že jako Chon je určitě nejpřesvědčivější. Kdyby si nadále vybíral pouze podobné role, jistě by udělal jedině dobře. Bena si zahrál Aaron Taylor-Johnson, a ukázal, že není pouhým Kick-Assem. Blake Lively si jakožto O vyzkoušela také zajímavou roli – jak po dramatické, tak charakterové stránce a podává zajímavý výkon. Benicio Del Toro je coby Lado správně slizký a u Denise (John Travolta) si nemůžete být nikdy jistí vůbec ničím. A pak je tu samozřejmě ještě Salma Hayek, která si evidentně hraní téhle záporné postavy vyloženě užívala. Osobně mě velmi těší, že to vypadá, že se po těch skromnějších letech začíná znovu rozehrávat.Divoši nedosahují úrovně filmů jako Traffic nebo Kokain, ale rozhodně za nimi o mnoho nezaostávají. Když v úvodu svým příjemným hlasem O řekne: „To, že vám vyprávím tenhle příběh, ještě neznamená, že budu na konci naživu. Je to jeden z těch příběhů, kdy se věci vymknou kontrole,“ vtáhne vás tenhle thriller spolehlivě do děje (což podporuje také skvělý soundtrack a svižné tempo) a nepustí až do samotného finále! Možná to zní jako otřepaná fráze, ale v případě tohoto filmu je to fakt pravda. Stejně jako v případě Země bez zákona, i tentokrát jsem chtěl přesto dát o něco nižší hodnocení, jenže Divoši jsou jak z hlediska vyprávění příběhu, který se tváří být jednoduchý, avšak postupem času se čím dál tím více zamotává, tak z hlediska ryze filmařských postupů (viz kamery a formáty), natolik nepodobní všemu, co jsme letos v kinech mohli vidět, že si zaslouží o tu hvězdičku lepší.
