Kategorie: Ostatní
Recenze: Bullet
Autor: Tomáš Kordík -
Frank „Bullet“ Marasco je polda s vynikající reputací. Mimo jiné zatkl syna Carlita Kanea, nechvalně proslulého vůdce kartelu, který má právě být popraven. Předtím však dojde k únosu guvernérovy dcery, jejímuž otci tudíž (na naléhání manželky) nezbyde nic jiného, než udělat, co se po něm žádá – odložit popravu. Frank se mezitím snaží urovnat vztahy se svou dcerou, jenže i tenhle plán získá pořádné trhliny, když při procházce v parku unesou jeho vnuka. Teď už je to osobní! Přestože je Frank přinucet vzít veškerou vinu činů Manuela Kanea na sebe, což zbaští pouze zvláštní agentka FBI, podaří se mu přes jistou právničku/poradkyni objevit místo, na kterém dojde k závěrečné konfrontaci s Kanem …
V roce 2014 se Danny Trejo podílel na vzniku třinácti filmů, což je opravdu pořádná porce. Co na tom, že vám rozhodně nebude vadit, když nadpoloviční většinu z nich nikdy neuvidíte. Bullet bude nepochybně patřit k těm nejkvalitnějším. Proto si i u nás našel cestu k uvedení na DVD. Pravda, neobsahuje v podstatě nic originálního, některé situace jsou režijně dost nezvládnuté, jiné zase nedávají tak docela smysl a za herecké výkony v tomto bijáku se ocenění rozhodně taky udílet nebudou. Nicméně Danny Trejo se znovu nachází v té úloze, ve které jej vídáme nejraději. Jakožto Bullet je neúplatný, nebojácný, občas hláškující, slušné hájící, spravedlnost ctící a pohlednými ženami (čímž nemyslím jen přítelkyně či milenky) obklopený. I tentokrát platí, že film stojí na výkonu představitele hlavní role, ale nepadá, jelikož Danny se v této poloze opravdu našel.
V jedné scéně si v podstatě zahraje sám sebe. A to na srazu „Anonymních narkomanů“, kde pronese řeč, která má inspirovat ostatní včetně jeho dcery (Tinsel Korey). To kdysi s drogama si zahrávající Danny dělá dodnes. Jenom škoda, že vůbec nedává smysl, když jeho postava prohlásí, že je taky závislá(k), stejně jako se obtížné chápá scéna, ve které se účastní zápasu v ringu. To vše coby policajt! Jenom aby nedošlo k omylu, během této scény titulky prozrazují, že producentem Bulleta byl Robert Rodriguez. Nejedná se však o TOHO Roberta Rodrigueze, o jehož četné spolupráci s Dannym pojednává třetí část zmíněného loňského profilu.
Když už byla řeč o režijních nedostatcích, neuškodí si rozvinout ty dva nejpodstatnější, tedy nesnáze při vedení herců, protože v některých momentech si nejeden asi řekne, že ve střižně nedopatřením vybrali nepovedený záběr. Na druhou stranu to z tohoto pohledu mohlo dopadnout ještě mnohem strašidelněji, uvážíme-li fakt, že režisér má zkušenosti s natáčením pro společnost The Asylum. Stejně tak akční scény (s výjimkou té závěrečné) a scény poprav (kromě té na telefonním displeji) se zrovna dvakrát nepovedly. Hrozivá je především ta, ve které si před Frankovým bytem číhající spolupracovníci všimnou, že všechno není tak, jak by mělo být. Následně dorazí S.W.A.T. a všichni členové této mimořádně profesionální jednotky dělají jednu chybu za druhou, kvůli čemuž padají pod palbou tuctových záporáků jako neozbrojení pochůzkáři (za použití „zpomalovačky“).
Bullet je zkrátka film, ve kterém sranda musí být. A občas dokonce chtěná. Příjemným zpestřením bylo kupříkladu „angažování“ německy mluvícího záporáka, obsazení Julie Dietze (Iron Sky) do role oné poradkyně, představení výrazu „Mexican Interrogation“, a také závěrečné zúčtování, pomalu jak vystřižené z nějakého Spaghetti westernu. Kdo by to byl řekl, že něco takového může v projektu tohoto typu fungovat. Tak jako cákance krve na objektivu a přechody mezi některými scénámi, spočívající v otřesech kamery, které ve finále, dalo by se říci, získají své opodstatnění. Soudím však, že se režisér a scenárista Nick Lyon soustředil na tyhle věci až příliš, takže opomenul pohlídat si ty ostatní, důležitější. I tak je Bullet filmem, který si při větší porci tolerance můžete hezky užít.
FOTO: cinema.de
V roce 2014 se Danny Trejo podílel na vzniku třinácti filmů, což je opravdu pořádná porce. Co na tom, že vám rozhodně nebude vadit, když nadpoloviční většinu z nich nikdy neuvidíte. Bullet bude nepochybně patřit k těm nejkvalitnějším. Proto si i u nás našel cestu k uvedení na DVD. Pravda, neobsahuje v podstatě nic originálního, některé situace jsou režijně dost nezvládnuté, jiné zase nedávají tak docela smysl a za herecké výkony v tomto bijáku se ocenění rozhodně taky udílet nebudou. Nicméně Danny Trejo se znovu nachází v té úloze, ve které jej vídáme nejraději. Jakožto Bullet je neúplatný, nebojácný, občas hláškující, slušné hájící, spravedlnost ctící a pohlednými ženami (čímž nemyslím jen přítelkyně či milenky) obklopený. I tentokrát platí, že film stojí na výkonu představitele hlavní role, ale nepadá, jelikož Danny se v této poloze opravdu našel.
V jedné scéně si v podstatě zahraje sám sebe. A to na srazu „Anonymních narkomanů“, kde pronese řeč, která má inspirovat ostatní včetně jeho dcery (Tinsel Korey). To kdysi s drogama si zahrávající Danny dělá dodnes. Jenom škoda, že vůbec nedává smysl, když jeho postava prohlásí, že je taky závislá(k), stejně jako se obtížné chápá scéna, ve které se účastní zápasu v ringu. To vše coby policajt! Jenom aby nedošlo k omylu, během této scény titulky prozrazují, že producentem Bulleta byl Robert Rodriguez. Nejedná se však o TOHO Roberta Rodrigueze, o jehož četné spolupráci s Dannym pojednává třetí část zmíněného loňského profilu.
Když už byla řeč o režijních nedostatcích, neuškodí si rozvinout ty dva nejpodstatnější, tedy nesnáze při vedení herců, protože v některých momentech si nejeden asi řekne, že ve střižně nedopatřením vybrali nepovedený záběr. Na druhou stranu to z tohoto pohledu mohlo dopadnout ještě mnohem strašidelněji, uvážíme-li fakt, že režisér má zkušenosti s natáčením pro společnost The Asylum. Stejně tak akční scény (s výjimkou té závěrečné) a scény poprav (kromě té na telefonním displeji) se zrovna dvakrát nepovedly. Hrozivá je především ta, ve které si před Frankovým bytem číhající spolupracovníci všimnou, že všechno není tak, jak by mělo být. Následně dorazí S.W.A.T. a všichni členové této mimořádně profesionální jednotky dělají jednu chybu za druhou, kvůli čemuž padají pod palbou tuctových záporáků jako neozbrojení pochůzkáři (za použití „zpomalovačky“).
Bullet je zkrátka film, ve kterém sranda musí být. A občas dokonce chtěná. Příjemným zpestřením bylo kupříkladu „angažování“ německy mluvícího záporáka, obsazení Julie Dietze (Iron Sky) do role oné poradkyně, představení výrazu „Mexican Interrogation“, a také závěrečné zúčtování, pomalu jak vystřižené z nějakého Spaghetti westernu. Kdo by to byl řekl, že něco takového může v projektu tohoto typu fungovat. Tak jako cákance krve na objektivu a přechody mezi některými scénámi, spočívající v otřesech kamery, které ve finále, dalo by se říci, získají své opodstatnění. Soudím však, že se režisér a scenárista Nick Lyon soustředil na tyhle věci až příliš, takže opomenul pohlídat si ty ostatní, důležitější. I tak je Bullet filmem, který si při větší porci tolerance můžete hezky užít.
FOTO: cinema.de
